Obdivovatelé slavného spisovatele Gilberta Keitha Chestertona budou zřejmě zklamáni. Proces, který by mohl vést k jeho svatořečení, byl v jeho domovské diecézi zastaven. Zprávu o tom přinesl server Cruxnow.com. Proč k tomu došlo?
Gilbert Keith Chesterton (1874 – 1936) byl po svém přestupu ke katolicismu považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů své doby. Zatímco ve Spojených státech je nejznámější pro svou knihu Ortodoxie, která je originální apologií křesťanství, tak ve své vlasti byl známější pro svou sérii detektivních povídek o Otci Brownovi, katolickém knězi a současně detektivovi. Mnoho lidí na světě vděčí Chestertonovi za to, že jim pomohl spojit praktický rozum a víru. Jenže se zdá, že po formální stránce to zatím nestačí.
V roce 2013 nařídil biskup Peter Doyle z Northamptonu, což je Chestertonova „domácí“ diecéze, aby bylo zahájeno počáteční šetření ohledně možnosti autorova svatořečení. Teď se to zadrhlo. Zdá se, že milovník dýmky, doutníku a likérů není zatím vhodným kandidátem.
Formálně se ale našel jiný důvod, totiž to, že u Chestertona neexistuje „místní kult“, tedy projevy úcty v jeho domácím prostředí. Také to, že nebylo možné „identifikovat vzorec osobní spirituality“ a navíc se v některých jeho spisech podle kritiků objevují antisemitské prvky.
Dale Ahlquist, který je odborníkem na tohoto spisovatele a prezidentem American Chesterton Society a také Society of Gilbert Keith Chesterton, uvedl, že v dubnu obdržel dopis od biskupa Doyla, kterým byl informován, že se v Chestertonově věci dále nebude postupovat.
Ahlquist říká, že Chesterton moc nemluvil o svém osobním duchovním životě, ale můžeme jeho podobu nalézt v jeho spisech a jeho každodenním jednání. Pokud jde o nepřítomnost jeho „kultu“, dá se namítnout, že tento autor má kult celosvětový.
Námitka antisemitismu by dnes, zvláště po zkušenostech minulého století, zněla velmi závažně. Ahlquist ale nesouhlasí s tím, že by byl Chesterton antisemita. Spisovatel podle něj „miloval Židy“ a jednou řekl, že „svět Židům vděčí za Boha“. Celý problém je podle něj v „politické korektnosti“ a jde o tom jak jsou některé části Chestertonových spisů interpretovány v hypercitlivé společnosti. Mnoho Židů také podle něj pod vliverm Chestertona konvertovalo ke katolictví.
Proces svatořečení by mohl v budoucnosti znova začít, pokud by se ve světě našla podpora u některého z biskupů. Těch je na světě několik tisíc, tak se docela dobře může stát, že některý z nich je Chestertonovým čtenářem a vzal by tuto věc za svou.
