Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Zameťte si nejdříve před vlastním prahem, vpálil poslanec a místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel šéfce komunistů Kateřině Konečné. Ta nejprve zaútočila na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) s tím, že chce zavádět „dvojkolejné zdravotnictví pro bohaté a chudé“, a následně ještě obvinila prezidenta Petra Pavla, že je „reprezentantem zločinecké komunistické strany“. Ondřej Havel ve své reakci Konečné připomněl, že je to právě ona, kdo dnes předsedá „straně vrahů“.
Podle Konečné může vicepremiér a ministr zdravotnictví Válek za údajnou „nedostupnost léků, dlouhé čekací doby nebo nízké mzdy nižšího zdravotnického personálu“. Šéfa resortu pak na sociální síti zkritizovala, že chce zavést tzv. nadstandardy ve zdravotnictví. Podle předsedkyně komunistů a lídryně hnutí Stačilo! by se jednalo o „dvojkolejné zdravotnictví pro bohaté a chudé“. „Typický přístup ministra asociální Fialovy čtyřdemolice,“ zaútočila Konečná na vládu.
„Proč mají lidé za sádru platit víc?“
Konečná takto reagovala na Válkova slova v rozhovoru pro MF DNES, ve kterém prohlásil, že bude doplácení na lepší zdravotní péči známé z minulosti jako nadstandardy i nadále prosazovat. „Bude rozhodně součástí mého volebního programu. Budu to chystat na resortu ministerstva a půjde to jako vládní zákon. A pokud bych měl být ve vládě a pokud bych měl být ministrem zdravotnictví, tak to bude zásadní podmínka, že to musí být schváleno v prvním roce. Tečka,“ prohlásil Válek.
Připlácet si za lepší péči či zdravotnické pomůcky s tím, že by je nově zčásti hradila zdravotní pojišťovna, měl umožnit pozměňovací návrh poslanců ODS a TOP 09 včetně ministra Válka. Předkladatelé prosazovali vložení úpravy do vládní novely o veřejném zdravotním pojištění. Sněmovna jej však na konci dubna odmítla. Pro pozměňovací návrh zvedlo ruku pouze 48 ze 172 přítomných poslanců. Proti bylo hnutí ANO, SPD, ale i zástupci vládního hnutí STAN.
Zdravotní pojišťovny měly podle pozměňovacího návrhu hradit variantu péče či pomůcek jako teď. Pacient pak měl dostat možnost doplatit si rozdíl v nákladech za dražší variantu. Neschválením úpravy bude nadále zachován současný stav, kdy si nehrazenou péči nebo pomůcky pacient musí zaplatit výhradně ze svého. Úprava zachovávala podle předkladatelů současné nároky pacientů a garantované standardy zdravotních služeb hrazených z pojištění. Plně hrazená měla být varianta péče a pomůcek, kterou lékař doporučí jako nejvhodnější a nejúčinnější, stálo v důvodové zprávě.
„Nás ani ve snu nenapadlo, že s tím bude problém. Všichni nám řekli, že je to správné. Proč něco, co platí pro brýle, platí po léky, nemá kvůli blbému paragrafu v zákonu platit pro odlehčenou sádru? Proč lidé mají za sádru platit víc, než by museli? Kdo by toto chtěl? Nikdo,“ reagoval Válek.
Nechali jste umřít Zdenu Mašínovou
Útok Konečné na ministra zdravotnictví však některé uživatele sociální sítě rozlítil. „Vy jste reprezentantka strany, která vytáhla z nemocniční postele Zdenu Mašínovou, která byla po těžké operaci, a následně jste ji nechali umřít ve vězení poté, co strávila rok ve vazbě bez deky v Ruzyni. Že se nestydíte moralizovat ohledně zdravotnictví,“ zaznělo mimo jiné pod příspěvkem předsedkyně komunistické strany.
Konečné se však spojování s minulým režimem zřejmě nelíbilo. „Máte to popletené – reprezentant té strany (Komunistické strany Československa, pozn. red.) sedí na Hradě a jeden ve vládě, tak nebuďte směšný,“ vypálila v komentáři mimo jiné směrem k prezidentu Petru Pavlovi. To nenechalo chladným poslance Matěje Ondřeje Havla. „Že vám není hanba cokoliv takového vůbec napsat. Vy se za své členství v této straně nestydíte. Vy téhle straně vrahů a kriminálníků dnes dokonce předsedáte. Zameťte si nejdříve před vlastním prahem,“ vzkázal ostře Konečné.
Před rokem 1989 chybělo vybavení i léky
Někteří z komentujících pak předsedkyni komunistů připomínali nelichotivý stav zdravotnictví před rokem 1989. To potvrzují také slova odborníků, kteří na dobu vzpomínali pro Deník. „Velkým problémem byla korupce, protože když se člověk chtěl dobrat k něčemu kvalitnějšímu, musel nějak zaplatit,“ popsal před lety historik Michal Stehlík. „Péče byla velmi špatná z hlediska finančních i technických podmínek, problémem byl nedostatek zahraničních léků i vybavení pracovišť. Režim sázel na obětavost personálu, který to hodně zachraňoval,“ vysvětlil.
Okleštěné bylo také předepisování léků. Obvodní lékař jich měl na výběr pouze pár základních, odborný lékař už měl možností více, přesto i on nemohl předepsat dražší a lepší léky z „kapitalistického“ západu, vzpomínala například praktická lékařka Marie Hermanová.
„Sortiment byl ubohý. Například onkologové neměli chemoterapie, ty si sháněli přes krajský výbor KSČ. Vědělo se o nových chemoterapeutikách ze Západu, ale ta se sem nedovážela. Samozřejmě se léčilo, ale nemohly se používat nové preparáty, které měly méně vedlejších účinků,“ popsala Hermanová. Například obyčejný ibuprofen, který dnes koupíte i v drogerii, byl podle ní žádaným podpultovým zbožím.
Problém navíc podle lékařky nebyl jen v nedostatku léků, chyběla i vyšetřovací technika. „Vím, že se to pacientům nezdá, ale zdravotnictví bylo tehdy úplně o něčem jiném. Pomalost systému byla výrazná. Ještě dnes se nadává na lhůty u lékařů a čeká se dlouho na vyšetření, ale tehdy byl systém řádově horší. Nečekalo se měsíce, ale roky. Vybavení nemocnic bylo tristní. Na papíře bylo všechno zdarma a rovné, ale úroveň byla špatná,“ doplnila Hermanová.
