Tendr na Dukovany vstupuje do závěrečné fáze. Kdo nakonec postaví nový blok?

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) musí pověřit ČEZ, aby tendr oficiálně odstartoval (ČTK / FORUM 24)

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) musí pověřit ČEZ, aby tendr oficiálně odstartoval | FOTO: ČTK / FORUM 24

Definitivní vypsání soutěže na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny v Dukovanech je na spadnutí. Zdá se, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) během několika následujících dnů či týdnů pověří společnost ČEZ, aby tendr oficiálně spustila. Prioritou nové vlády je, aby výběrové řízení odstartovalo co nejdříve. Nový blok by totiž měl být do provozu uveden v roce 2036.

Během posledního bezpečnostního posouzení tří uchazečů o stavbu nenalezlo ministerstvo vnitra žádné problémy, které by některého z uvažovaných zájemců diskvalifikovaly. Obsáhlé bezpečnostní dotazníky neodhalily v případě firem z Francie, Jižní Koreje a Spojených států amerických, tedy EDF, KHNP a Westinghouse, žádné přímé ani skryté hrozby. Na řadě je tak nyní ministerstvo průmyslu a obchodu, aby tendr oficiálně vyhlásilo. Vedla k tomu však dlouhá a rozhodně ne vždy zcela přímá cesta.

()

Původně totiž mezi uchazeči figurovaly i dvě další společnosti. CGN z Číny a Rosatom z Ruska. O jejich potenciálních bezpečnostních problémech a o tom, zda je z tendru vyřadit, či nikoliv, se mezi politiky debatovalo od samého počátku. Již v srpnu 2020 upozornil tehdejší americký ministr zahraničí Mike Pompeo, že partnerství s Rusy by v této oblasti ohrozilo českou národní bezpečnost i suverenitu, ale vláda Andreje Babiše k vyřazení Rosatomu stejně nepřistoupila. Babiš tehdy do médií prohlásil: „Já jsem řekl, že postupujeme jako člen EU. Že i u ostatních podobných tendrů vznikala různá konsorcia a že z toho titulu, abychom dodrželi pravidla EU, nemůžeme eliminovat nikoho.“ Tehdy se ještě vláda domnívala, že vypíše výběrové řízení do konce roku 2020, jenže v prosinci toho roku bylo jasné, že výběrové řízení v hodnotě takřka 200 miliard podle původního harmonogramu vypsáno nebude.

Nicméně ještě stále vláda počítala s účastí všech pěti subjektů, což se opozici, která požadovala vyřazení Číňanů i Rusů, nelíbilo. Karel Havlíček, jenž tehdy působil jako ministr průmyslu a obchodu, za nejlepší variantu považoval možnost oslovit pouze trojici nerizikových uchazečů a ruským a čínským zájemce nechat možnost účastnit se alespoň jako dodavatelé či subdodavatelé v rámci konsorcia. Opozice však byla i proti tomuto řešení, jež nelze označit jinak než jako jakousi kosmetickou úpravu, která by však de facto rizikovým firmám účast nezakázala. Havlíček neustále poukazoval na to, že vyšší počet účastníků bude znamenat v konečném součtu nižší cenu.

„Je naprosto samozřejmé, že u strategických zakázek, jakou dostavba Dukovan rozhodně je, musí být zvažována nejenom kvalita a cena provedené práce, ale hlavně bezpečnostní rizika,“ shrnula tehdy výhrady opozice poslankyně Jana Černochová z ODS, která zvláště zdůraznila, že proti účasti firem z Číny a Ruska varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Těsně před Vánocemi 2020 vyzval senát na návrh svého bezpečnostního výboru vládu, aby čínské a ruské firmy byly z tendru vyřazeny.

„Senát vyzývá vládu ČR, aby nepřizvala do soutěže uchazeče z Ruské federace a Čínské lidové republiky, tedy ze zemí, jejichž samotnou přítomnost v soutěži lze v souladu se strategickými dokumenty státu označit za rizikovou,“ uvedla ve svém usnesení horní komora. Senátor Pavel Fischer se tehdy lapidárně vyjádřil, že je nutné nepodřizovat bezpečnost ekonomickým zájmům.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

To se však nelíbilo prezidentu Miloši Zemanovi, který je svými úzkými vazbami na Rusko i Čínu známý. V televizním pořadu Partie Terezie Tománkové se proti vyřazení jemu spřízněných států postavil a odůvodnil to stejně jako Karel Havlíček hrozbou zvýšení ceny zakázky.

Nestranným zůstal v tehdejší fázi přípravy Státní úřad pro jadernou bezpečnost, byť jeho šéfka Dana Drábová prohlásila, že osobně by nechtěla, „aby naším partnerem na dalších nejméně 80 let byla země, která má problémy s dodržováním lidských práv“.

Čínský zájemce byl nakonec definitivně vyřazen, ale v případě Rosatomu Havlíček ještě zkusil jednu kličku, jak jej do tendru vpašovat. Chtěl, aby se zájemci, a tedy i Rosatom, měli možnost seznámit s detailní technickou specifikací požadavků zadavatele, údajně kvůli zpracování bezpečnostních požadavků.

Jenže v týdeníku Respekt se objevila spekulace, zda už tento krok neznamená formální zahájení soutěže a zda by se zasláním dokumentace Rosatomu stát nezavázal k další spolupráci, a tedy i k pozvání do tendru. Stejný názor zastával i tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček. Kdyby pak byl Rosatom následně z výběrového řízení vyřazen, mohl by se dožadovat vysokého odškodnění. Havlíčkovo chování vyvolalo bouřlivý střet mezi vládou a opozicí, ale nakonec vedlo k tomu, že bezpečnostní dotazník nebyl zaslán ani jednomu ze zájemců. V březnu 2021 na Havlíčkovo ministerstvo navíc dorazil e-mail od Evropské komise, která Babišovu vládu varovala, že „zakázka, která má pomoci vyřešit energetickou budoucnost Česka, může v Evropské komisi ztroskotat na paragrafech“.

Rázný konec Havlíčkovu lavírování s připuštěním Rosatomu do soutěže učinil duben 2021, kdy na povrch vyplavaly informace o účasti ruské vojenské rozvědky na teroristickém výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích, k němuž došlo v roce 2014. Události, jež po zveřejnění následovaly, přerostly v diplomatickou roztržku, po níž už nikdo, ani Havlíček, nemohl doufat, že Rosatom se tendru bude moci zúčastnit.

„Ruskou federaci, z hlediska režimu, který je tam momentálně u moci, nepovažuji za vhodného partnera,“ prohlásila Dana Drábová a poukázala na to, že Rosatom je přímo řízen ruskou vládou a prezidentem Vladimirem Putinem a prosazuje ruské zájmy.

Nakonec o tom, že bude Rosatom vyřazen, v září paradoxně rozhodl největší ruský zastánce Miloš Zeman, když podepsal tzv. nízkouhlíkový zákon, jehož bezpečnostní záruky jednou provždy diskvalifikují jak ruské, tak čínské firmy z jakékoliv, byť vedlejší, spolupráce, třeba i v podobě „pouhé“ údržby, při výstavbě nového bloku v Dukovanech. Zákon totiž počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. A Rusko ani Čína signatáři nejsou.

Michal Koudelka (ČTK)

Ministři následně schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států. Navíc bylo jasné, že příprava tendru už bude patřit do referátu nové vlády, která vzejde z podzimních parlamentních voleb.

Nová vláda pak v prosinci 2021 prohlásila, že spuštění výběrového řízení nebude zbytečně odkládat. Pro Radiožurnál premiér Petr Fiala prohlásil, že „je naprosto nutné se dostat rychle k vypsání tendru a začít dělat přípravné práce na to, abychom v roce 2029 mohli stavět, protože jinak to dopadne opravdu špatně“.

V současné době se tedy už jen čeká na poslední zavelení. Ministr Jozef Síkela musí pověřit ČEZ, aby soutěž oficiálně odstartoval. Následovat pak budou jednání s trojicí, která by se na stavbě ráda podílela. Zda zvítězí francouzská EDF, jihokorejská KHNP, či americký Westinghouse je zatím těžké odhadovat. Každý z kandidátů má samozřejmě svá pro i proti, a teprve „ostrá jednání“ ukážou, s jakou konkrétní nabídkou kdo přichází. Po ukončení kola rozhovorů ČEZ, pravděpodobně během příštího roku, oznámí jméno vítězné firmy.

S tímto vítězem se následně budou ujasňovat konkrétní detaily a do konce roku 2024 by měla být podepsána definitivní smlouva. Podle představitelů ČEZ by stavební povolení mělo být vydáno nejpozději na počátku roku 2029 a pak se hned přistoupí k výstavbě. Nový blok jaderné elektrárny Dukovany by tak měl začít dodávat energii v roce 2036, což je s ohledem nejen na velikost zakázky, ale i na potíže, které ji v počátcích provázely, stále ještě poměrně rychle.

To, zda cena nakonec skutečně zůstane na společností ČEZ odhadovaných 160 miliardách, či zda dojde na kritické hlasy, které hovoří minimálně o dvojnásobku, však zatím nejde odhadnout ani náznakem.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články