Česko sklízí další z hořkých plodů mocenského spojení Zeman-Babiš, tentokrát na poli bezpečnosti. Jsou jím tzv. česko-ruské konzultace – za daných okolností zcela nestandardní formát mimo veškerá pravidla férových mezinárodních vztahů. Tato iniciativa v režii Pražského hradu, jíž vláda jen nečinně přihlíží, je proti zájmům České republiky. Více než desítka zahraničněpolitických expertů proto vyzvala vládu, aby tuto absurdní hradní akci ukončila.

Není chybou České republiky, že běžné diplomatické kanály mezi Českem a Ruskem nefungují. Jde o důsledek nezájmu ruské strany. Nestandardní, a navíc nedůstojně pojatý formát tzv. konzultací, v nichž se angažuje Pražský hrad, nejenže neřeší tuto situaci, ale je proti zájmům našeho státu. Je navíc absurdní, aby Kancelář prezidenta republiky, která stojí již šest let na ruské straně, zastupovala Českou republiku vůči Ruské federaci. Vláda selhala, když takovou situaci vůbec dopustila.

Zhruba taková je podstata otevřeného dopisu více než desítky expertů na českou zahraniční politiku, kteří zároveň připomínají, že v zájmu naší země je především ukončit rozsáhlou ruskou špionáž proti České republice a ukončení podpory české extremistické scény.

Zde je text dopisu v plném znění:

Jako níže podepsaní specialisté věnující se české zahraniční a bezpečnostní politice vyzýváme vládu České republiky, aby z následujících důvodů ukončila česko-ruské konzultace, které jsou pro náš stát nedůstojnou fraškou, která skončí jako Potěmkinova vesnice.

DŮVOD 1: Putinovo Rusko s námi reálně jednat nechce, nemáme tedy co získat

Standardní dialog ministerstev zahraničí na úrovni ministrů a jejich náměstků je dostatečný formát jednání vzhledem k tomu, že nás s Ruskem nepojí žádné spojenecké svazky. Pokud tento formát nefunguje, lze ho stěží nahradit jmenováním zmocněnce, který navíc reálně zastupuje zejména osobní proruskou pozici prezidenta. Pokud Rusko ani představiteli české prezidentské kanceláře nejmenuje adekvátní protějšek, ale nominuje náměstka ministra zahraničí, lze to číst jako výraz naprostého nezájmu z ruské strany. Představitel českého prezidenta tak fakticky přejímá roli českého ministerstva zahraničí vůči ruskému ministerstvu zahraničí, což v žádném případě není v zájmu České republiky.

Ruská federace projevuje proti našemu státu nepřátelství, a to v řadě oblastí: českým politikům vyhrožoval ruský ministr obrany, na českou ambasádu v Moskvě a generální konzulát v Petrohradu byly podniknuty fyzické útoky, dochází k dlouhodobému nárůstu nepřátelské špionáže ruských orgánů proti Česku. Ruská federace navíc zahájila trestní řízení ve věci demontáže památníku maršála Koněva, přestože sama dlouhodobě nedodržuje Dohodu o vzájemném udržování válečných hrobů a o ostatky českých legionářů se adekvátním způsobem nestará.

Ruské státem ovládané sdělovací prostředky systematicky o českém státu lžou. Ruská federace podporuje a organizuje české extremistické skupiny. Ruský stát provedl masivní kybernetické útoky proti českému ministerstvu zahraničí , jehož výsledkem jsou obrovské bezpečnostní a finanční škody pro Českou republiku. Představitelé ruského režimu lživě obvinili Českou republiku z produkce zbraní hromadného ničení v kauze ruského chemického útoku v britském Salisbury. Naše vstřícnost bude vykládána jako slabost a nepřátelské aktivity vůči České republice budou dále stupňovány.

DŮVOD 2: Komunikaci s Ruskem máme, nepotřebujeme nový formát Potěmkinovy vesnice

Ruská strana odmítla standardní jednání ministrů zahraničí, tudíž nemáme zapotřebí se Moskvy doprošovat. S Ruskem nás na rozdíl od států EU a NATO nepojí žádné spojenecké vazby. Náš obchod s Ruskem je naprosto marginální, a navíc je doprovázen velkým množstvím nesplacených pohledávek. Jelikož jsou investice v Rusku úvěrovány Českou exportní bankou a pojišťovány státní pojišťovnou EGAP, lze konstatovat, že za zpackané obchody s Ruskem často platí český daňový poplatník.

Prezident Zeman se s prezidentem Putinem setkává oproti svým předchůdcům velmi často a efektem jeho jednání evidentně není zmenšení nepřátelských aktivit Ruska proti Česku. Naopak, tyto ruské nepřátelské aktivity se každý rok zvyšují. Lze tak konstatovat, že pokud takového cíle není schopen dosáhnout ani sám prezident Zeman, pak je evidentní, že problém neleží v oblasti neochoty české strany.

Připravovaný nestandardní formát česko-ruských konzultací pod vedením Kanceláře prezidenta republiky pravděpodobně skončí jako Potěmkinova vesnice – očekáváme jednostranné zneužití k ruským státním zájmům, stejně jako tomu bylo v případě Česko-ruského diskusního fóra. Tam místo deklarované diskuse s představiteli širší ruské společnosti dochází k poskytování platformy představitelům diktátorského režimu a konstruktivní výstupy ve prospěch českých zájmů chybějí.

DŮVOD 3: S Ruskem musíme jednat z pozice síly – multilaterálně v rámci NATO a EU

K česko-ruské bilaterální relaci dnes není žádná zvláštní agenda vyhovující českým zájmům. Rusko nepřestane vykonávat své nepřátelské aktivity proti České republice proto, že se vůči němu český stát bude chovat poníženě.

Navíc bude případné bilaterální jednání, vzhledem k rozdílné velikosti obou zemí a absenci spojeneckých svazků, vždy nutně asymetrickou záležitostí. Česká republika má naopak učinit vše pro to, aby byla velmi aktivním členem EU a NATO a podílela se na formování politiky těchto multilaterálních organizací vůči Rusku. Zde agenda existuje a je aktivně řešena.

V rámci NATO jde o posilování obranyschopnosti jeho východního křídla proti hrozbě ruské agrese. V EU je důležité kontinuální hodnocení Ruska vzhledem ke stále platným sankcím a k tomu, že lze očekávat jejich periodický přezkum. Protože jsme v obou organizacích jejich plnoprávnými členy, nehrozí obdobná asymetrie jako v případě bilaterálního jednání s Ruskem. Navíc na úrovni NATO-Rusko a EU-Rusko probíhá řada jednání, kterých se účastníme. Proto není potřeba nový nestandardní formát, který je jednoznačně v neprospěch českých zájmů.

DŮVOD 4: Kancelář prezidenta jedná v zájmu Ruska – nemůže tedy zastupovat Českou republiku

Kancelář prezidenta republiky již od roku 2014 otevřeně hájí zájmy Ruské federace, nikoliv zájmy České republiky. Prezident Miloš Zeman hájí ruskou agresi vůči Ukrajině, otevřeně lže o ruských nepřátelských aktivitách, nebo cíleně útočí na české bezpečnostní instituce kvůli jejich práci ve prospěch bezpečnosti Česka. Kancelář prezidenta republiky stojí již šest let na ruské straně, a proto je naprosto absurdní, aby zastupovala Českou republiku vůči Ruské federaci. Je to vláda, kdo podle Ústavy zodpovídá za zahraniční a bezpečnostní politiku státu, proto je jejím selháním, že takovou situaci dopustí.

Představitel Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák těžko může zastupovat zájmy českého státu, když ještě během jara bojkotoval jednání českého parlamentu o čínském vyděračském dopisu předsedovi Senátu Kuberovi. Jindrák odmítal sněmovnímu zahraničnímu výboru přijít vysvětlit své jednání a spoluúčast na tomto vyděračském kroku Číny proti druhému nejvyššímu ústavnímu činiteli České republiky. Těžko nyní může být konsenzuálním zástupcem českého státu vůči další nepřátelské mocnosti – Ruské federaci. Jindrák se diskvalifikuje jako důvěryhodný zástupce zájmů České republiky i nadále: z nepochopitelných důvodů v nedávné době představil své ambice v rámci česko-ruských konzultací pro Sputnik, dezinformační web financovaný ruskou vládou. Bezpečnostní informační služba tento kanál považuje za jeden z hlavních nástrojů kremelské propagandy v zahraničí, přesto se vládní zmocněnec rozhodl své plány představit právě zde.

Pokud ke zrušení těchto konzultací nedojde, pak by vláda měla dopředu vysvětlit, čeho chce tímto jednáním dosáhnout. Česká vláda by měla zveřejnit mandát a hlavní cíle svého jednání s Ruskou federací. Jako členové české expertní komunity konstatujeme, že vzhledem k platné Bezpečnostní strategii ČR a Koncepci zahraniční politiky ČR by těmito cíli v rámci bilaterální agendy měly být:

• ukončení rozsáhlé ruské špionáže proti České republice;
• ukončení rozsáhlých kybernetických útoků Ruské federace proti České republice a jejím spojencům;
• ukončení ruské podpory české extremistické scény;
• ukončení ruským státem organizované dezinformační kampaně proti České republice;
• dosažení diplomatické parity tak, aby ruský stát neměl v České republice dvojnásobně velké zastoupení oproti českým představitelům na území Ruské federace.

Podepsáni:

Petr Hlaváček, vědecký pracovník, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy / Filosofický ústav Akademie věd ČR
David Svoboda, ukrajinista a historik, Ústav pro studium totalitních režimů
Michael Romancov, výzkumný pracovník, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Jan Šír, výzkumný pracovník, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Jakub Janda, ředitel, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
Veronika Víchová, vedoucí programu Kremlin Watch, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
Martin Svárovský, vedoucí Programu bezpečnostních strategií, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
David Stulík, seniorní analytik, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
Jakub Kalenský, seniorní analytik think-tanku Atlantic Council, bývalý český národní expert v East Strategic Communications Task Force EEAS
Roman Máca, analytik, Institut pro politiku a společnost
Monika Richter, seniorní analytička think-tanku Counteraction, bývalá česká národní expertka v East Strategic Communications Task Force EEAS
Petr Pojman, ředitel, Team 4 Ukraine