Politolog Vladimir Pastuchov v článku na stránkách exilové stanice Echo tvrdí, že Rusko prožilo po ruské invazi na Ukrajinu dvě vlny vlastenectví a nyní začíná třetí. Každá ta vlna byla jiná a ta poslední je podle něj nejnebezpečnější.

„První vlna podpory byla čistě emocionální – stádní instinkt, versailleský syndrom a agresivní propaganda udělaly své a vyvolaly explozivní nárůst ‚primárního vlastenectví‘. Na této vlně není nic specifického, takto začínají téměř všechny války,“ píše Pastuchov.

„Druhou vlnu bylo možné pozorovat zhruba půl roku po vypuknutí válečných akcí, kdy bylo jasné, že se něco zvrtlo. Nastalo rozcestí: racionalizace zla se mohla ubírat oběma směry, buď popíráním války, nebo jejím ospravedlňováním. Člověk z ulice si vybral druhou cestu – když už jsi jednou začal, musíš ji dokončit; válku je třeba vyhrát už jen proto, že se nedá porazit. V této vlně proběhla mobilizace bez větších problémů,“ popisuje politolog.

Dále čtěte

Ein Volk, ein Reich, ein Rajchl. Týdeník FORUM je tady a ukazuje, co je nový Vůdce zač

Týdeník FORUM ukazuje, kdo je ve skutečnosti vůdce proruských demonstrantů Jindřich Rajchl. Bývalý sportovní funkcionář se naučil řečnické triky, pohyby…

„Třetí vlna, jejíž první empirické náznaky pozoruji, je poněkud jiným druhem jevu. Je důsledkem druhotného ideologického opojení, kdy všeobecná únava vědomí vede k naprostému zhroucení kritického myšlení a poslušnému následování mas, vedených propagandou a represí.“

Čas je podle Pastuchova hlavním faktorem, který má na svědomí třetí vlnu podpory války. Doba trvání psychologického tlaku se stává sama o sobě příčinou. Lidé ztrácí schopnost kritického vnímání reality a hledání argumentů. Tato schopnost mizí po 14 měsících války a lidé se stávají „zmrazenou ideologickou zeleninou“. Tento proces není ničí vina, soudí Pastuchov. Vědomí má svůj „imunitní systém“ a jeho hranice odolnosti jsou omezené. Po roce se buď člověk zhroutí do politického protestu a přestane vnímat realitu, nebo se naučí žít s vštěpovanými mantrami. Potlačení kritického myšlení je kromě propagandy také důsledkem strachu z porážky a odporu vůči „vyděděncům“. Tento strach je něco nového, co začíná působit právě teď.

Dále čtěte

Pro Foldynu jsou demonstranti s ukrajinskou vlajkou zrádci. Proti Fialovi by se spojil i s Luciferem

NÁZOR / Naštěstí už máme teplé jaro, a když se přátelé cizích mocností odkopávají, nehrozí jim nutně nachlazení. Jaroslav Foldyna…

Politolog dále podává určitou sociologickou sondu, proč je ruská společnost v takovém stavu. „Vývoj sovětské společnosti v letech 1953–⁠1989 učinil ze střední třídy (měšťanstva) jeden z nejpopulárnějších a nejvlivnějších sociálních typů v ruských dějinách (není náhodou, že celá pozdně sovětská satira se orientovala na zesměšňování sovětské střední třídy).“

Současná ruská společnost je dle Vladimira Pastuchova do značné míry měšťáckou, měšťanskou (buržoazní) bažinou uzavřenou do svého vlastního individuálního světa. Člověk z této vrstvy „samozřejmě válku nepotřeboval a ‚kyjevští nacisté‘ a ‚děti Donbasu‘ mu byli ukradení“. Když západní sankce zasáhly obvyklý způsob života této vrstvy, cítí její příslušníci potřebu si na někom vylít zlost. „Vybít si ji na režimu je nákladnější, protože průměrný člověk má fantasticky vyvinutý pud sebezáchovy. Proto si svůj hněv vybil na Ukrajině a na Západě, který ji podporoval. Tato buržoazní zášť je mocným proudem, který pohání ‚třetí vlnu‘ podpory války,“ uzavírá Pastuchov.