Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Spojené státy se v poslední době zabývají vlivem dezinformací a umělé inteligence na nadcházející prezidentské volby, které se mají konat na podzim. Týká se to ale i českého prostředí, na sociálních sítích už se šíří takzvané deepfaky s českými politiky. Podle Adély Klečkové, odbornice na kybernetické válčení a kybernetický aktivismus z Asociace pro mezinárodní otázky, zatím není jasné, jak mohou ovlivnit volby. Pokusy o to se ale dají očekávat.
Zatím podle Klečkové není úplně jasné, jaký vliv mohou mít deepfaky na volby. „Ačkoliv se o to mnohé výzkumy pokoušejí, obecně je velmi těžké změřit dopad dezinformací na volební chování. Víme, že vliv není nezanedbatelný, ale kvantifikovat ho zatím spíše neumíme,“ řekla deníku FORUM 24.
„Zároveň je důležité si uvědomit, že strategie dezinformátorů ve volbách se proměnila. Ambicí dezinformátorů není primárně přesvědčit voliče jedné strany k podpoře druhé. Cílem je odradit co možná největší počet voličů jedné strany od volební účasti. Hlouběji podemlít důvěru ve svobodu voleb a demokratické procesy – jako jsme to viděli u Donalda Trumpa v roce 2022 (toto semínko nedůvěry by se mohlo eventuálně využít – v případě volebního neúspěchu – k obstrukcím, či přímo zpochybnění volebního výsledku). A v neposlední řadě se také dezinformátoři snaží odradit možné podporovatele druhého tábora k veřejnému vyjadřování podpory, viz útoky na Taylor Swift, v českém kontextu Ondřej Vetchý,“ uvedla Klečková.
Hrozbu umělé inteligence v poslední době řeší právě například Spojené státy, které na podzim čekají prezidentské volby. „A samozřejmě americká společnost, která je extrémně polarizovaná, je pro takové techniky ideálním a zranitelným cílem. Podle vlivného senátora Marka Warrena je Amerika méně připravená čelit během voleb dezinformacím, než to bylo v roce 2020,“ dodala.
Před umělou inteligencí varovala také FBI, podle které se do voleb bude kvůli ní snažit vmísit více zahraničních vlivů. Pokroky ve fotografiích a videích generovaných umělou inteligencí prý umožňují cizím aktérům ovlivnit americké volby.
„První pokus v USA ovlivnit volební chování už jsme zaznamenali. Šlo o AI generovaný falešný telefonát Joea Bidena, který varoval voliče v New Hampshire, aby se drželi dále od volebních uren,“ připomněla Klečková.
Podle ní se dají očekávat pokusy ovlivnit nadcházející volby pomocí generativní umělé inteligence i v České republice. „První vlaštovkou jsou už generovaná videa týkající se především finančních podvodů (např. prezident Pavel doporučující novou platformu na investování a rychlý výdělek). Je zajímavé, že obětí těchto videí jsou primárně veřejné osobnosti vystupující kriticky vůči Kremlu – jako je prezident Pavel, premiér Fiala či předseda senátu Vystrčil. Seznam obětí se nově rozšířil také o celebrity – konkrétně je řeč o Ondřeji Vetchém, který se pravidelně vyjadřuje veřejně na podporu Ukrajiny,“ popisuje.
Dobrou zprávou podle ní je, že falešná videa jsou stále ještě rozpoznatelná lidským okem. „Špatné zprávy jsou naopak dvě – zaprvé, technologický vývoj napovídá, že schopnost identifikovat vygenerované materiály ztratíme – a to i za pomoci algoritmů. Zadruhé, podvodníci pro svá videa používají umělého avatara jen chvilku. Většinou je video kombinací umělého avatara, hlasu v pozadí, prostřihů na psaný text, eventuálně sestřihů reálných záběrů. Ve zhoršené kvalitě a při rychlém procházení sociálních sítí (obzvláště na malém zařízení, jako je mobilní telefon) může takové video splést uživatele už nyní,“ varuje.
Klečková ale také uvedla, že dezinformacím nové generace není vhodné přidávat větší moc, než ve skutečnosti mají. Upozornila například na úspěšné dezinformační kanály a nástroje, jako jsou řetězové maily, nepodařené koláže nebo špatně sestříhaná videa. „Je vhodné klást si otázku, proč i takto neumělé nástroje jsou natolik úspěšné, a snažit se napravovat příčiny tohoto očividně hlubšího problému,“ řekla.
Podle nedávného průzkumu CEDMO Trends většina lidí v České republice neví, co je to deepfake. Podle Klečkové by se měl stát zaměřovat na vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti a kritického myšlení obecně. „A samozřejmě vzdělávání ani v této oblasti by nemělo být rigidní, ale mělo by reagovat jak na nejnovější trendy v tvorbě dezinformací, tak na nové technologie,“ uvedla. Zmínila například nový trend takzvaného „AB testování dezinformací“, kdy se vypustí více narativů a pak se čeká, který bude nejúspěšnější, a ten se pak masivně šíří.
„Dezinformátoři se také stávají efektivnějšími v otázce načasování – a zpravidla vypouštějí nové dezinformace v dobu, kdy očekávají nejmenší schopnost oběti agilně reagovat a narativ dementovat – tedy například v pátek večer či o svátcích,“ upozornila. „Je namístě pochválit především českou akademickou a neziskovou sféru, která je v tomto ohledu tahounem a lídrem v Evropě a za posledních deset let odvedla neskutečný kus práce,“ dodala.
