Symbolem svatomartinských oslav je pojídání husy. FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Datum 11. listopadu se již tradičně pojí se svatomartinskými oslavami, které mimo jiné zahrnují pojídání husy a popíjení prvního vína nového ročníku. Jak daleko do minulosti tato tradice sahá?
Svatomartinská tradice vznikla již v raném středověku, kdy se uctívání svatého Martina postupně šířilo po Evropě. Onou uctívanou postavou byl Martin z Tours, jenž představoval prvního světce, který se stal svatořečeným ne jako mučedník, nýbrž kvůli svému příkladnému životu.
Současně také ztělesňoval přechod od pohanství a antického dědictví ke křesťanství. Den, kdy byl Martin z Tours oslavován, se vždy pojil s lovem, zabijačkou a veselou náladou.
Konzumace svatomartinské husy souvisí s ukončením zemědělského roku, s odvodem úroků vrchnosti a také s adventním šestitýdenním půstem, který začíná 12. listopadu. Vinařské oblasti pak k této tradici připojily také ochutnávku prvního vína.
K dalším zvykům patřilo rovněž zapalování martinského ohně, svěcení chleba a pečení obřadního pečiva.
V současném Česku je první záznam o svatomartinské huse doložen z roku 1552, kdy v souvislosti s koupí dvora Radotice byl tento dvůr telčskou vrchností povinován odvodem kopy grošů a bílou husou.
S konzumací svatomartinské husy se pojí také dvě apokryfální legendy ze života svatého Martina. Podle té první měl být jmenován biskupem a kvůli své přirozené skromnosti se před touto poctou schoval v husinci, kde ho však husy svým štěbetáním prozradily, a proto musely skončit na pekáči.
Druhá legenda praví, že právě husy opakovaně narušovaly Martinova kázání, a proto nakonec došlo k tomu, že se servírovaly na talíři.
Se svatým Martinem jsou spojovány také lidové pranostiky, podle kterých byl prorokem předpovědi počasí. Obecně lze říci, že v Evropě se věřilo tomu, že přináší především sníh a zimu.
