Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza popsal deníku FORUM 24, jaké následky by mohlo mít případné definitivní přijetí zákona, který nařizuje obchodům prodat stanovené množství českých potravin. Důvodem těchto kvót podle něj nejsou pouze zisky Agrofertu a dalších velkých hráčů, ale také možnost získat díky nim miliardy korun z národních dotací.
Překvapilo vás, že ve sněmovně zákon o kvótách na české potraviny prošel?
Nepřekvapilo. Již řadu měsíců víme, že Agrární komora, Agrofert a další velcí agrobaroni velmi masivně tlačí na poslanecké kluby ANO, ČSSD, komunistů i SPD. Počítali jsme s tím, že to projde. Čekal jsem ale, že zejména v klubu ANO bude alespoň pár těch, kteří mají zábrany, protože se tam najdou lidé, kteří alespoň trochu rozumí fungování ekonomiky. Bylo ale vidět, že když na ně předseda klubu Jaroslav Faltýnek dupnul, sklapli podpatky a odhlasovali to, co chtěl.
Jak vnímáte to, že Andrej Babiš veřejně tvrdí, že nechtěl, aby zákon prošel, a že doufá, že jej senát vrátí zpět?
To je typická Babišova hra, kdy se tváří, že za nic nemůže a že je ten největší chudák. Je to úplně totéž jako příběh o tom, že nechtěl vstoupit do KSČ, ale maminka ho přihlásila, jak nechtěl do politiky a jen v ní zázračně zbohatl. To je pořád ten stejný kolovrátek, který neustále slyšíme. Aby to vypadalo, že za nic nemůže.
Nemyslíte si ale, že může jít o pokusný balónek, a když se ukáže, že se zvedla dostatečná vlna odporu i ze strany Evropské unie, tak by poté mohlo ANO otočit?
Velice záleží na tom, co udělá senát, jestli pošle návrhy na změny, nebo bude chtít vypustit paragraf na podporu zisku agrobaronů. Sněmovna se pak bude muset rozhodnout, zda bude platit verze okrádající občany, nebo to, co pošle zpět senát.
Co by reálně znamenalo, kdyby začala platit současná verze zákona?
Začnu tím, co je podle mého skutečným záměrem agrobaronů. Den poté, co to vyjde ve sbírce zákonů, vypíše ministr zemědělství nové národní dotace na podporu zemědělství za několik miliard. Půjde o podporu soběstačnosti tak, jak se to stalo v loňském roce na konci března. O tohle podle mého názoru agrobaronům skutečně jde: o nekontrolované a nekontrolovatelné miliardy národních dotací. Jsou důležité zejména pro Agrofert, který ví, že evropské peníze jsou v ohrožení, takže zoufale hledá náhradu z národního rozpočtu.
Nikdo navíc moc neví, jak by se takovéto kvóty daly naplnit. Jeden velký obchodní řetězec koncem minulého týdne obeslal své největší dodavatele, aby se jich zeptal, jak to vidí. Jen dva ze třiceti oslovených byli schopni potvrdit, že zvládnou takové kvóty. Šlo o dodavatele mléka, kterého je v Česku dostatek. Všichni ostatní říkají, že neexistuje způsob, jak tyto kvóty naplnit. Pokud budou muset nakupovat jen české potraviny, bude to znamenat navýšení cen minimálně o dvacet procent za to, co nakonec dodají řetězcům. Ve zkratce řečeno dojde ke zvýšení cen u těch pár druhů potravin, kde je to alespoň trochu možné dodržovat. A samozřejmě je tu problém absolutní nemožnosti naplnění požadavků. Vezměte si třeba uzeniny – označení Česká potravina naplňuje pouze třináct procent z nich.
Velká část z těchto třinácti procent ale bude z Agrofertu, ne? (Může jít o firmy Kostelecké uzeniny nebo Kmotr – pozn. red.)
Přesně tak.
Mohlo by se opravdu stát, že by v zimě nebyla v obchodech k dostání zelenina a ovoce?
Ano. Počítali jsme, kolik se vypěstuje v Česku okurek nebo rajčat. Kdyby to mělo tvořit 73 procent prodejů a šlo by dovézt pouze zbývajících 27 procent, zásoby vydrží řádově pár měsíců. Počítali jsme to u konkrétních komodit. V České republice mimochodem neexistuje jediný zemědělec, který by měl komerční sad s vlašskými ořechy.
Tabulka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
Je tu spousta položek, u nichž těch „českých potravin“ existuje přesně nula. Patří sem i sůl a další základní produkty. Vzhledem k tomu, že zákon nehovoří o nabízení, ale o tom, jaké procento českých potravin je nutné prodat, ptal jsem se ministra vnitra Jana Hamáčka, jestli do každé prodejny postaví vláda policisty, kteří budou lidem kontrolovat nákupní košíky. Pan ministr mlčí.
O zákonu jsem hovořila s europoslankyní Veronikou Vrecionovou. Ta je přesvědčena o tom, že by došlo ke zhoršení kvality potravin, protože by velcí výrobci věděli, že se jejich potraviny prostě musí prodat. Očekáváte to také?
Rozhodně. Českých surovin je velmi málo a čeští výrobci budou ve velkém pokušení k tomu, aby šidili. Když zmizí konkurence, nemáte jediný důvod řešit kvalitu své výroby.
Jaké kroky by mohly přijít ze strany Evropské komise?
V pátek by mohl být zákon jedním z témat jednání Evropské komise s českou stranou. Pokud by to skutečně vyšlo ve sbírce zákonů, Evropská komise velmi rychle přijde s řízením kvůli porušení evropského práva Českou republikou. Může to znamenat rychlou cestu k Evropskému soudu a v případě prohry pokuty. Doufám však, že pokud by to skutečně prošlo, tak dříve, než zákon začne řešit Evropský soudní dvůr, pošle jej senát k českému Ústavnímu soudu. Myslím si, že tuto ostudu bychom si měli vyřídit doma, protože už teď se jí věnují zahraniční média. Píše se o tom v Německu i v dalších zemích. Bylo by dobře, abychom to vyřešili sami.