Pro zahajovací sněm Trikolóry je symbolické, že na něm vystoupil jediný politik z jiného subjektu, místopředseda ANO Petr Vokřál. Vyzval podobně koncipované hnutí ke spolupráci. Není to žádný průlom. Společnou řeč s Klausem mladším nacházeli už dřív, jen se zpřehledňuje situace.

Dále čtěte

Vyšetřovatele Čapího hnízda Nevtípila prověřuje inspekce. Stále mu hrozí obvinění

Ředitel GIBS Radim Dragoun tvrdě zúčtoval s érou svého předchůdce Michala Murína. Za jeho vedení prý docházelo k účelovým stíháním…

„Braňme normální svět“ a „vraťme zemi lidem zpátky“, zní nejčastější slogany nového hnutí. Jenže je potřeba definovat, co si kdo pod tím představuje. Václav Klaus mladší má na mysli obranu před levicovým progresivismem, klimaaktivismem a genderismem. V tomto skeptickém přístupu k novým ideologiím ovšem není sám a vstupuje na už obsazený politický trh. Nepřináší nic nového.

Bránit normální svět s ANO

Co však touto obranou „normálního světa“ určitě nemyslí? Postupující oligarchizaci země a vládu korporací, stále hlouběji prostupující státním aparátem. Nikdy tento nebezpečný fenomén nekritizoval, neučinil tak ani na ustavujícím sněmu, a rozhodně to není náhoda.

O něčem vypovídá i skutečnost, že na sněm byli pozváni předsedové všech devíti parlamentních stran (i SPD a KSČM?), dorazil však pouze zástupce ANO. Vokřál se ve svém vystoupení vymezil vůči těm, kdo nejsou „ochotni převzít vládní odpovědnost“, zatímco vůči hostitelům se zachoval vstřícně.

„Nabízí se zde potenciální spolupráce v budoucnosti, kde vy budete reprezentovat společnost s cílem stavět na vzdělanosti a ekonomice této země, a právě v těchto principech vidíme možnost nově vznikajícího subjektu pro další spolupráci na budování této země,“ prohlásil.

Tato idea není jen zdvořilostní frází, jelikož Klaus mladší vstup do vlády s hnutím ANO podporoval už po parlamentních volbách. „Smyslem politiky je vládnout,“ opakoval mnohokrát a neshledával dostatečné důvody pro odchod do opozice. Nepřipojil se ani k vymezování vůči permanentnímu střetu zájmů Andreje Babiše, projednávanému i na evropské půdě. Při hlasování ve sněmovně se nejednou octl v jeho táboře.

Nejsme pravicová strana

Oba politici mají leccos společného. Spojuje je populistická rétorika a vymezování vůči stejným konkurentům. Z mnoha vyjádření na sociálních sítích i v běžném politickém provozu je patrné, že se předseda Trikolóry a jeho stoupenci více navážejí do Babišovy opozice, případně vládní ČSSD, než do ANO, SPD nebo KSČM, která vládu drží u moci.

Klaus mladší už dříve odmítl dělení nalevo a napravo. Sám dnes zdůrazňuje, že Trikolóra není pravicová strana. Není to ani strana tradičního typu, ale všeobjímající hnutí jednoho muže po vzoru ANO a SPD Tomia Okamury. Stejně jako v těchto případech s ním hnutí stojí a padá. Nevadí, že je to zcela v rozporu se stesky některých jeho stoupenců, požadujících „návrat ke (klausovským) kořenům“. Nový subjekt je ideovou i formální nevyhraněností jejich pravým opakem.

Prezidenta nekritizujeme

Podobně konformní přístup platí i pro vztah s Hradem. Pokud se Klaus mladší veřejně přihlásil k volbě prezidenta Miloše Zemana, nemůže dnes náhle připustit, že se chová protiústavně, nebo přinejmenším v rozporu s ústavními zvyklostmi v mnohem větší míře než oba jeho předchůdci.

Nevadí mu, že Zeman přizval k moci komunisty na celostátní úrovni. Jak sám přiznal v rozhovoru pro server Novinky, „nemá moc rád takové ty bojovníky proti komunismu třicet let poté“, což ostatně doložil podporou zdanění církevních restitucí. Proto prezidenta nekritizuje a i v tomto případě se opírá spíše do jeho oponentů.

Program? Vládnout s Babišem

Trikolóra se definuje jako konzervativní strana a v jejím programu lze nalézt známé teze nízkých daní, omezování byrokracie, podpory rodiny apod., z osmdesáti procent opsané z programů dalších 4–5 stran. Nad tento rámec zaujme třeba odtažitý postoj k vojenským misím, tedy ke spolupráci v rámci NATO. Především však lze při podrobnějším začtení nalézt značné vnitřní rozpory, které snad nejlépe charakterizuje zemědělská kapitola.

Dále čtěte

Hlasování o ústavní žalobě na prezidenta Zemana ukáže, jak se kdo staví k právnímu státu

Poslanecká sněmovna bude hlasovat o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu Zemanovi pro hrubé porušení Ústavy. Z ohlasů poslaneckých klubů je patrné,…

Na jedné straně Trikolóra odmítá evropskou dotační politiku jako „semeniště obrovské korupce“, na druhé straně zemědělskou kapitolu napsal prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Tento typický zástupce obřích agrokolchozů odmítá zastropování evropských dotací a prosazuje maximální státní podporu i pro velké zemědělské holdingy.

Jandejsek prosazuje i tuhou regulaci s cílem zvýšit podíl domácích potravin na domácím trhu, což se rovněž musí líbit hlavně dotovaným velkoproducentům typu Agrofert. Tento program se nijak neliší od socialistické politiky současného ministra zemědělství Miroslava Tomana, který skutečně nemá s pravicí nic společného.

Tento příklad naznačuje, že o program Trikolóry (podobně jako u ANO) nejde a je jen vábničkou na voliče, kteří ho budou brát vážně. Jejím jediným skutečným programovým bodem je vstoupit jako B-tým ANO do vlády s Andrejem Babišem. I když teď mohou tvrdit něco jiného a pokud ovšem nastane vhodná konstelace, což nikdy není jisté.