Zatímco základní, střední a vysoké školy zůstaly v rámci plošných opatření uzavřeny, provoz těch mateřských stále pokračuje a je v rukou jejich provozovatelů, často třeba městských částí. Virus se ale šíří i tam a počty uzavřených mateřských škol kvůli nákaze mezi zaměstnanci rostou. To způsobilo problémy jak rodičům, kteří musí sehnat hlídání, tak učitelům školek, které jsou ještě otevřené. Jedna z učitelek proto poslala výzvu ministru školství Robertu Plagovi.

Počty případů nákazy ve školkách rostou. Komplexní celorepubliková čísla ale ministerstvo zdravotnictví nemá k dispozici, protože je po uzavření škol přestalo zaznamenávat. Jenže to neznamená, že by tím problém zmizel.

Tamním pracovníkům se nelíbí apatie resortu školství vůči jejich situaci. Jedna z učitelek Martina Johanovská a další zaměstnanci mateřských škol proto napsali otevřený dopis ministrovi školství Plagovi a žádají ho o zohlednění aktuální situace.

„Žádáme vás o pomoc při vytvoření nových opatření, která budou schůdná jak pro ekonomiku, tak pro zachování zdraví všech zaměstnanců v MŠ. Dále také žádáme, abyste si uvědomili, že jsme součást školství, a ne hlídací agentura,“ píše v ostrém dopise pracovnice jednotřídní školky v Ústeckém kraji.

„Vážený pane ministře Roberte Plago. Dovolujeme si reagovat na opatření v nouzovém stavu, kdy jste společně s Vašimi kolegy postupně uzavřeli základní, střední, vysoké školy a mateřské školy jste, dovoluji si říct, ‚vyřadili‘ ze školství, jak když mávnete proutkem. To se stalo již na jaře, kdy se ozývaly, leč asi málo, učitelky MŠ. Ze statistik vyplývá, že pedagogů je nakaženo od poloviny září 4x více než např. zdravotníků, kteří jsou v první linii, ale nás zaráží, proč jsou tedy pořád v neomezeném provozu školky, když odpadává jedna za druhou?“ ptá se Johanovská ve svém dopise.

Vzhledem k těmto číslům byl donedávna velmi nejasný i přístup k testování bezpříznakových dětí v rodinách, kde se koronavirus vyskytl. Zatímco v některých případech dávali lékaři na výběr, zda domácnosti zvolí u malého dítěte pouze čtrnáctidenní karanténu, nebo půjdou s dítětem na test, podle ministerstva je dnes už povinná druhá varianta. S malým dítětem by měli všichni pozitivní rodiče jít na test povinně.

Problém má ale podle Johanovské mnohem větší rozsah. „Ve školství pracuji 10 let, paní ředitelka 21 let. Za tuto dobu se podle našeho názoru snížila postupně prestiž předškolního vzdělávání. Myslíme si, že vláda nás ještě, s prominutím, ‚zakopává‘ a Vaší zásluhou před zraky veřejnosti působíme spíše jako služba rodičům nebo hlídací chůvy, a ne jako pedagogové, kteří vzdělávají děti předškolního věku,“ myslí si učitelka.

„Studovaly jsme předměty, které patří do pedagogického odvětví, a vzděláváme se neustále. Reagujeme na změny, které jsou někdy neproveditelné. Například když onemocní jedna učitelka, musí ji nahradit ta druhá, která musí zastoupit i ji. Když onemocní kuchařka, tak se shání někdo, kdo ji zastoupí. Když onemocní uklízečka, tak uklízejí učitelky ještě po pracovní době. Prostě nejsou ve školství peníze.“

Jsme součást školství, a ne hlídací agentura

Pracovníci v mateřských školách se podle ní cítí být ministerstvem vnímáni jako „páté kolo u vozu“, byť spadají pod ministerstvo školství a podléhají veškerým nárokům, přípravám, diagnostikám a evaluacím. A proto se ministra školství Plagy ve výzvě ptají, z jakého důvodu nemají školky podobná opatření – tedy omezení provozu – v boji proti šíření koronaviru jako první stupeň ZŠ.

„Čísla nakažených ve školce rapidně stoupají. Děti ještě nemají v MŠ osvojené základní hygienické návyky, lítají tu viry a bakterie nejen v období koronaviru. My stěží rodičům můžeme bez pravomoci, kterou nemáme legislativně podloženou, nepřijmout jejich ratolest s virovým či bakteriálním onemocněním, protože jsme pravděpodobně jen ‚chůvy‘, které mají asi hlavně hlídat, aby mohli rodiče do práce, nebo jde o diskriminaci. Nejde dodržet rozestup ani na půl metru, natož na dva metry, zpíváme, cvičíme, kreslíme, učíme se v kroužku, protože udržet pozornost tříletého dítěte je někdy dost náročné, a do toho ještě měřit teplotu, utírat nosy, pomáhat při vyměšování, sledovat, jestli Pepíček neleze Alence po hlavě, nebudu tu popisovat, co ještě dalšího musí řešit učitelka s dětmi v heterogenní třídě, jako je u nás. Možná vyzkoušet na pár dní, potom to lze pochopit,“ píše dále Martina Johanovská.

Podle ní je rozhodnutí ministerstva nezodpovědné i diskriminační. Za kolektiv MŠ proto navrhuje zavedení těchto opatření:

• Omezit docházku dětí rodičů, kteří jsou na mateřské dovolené, ošetřovném se starším sourozencem, v karanténě, dětí, které mají respirační potíže;
• lépe spolupracovat se zaměstnanci a vzít v potaz rizikovou skupinu učitelů a ostatních zaměstnanců MŠ;
• přistupovat k nim tak jako k ostatním školám, protože jsou též článkem vzdělávací soustavy;
• podporovat pedagogy a ostatní zaměstnance MŠ v jejich práci a lépe zabezpečit jejich zdraví a ochranné pomůcky.

„Tímto dopisem Vás žádáme o pomoc při vytvoření nových opatření, která budou schůdná jak pro ekonomiku, tak pro zachování zdraví všech zaměstnanců MŠ. Dále také žádáme, abyste si uvědomili, že jsme součást školství, a ne hlídací agentura,“ uzavírá Johanovská svůj dopis.