Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě v roce 2023. FOTO: ČTK / DPA / Presidential Office of Ukraine
FOTO: ČTK / DPA / Presidential Office of Ukraine
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu dopoledne dorazil do dějiště summitu NATO ve Vilniusu, kde odpoledne zasedl s aliančními lídry jako rovnocenný partner. Médiím při příchodu řekl, že chce být „se všemi zajedno“ v otázce ukrajinského členství v alianci, které spojenci v úterý znovu Kyjevu přislíbili, aniž by pro přijetí vytyčili časový rámec.
„To, co slyšíme a jak tomu rozumíme, je, že tu pozvánku (do NATO) budeme mít, když to bezpečnostní opatření dovolí,“ řekl Zelenskyj při krátkém vystoupení před kamerami.
Ukrajinský prezident pak zahájil sérii bilaterálních jednání, přičemž na twitteru postupně oznámil setkání s britským premiérem Rishim Sunakem, předsedou kanadské vlády Justinem Trudeauem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Odpoledne se odděleně sejde také s americkým prezidentem Joem Bidenem. Zelenskyj přitom alespoň na twitteru volil pozitivnější tón oproti úterý, kdy stanovisko NATO k vyhlídkám Ukrajiny na členství označil za „bezprecedentní a absurdní“.
Na summitu jednala poprvé Rada NATO-Ukrajina. Stoltenberg v úvodním projevu označil moment za „vskutku historický“, jelikož zástupci Ukrajiny a aliance k jednomu stolu usedli jako sobě rovní. Obsahem jednání má být hledání „společné vize euroatlantické bezpečnosti“.
Zelenskyj k jednání u kulatého stolu usedl mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a britským premiérem Rishim Sunakem. „Je nám ctí, že jste tu s námi, vaše odvaha je nám inspirací a je nutné, abychom nepolevili a zintenzivnili naší podporu (Ukrajině),“ poznamenal úvodem Stoltenberg, načež Zelenskyj sklidil krátký potlesk.
Ustanovení Rady NATO-Ukrajina je součástí tříbodového plánu na přiblížení Ukrajiny blíže ke strukturám NATO. Rada má fungovat jako místo, „kde se budou Ukrajina a spojenci setkávat jako sobě rovní, zasedat ke krizovým jednáním a společně přijímat rozhodnutí“, popsal Stoltenberg. Součástí plánu je také několikaletý program transformace ukrajinských sil ze sovětských na moderní vyhovující standardům NATO.
Členské země NATO během prvního dne summitu po složitých vyjednáváních přijaly společné stanovisko, podle kterého Kyjev bude moci dostat pozvánku, „až se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. Zásadní překážkou pro přijetí Ukrajiny zůstává ruská válka, která se nyní bojuje především na východě a jihu země. Řada spojenců nicméně volala po tom, aby summit jasně přislíbil zahájení přístupových jednání po konci bojů.
Druhý den summitu Severoatlantické aliance začal jednáním prezidentů a premiérů členských států s představiteli Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Nového Zélandu a Evropské unie. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na úvod zdůraznil potřebu jednoty a spolupráce a rovněž provázanost severoatlantického regionu s takzvaným Indo-Pacifikem.
Stoltenberg zdůraznil, že NATO je aliancí Evropy a Severní Ameriky, ale zdejší dění má dopad na situaci v Indo-Pacifiku a platí to i naopak. Termínem Indo-Pacifik se označuje oblast Indického oceánu a západní a střední části Tichého oceánu. „Nikdo není bližším spojencem NATO než Japonsko,“ řekl Stoltenberg předtím na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou. Ten vyzdvihl, že NATO a Japonsko „sdílejí hodnoty i strategické cíle“.
Kišida a Stoltenberg ráno na okraj summitu podepsali dohodu o vzájemné spolupráci, která zahrnuje námořní bezpečnost, vesmírný program, kybernetickou bezpečnost nebo boj s dezinformacemi, uvedla agentura Kjódó.
