Spekulovalo se o tom už nějakou dobu. Některé jednotlivé průzkumy v průběhu srpna ukazovaly, že náskok demokratického uchazeče o prezidentský úřad Joea Bidena se tenčí. Vážené průměry všech průzkumů zůstávaly ale poměrně stabilní. Nicméně v posledních několika dnech začaly i tyto agregátory vykazovat známky toho, že se souboj o nejvyšší křeslo vyrovnává. Důvodů může být více a zatím nelze s jistotou říci, zda jde o dočasnou záležitost, či o setrvalý trend.

Americkými městy hýbou už několik měsíců protesty proti policejnímu násilí a rasové diskriminaci. I když na mnoha místech postupně ztratily na intenzitě, například v Portlandu ve státě Oregon probíhají nepřetržitě už od smrti George Floyda, která je uvedla do pohybu. Přes den se jedná o pokojné demonstrace, ale po setmění se často mění v násilné střety levicových a pravicových radikálů a rabování.

Teď navíc došlo k podobnému případu ve městě Kenosha. I tady se nenásilné denní demonstrace mění v noční násilnosti. I když se tohoto odsouzeníhodného chování účastní jen menšina protestujících, ve výsledku to na vyznění celé věci nic nemění. Americká společnost sice protesty organizované hnutím Black Lives Matter většinově podporovala, ale právě pouliční násilí tento trend zvrátilo. To hraje prezidentovi do karet.

Informační válka

Demokratický kandidát Joe Biden násilí odsoudil už 31. května a ve stejný den se proti němu vyslovila i krajně levicová členka strany a Kongresu Ilhan Omarová. Jenže republikánům se přesto podařilo vytvořit dojem, že demokratičtí politici nepokoje buď schvalují, nebo přímo organizují. Faktem je, že jim k tomu pomohly i nominační sjezdy obou stran.

Zatímco demokraté se soustředili na koronavirus a o násilí v amerických městech nemluvili vůbec, republikáni to udělali téměř přesně obráceně. Je možné, že náladu nerozhodnutých voličů odhadli daleko lépe. Spory o protesty a výtržnosti pak žijí na sociálních sítích svým vlastním životem nezávislým na realitě.

Soros, demokraté a Rittenhouse

Na Facebooku se v mnoha skupinách šířila dezinformace, že protesty financuje známý filantrop a pohodlný terč všech konspirátorů, finančník Goerge Soros. Do jejich organizace pak mají být zapojeny špičky Demokratické strany, které prý tímto způsobem chtějí uškodit Trumpovi ve volbách. To přitom nedává moc smysl. Trump se od začátku a dlouho bezúspěšně snažil prezentovat jako ten, kdo opět nastolí právo a pořádek.

Bylo jasné, že čím déle budou násilnosti trvat, tím více středových a nerozhodnutých voličů to odradí. Vrcholem jsou pak dezinformace týkající se případu Kylea Rittenhouse. Ten za zatím nevyjasněných okolností při protestech v Kenoshe postřelil tři lidi, z nichž dva zemřeli. Policie jej viní z vraždy, ale jeho obhájci tvrdí, že šlo o nutnou obranu. Jisté je zatím jen to, že ve svých sedmnácti letech neměl Rittenhouse právo držet v ruce zbraň na veřejnosti.

Části incidentu zaznamenané mobilními telefony svědků se tak v malých útržcích šíří po internetu, často bez kontextu. Na sociálních sítích mnozí tvrdili, že Joseph Rosenbaum, první zastřelený, po Rittenhousovi hodil Molotovův koktejl. Policejní zpráva, jež je součástí obžaloby, ale hovoří o plastovém pytlíku. Celou věc budou muset rozplést soudy, ale případ už se stal dalším bojištěm kulturní války v USA. Pro jedny je Rittenhouse hrdina, pro druhé vrah.

BLM může Trumpovi vyhrát volby

Podle dvou stránek seskupujících předvolební průzkumy se Bidenův náskok ztenčil zhruba o 2 až 3 procentní body na nějakých 6 až 7 bodů. To je pořád slušné vedení, ale za prvé může současný prezident podle propočtů zvítězit ve sboru volitelů, i když celkově prohraje o cca 2 procenta hlasů. Za druhé může jít o počátek stabilnějšího trendu.

Je možné, že jde jen o krátkodobý výkyv způsobený nominačním sjezdem. Ten republikánský byl i díky většímu zapojení publika a výběru hostů větší show. V minulých volbách po nominačním sjezdu demokratů v průzkumech podobně vyskočila Hillary Clintonová, připomínají servery RealClearPolitics.com a FiveThirtyEight.com. Odhadovaný náskok 8 procent se ale nakonec ztenčil na pouhá tři procenta den před volbami.

Clintonová nakonec na počet hlasů skutečně zvítězila o něco přes dva procentní body, tedy naprosto v rámci statistické chyby. Pro lidi z týmu Joea Bidena je ale znepokojivá druhá možnost, tedy že hlavním tématem voleb se místo koronaviru stalo násilí v amerických ulicích. Koneckonců Trump i v minulých volbách prokázal, že umí nastolit agendu, která mu vyhovuje. Pokud se mu podaří dotáhnout se ve zprůměrovaných průzkumech dvě procenta za Bidena, bude opět favoritem.