
Tomio Okamura (SPD) a Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

KOMENTÁŘ / Hned na začátku tohoto textu je důležité říci jedno: politika, souboje myšlenek a programů a často i ostré výměny názorů, to všechno patří k demokracii. Zejména v předvolební době se holt objevují i různé podpásovky. A i to je v pořádku. Pak ale existují doby a příležitosti výjimečné, kdy by toto všechno mělo jít stranou. Díky ANO a SPD ovšem už na sto procent víme, že jsou strany či hnutí, u nichž nic podobného neplatí.
Zástupci SPD a vzápětí i ANO se odmítli zúčastnit schůzky s premiérem Petrem Fialou. Tato schůzka se neměla týkat ničeho menšího, než je bezpečnost České republiky v době válečného konfliktu, a navíc ve chvíli, kdy Spojené státy americké zásadním způsobem mění kurz. Není to dobrá zpráva, ale má jednu výhodu – i poslední pochybovači už snad musejí mít jasno.
Okamura a zvací dopis
Nutno přiznat, že u Tomia Okamury vůbec nic nepředstírají. Rovnou sdělují, že oni mají na bezpečnost země jiný názor než Fialova vláda. No logicky, nejbezpečněji by tu bylo s ruskými tanky v ulicích a s dosazeným kabinetem, který by vedli kolaboranti, zrovna takový pan Okamura by na to jistě měl zrovna volno. Vždyť on chce veškeré peníze utrácet za „sociální smír“, nikoli za zbraně nebo armádu! Protože k čemu by to bylo, když se můžeme rovnou vzdát, případně poslat nějaký ten zvací dopis. Myšlenkoví předchůdci pana Okamury už mu ostatně vyšlapali cestičku.
V hnutí ANO to mají těžší. Problém je hlavně v tom, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že tady nejsme na Slovensku, takže zde nenajdeme většinové přesvědčení, že Vladimir Putin je zachránce světa. Andrej Babiš tak musí tvrdit, že postoje současného kabinetu sice sdílí, ale nepodporuje. I když se to zdá jako nemožné, tak vězte, že pan Babiš zvládne všechno – například mít dva odlišné názory na tutéž věc najednou a prezentovat je v podstatě v tu samou chvíli.
Na druhé straně také Babiš opět připomněl, že se zásadně řídí rčením „podle sebe soudím tebe“, protože prohlásil, že neví, zda je pozvání na schůzku myšleno vážně a nejedná se o „marketingovou akci“. Logicky – on sám pořádal marketingové akce i během pandemie covidu-19 a dnes vidíme, jak to dopadlo. Tisíce zbytečně mrtvých a „best in covid“.
Jde o hrdou zemi
Bylo by to legrační, kdyby situace nebyla tak zatraceně vážná. A nebo tehdy, pokud by nehrozilo, že tady bude banda kolaborantů vládnout už na podzim. Je pravděpodobné, že se blíží skutečný průšvih, a neochota nejsilnější opoziční strany být alespoň v tomto na chvilku konstruktivní je zarážející.
Možná současná vláda dělá v řadě témat jednu chybu za druhou. Možná už vám leze krkem, že se nestaly skoro žádné reformy a že neproběhla deagrofertizace, kvůli které jste šli k volbám. Potíž je v tom, že to všechno je ve světle aktuálních událostí naprosto marginální. Hrozí tu totiž naprostá změna světového řádu a hraje se o to, na které straně konfliktu budeme stát. A zda budeme schopni prosazovat své zájmy jako hrdá a sebevědomá země. Jestli jsou něco podobného schopni a ochotni zaručit lidé, kteří nepřijdou na jedinou schůzku, pro kterou by podřídili své zájmy zájmům státu, na to si musí odpovědět každý sám.