Sto dní války. Kolik zbraní zatím Západ Ukrajině poslal, nebo přislíbil

Pro Ukrajinu je klíčové, aby na svou obranu dostala ze Západu dodávky nových zbraní. Potřebuje tím vyrovnat převahu ruské vojenské síly a ztráty způsobené v bojích a omezením produkce vlastního vojenského průmyslu.

Přinášíme výběr zemí, které od začátku letošního roku poslaly nebo slíbily poslat vojenskou pomoc na Ukrajinu. Na počátku uvádíme Spojené státy americké, které jsou největším podporovatelem Ukrajiny, a potom Velkou Británii, Českou republiku, Slovensko, Polsko a Evropskou unii (je třeba odlišit od pomoci poskytované jednotlivými státy Unie). Ostatní státy jsou v abecedním pořadí.

USA:  Od začátku ruské invaze posílají Ukrajině vojenskou pomoc průběžně, dosud dodaly nebo přislíbily 1400 protiletadlových systémů Stinger, 5000 protitankových střel Javelin, 7000 dalších protitankových zbraní, několik stovek „sebevražedných dronů“ Switchblade, 7000 útočných pušek, 50 milionů různých střel a munice, drony Puma, protidělostřelecké a protidronové radary. Americký prezident Joe Biden v dubnu oznámil, že USA poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (zhruba 18 miliard Kč). V další dodávce zbraní bude raketový systém HIMARS, který dokáže přesně zasáhnout cíle vzdálené až 80 kilometrů. Podpora USA Ukrajině od začátku války je nyní na úrovni 54 miliard dolarů (1,26 bilionu Kč).

Velká Británie: Londýn uvolnil celkem 450 milionů liber (asi 13 miliard korun) na nákup lehkých protitankových střel, obrněných vozidel, protilodních střel a protiletadlových obranných systémů. Londýn také poskytne Ukrajině útočné zbraně, jako jsou salvové raketomety MLRS. Počátkem května britský premiér Boris Johnson prostřednictvím videohovoru promluvil k ukrajinskému parlamentu a oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 300 milionů liber (8,7 miliardy Kč), které půjdou na radarové systémy, rušičky GPS nebo přístroje pro noční vidění.

Evropská unie: EU dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč).

Česká republika:  Česká vláda zatím poskytla Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zástupci vlády dříve potvrdili dodávky ručních zbraní, raket nebo zdravotnického vybavení. Podle médií Česko na Ukrajinu poslalo například i samohybné houfnice Dana, salvové raketomety RM-70 Grad nebo bojová vozidla pěchoty. Černochová nechtěla z bezpečnostních důvodů potvrdit ani vyvrátit, zda ČR dodala na Ukrajinu také bojové helikoptéry, jak to nedávno uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací také tanky sovětské výroby T-72, americký ministr obrany zmínil i dodávky raketových systémů.

Slovensko: Slovensko přispělo vojenskou technikou v hodnotě 153 milionů eur (3,8 miliardy Kč; palivo, munice, střely země-vzduch, protitankové střely) a poskytlo systém protivzdušné obrany S-300. Slovensko také prodá Ukrajině osm samohybných houfnic Zuzana 2.

Polsko: Varšava dodala zejména protitankové střely, protiletadlové střely, minomety, munici a také drony. Polský rozhlas před časem uvedl, že Polsko na Ukrajinu poslalo více než 200 tanků T-72.

Austrálie: Země od zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února už Kyjevu přislíbila nebo dodala vojenskou techniku v hodnotě 91 milionů australských dolarů (1,5 miliardy korun). Počátkem dubna Austrálie například odeslala na Ukrajinu 20 obrněných vozidel Bushmaster, o které požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Belgie: Oznámila vyslání 5000 automatických pušek a 200 protitankových zbraní.

Bulharsko: Na dodávkách zbraní Ukrajině se čtyřčlenná vládní koalice neshoduje.

Dánsko: Dánsko poslalo 2700 protitankových zbraní. V dubnu premiérka Mette Frederiksenová oznámila, že země hodlá zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině o 600 milionů dánských korun (zhruba 1,99 miliardy Kč), čímž dánský příspěvek dosáhne celkově miliardy dánských korun (asi 3,32 miliardy Kč). Dánsko se podle Washingtonu v květnu zavázalo poslat protilodní raketový systém Harpoon.

Estonsko: Země poslala Ukrajině vojenskou techniku v hodnotě 227 milionů eur (5,6 miliardy korun), která zahrnuje zejména americké protitankové střely Javelin, protitankové miny, ruční zbraně a bojová vozidla.

Finsko: Finsko slíbilo koncem února 2500 útočných pušek, 150 000 nábojů a 1500 raketometů.

Francie: Francie se rozhodla koncem února poslat na Ukrajinu palivo a obranné vojenské vybavení včetně protitankových střel MILAN a protiletadlové komplety Mistral.

Kanada: Kanada dodala ukrajinským silám několik houfnic M777 a potřebnou munici. Poskytla také 4500 raketometů a 7500 ručních granátů.

Litva: Země poskytla Ukrajině útočné pušky pro domobranu, granáty, kulomety či střely Stinger.

Lotyšsko: Ukrajině poskytlo například střely Stinger, nákladní vozidla či přilby. Celková vojenská pomoc Ukrajině zatím přesáhla 200 milionů eur (4,9 miliardy korun).

Německo: Po začátku invaze změnilo svůj zdrženlivý postoj a začalo ukrajinské armádě posílat zbraně. Německo už Ukrajině poslalo více než 15 milionů nábojů, 100 000 granátů, více než 5000 protitankových min, 500 raket země-vzduch typu Stinger nebo 2700 protiletadlových raket typu Strela. Ukrajině dodá také systém protivzdušné obrany IRIS-T. Berlín také pokračuje v nepřímých dodávkách přes další evropské země, včetně České republiky.

Nizozemsko: Oznámilo, že dodá Ukrajině 200 raket Stinger pro protivzdušnou obranu. Nizozemsko také dodá samohybné houfnice PzH 2000, v jejich používání ale ukrajinské vojáky vycvičí Německo.

Norsko: Poslalo Ukrajině mimo jiné 4000 protitankových střel typu M72 a ochranné vybavení a protiletadlové komplety francouzské výroby Mistral se zhruba stovkou raket.

Španělsko: Začátkem března oznámilo, že posílá na Ukrajinu zásilku granátometů, kulometů a munice. Premiér Pedro Sánchez v dubnu oznámil, že jeho země dodá novou zásilku 200 tun munice a vojenského materiálu, což je více než dvojnásobek dosavadní vojenské pomoci.

Švédsko: Poslalo mimo jiné 10 000 protitankových střel.

Turecko: Prodalo Ukrajině v roce 2019 bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které Ukrajina poprvé použila loni na podzim proti proruským separatistům na Donbasu a úspěšně je používá i proti nynější ruské ofenzivě.

Další dodávky země oficiálně nepotvrdily.