KOMENTÁŘ / Na konci loňského roku vykázal ruský rubl nejsilnější pokles od roku 2015. Díky tomu se zařadil mezi nejslabší měny. To zřejmě příliš nepotěšilo ruského diktátora Putina, který ve většině svých veřejných vystoupení zdůrazňuje, jak se mezinárodní sankce jeho říše vůbec nedotkly a jak je Rusko hospodářsky na výši.

Už jen fakt, že lépe je na tom jihoafrický rand, malajský ringgit či čilské peso musí Putina v jeho bunkru budit ze spánku. Ovšem sešup, jaký rubl v posledních letech zaznamenal, mu nedal zřejmě příliš spát ani předtím.

Dále čtěte

Rubl se propadá, rostou ceny a mizí pracovní síla. Úpadek Ruska už začíná být znát

Igor Lipsic, jeden ze zakladatelů ruské Vysoké školy ekonomické, z které byl nyní propuštěn, hovořil v rozhovoru pro list…

Směnný kurz dolaru se podle žebříčku, který připravila agentura Bloomberg, pohyboval na konci roku na úrovni 90,36 rublu za dolar. Během roku tak ruská měna oslabila z počátečního stavu 71,8 rublu za dolar o 26 procent. Čínský jüan zdražil o 24 procenta, a euro zdražilo dokonce o 28 procent na 97,7 rublu za jedno euro. Silnější propad vůči americké měně zaznamenaly jen turecká lira, která poklesla o 36,6 %, a argentinské peso, jež postihl propad o 78 %, a nově zvolený argentinský prezident uvažoval dokonce o zavedení amerického dolaru jako národního platidla.

A to mohla být devalvace rublu ještě mnohem silnější. Na konci prázdnin měl totiž dolar již hodnotu 100 rublů. Hranice 100 rublů za dolar byla však v Kremlu považována za psychologickou hranici, která by mohla již ovlivňovat veřejné mínění, a tak zasáhla ruská centrální banka, která prudce zvýšila klíčovou sazbu ze 7,5 % na 16 %. Cílem je poněkud stabilizovat nepříznivý vývoj měny, aby směnné kurzy i inflace v době těsně před prezidentskými volbami v březnu, které sice již teď vyhrál opět Putin, vypadaly pro pokračujícího cara aspoň trochu lichotivě. Kreml očekává, že směnný kurz před volbami poklesne na 75–80 rublů za dolar, aby se ukázalo, jak se situace v zemi lepší. Co bude po volbách, až Putin znovu usedne do bunkru pod Kremlem, už nikoho netrápí.

Moskevské úřady tak nejprve tajně a poté již zcela nepokrytě i veřejně požadovaly, aby exportéři prodávali více měny na burze. Cílem mělo být podpoření devizového trhu. A když nezabraly skryté pobídky, ani veřejné apely, vydal Putin prezidentský dekret, který to nařizoval a který je platný až do jara. Opět je zde jasná spojitost s potěmkinovskými prezidentskými volbami. Kreml chce v obyvatelích vzbudit jakési zdání normality a návratu k lepším dobám.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Od října tak musí čtyřicet největších společností uložit 80 % zahraničních výnosů do ruských bank a 90 % z této částky prodat na burze. Centrální banka bude moci z obchodování navíc vyloučit firmy, které jsou pro kurs rublu hrozbou. Státní duma na konci prosince bance odhlasovala takové pravomoci.

Problémem pro rubl bylo hlavně prudké snížení přílivu cizí měny, a to v důsledku vyhlášených sankcí proti Rusku. Analytici odhadují, že příjmy z exportu za rok 2023 se v Rusku budou pohybovat okolo hranice 420 miliard dolarů, což je minimální částka od pandemie v roce 2020, a o 15 % méně, než byla předválečná úroveň ruského exportu. Příliv deviz je navíc takřka z poloviny tvořen příjmy z čínského jüanu. V dolarech a v eurech do Ruska doteklo jen asi 120 miliard dolarů, což odpovídá úrovni z počátku 21. století. Tedy době před takřka čtvrtstoletím.

Jen pro porovnání uvádí Ekonomična Pravda částku, na kolik přijde jeden masivní útok na Ukrajinu. Nálet v noci na 29. prosince či další na počátku roku stojí Rusko minimálně 1,3 miliardy dolarů.

Mrtvým na Ukrajině však žádný pokles kursu rublu vůči dolaru životy nevrátí.