Obchodní středisko v Kremenčuku po zásahu ruskou raketou FOTO: State Emergency Service of Ukraine / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: State Emergency Service of Ukraine / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
V pondělí 27. června podnikli ruští okupanti raketový útok na obchodní centrum v Kremenčuku v Poltavské oblasti. Na místě zůstalo nejméně dvacet mrtvých a dalších asi sedmdesát lidí bylo zraněno. Ani to však nezabránilo ruské propagandě v šíření lží o této události. Jenže jak ukazuje server Novoje vremja, není příliš složité tyto výmysly vyvrátit.
Již pouhý den po zničení obchodního centra komentovaly ruské úřady událost takto: „Ozbrojené síly Ruské federace pokračují v úderech na vojenská zařízení na Ukrajině. Dne 27. června ve městě Kremenčuk v Poltavské oblasti provedlo ruské letectvo úder přesně naváděnou raketou na hangáry se zbraněmi a municí z USA a evropských zemí poblíž Kremenčukského závodu na výrobu silničních strojů. V důsledku vysoce přesného úderu byly zasaženy zbraně a munice západní výroby, které byly soustředěny ve skladu pro další přepravu do ukrajinského vojenského uskupení v Donbasu. Detonace uskladněné munice pro západní zbraně způsobila požár v nefunkčním obchodním centru, které se nachází v těsné blízkosti areálu závodu.“
Na tomto vysvětlení není však údajně pravdivého vůbec nic. Tou přesně naváděnou raketou byla čtyři desítky let stará střela Ch-22 Burja, která byla navržena pro útoky na především americké letadlové lodě. Raketa má vlastní naváděcí radar, který reaguje na vyhledávání vysoce kontrastního cíle, jakým letadlová loď na mořské hladině je. Ovšem pokud je tato střela vypuštěna nad městskou aglomerací, je její navádění „zmateno“, neboť z výšky se všechny budovy jeví jako letadlová loď. A tak si střela vybere libovolný cíl.
Takže Rusové na obchodní dům pravděpodobně necílili úmyslně, ale kvůli nedostatku moderní sofistikované munice používají proti pozemním cílům protilodní střely. A odpalují je s vědomím, že se některá snad strefí tam, kam má.
Druhá lež spočívá v tvrzení, že obchodní centrum nefungovalo. Jenže to bylo přesně naopak. Šlo o nejoblíbenější nákupní středisko v Kremenčuku. Na ploše asi 11 000 m2 se nacházelo přibližně 40 různých obchodů, včetně poboček oblíbených řetězců Comfy, Budynok Igrešok, Brocard či Intertop. A podle pokladních záznamů činila tržba v pokladně Amstoru, tedy prodejny elektroniky, v den útoku 2,9 milionu hřiven.
Na Kremenčuk dopadly toho dne dvě rakety v rozmezí asi deseti sekund. Jedna na zmiňované obchodní centrum, druhá pak na Kremenčukský závod na výrobu silničních strojů, který neměl s obranným průmyslem Ukrajiny žádnou spojitost. Vyráběly se zde pouze stavební směsi a stavební technika. Rusové sice tvrdili, že zde byla vyráběna vojenská technika, ale poslední náhradní díly pro armádní účely zde byly vyrobeny v roce 1989 ještě v dobách Sovětského svazu.
„Střela explodovala přímo v obchodním centru, zůstal po ní kráter. Vybuchla v showroomu domácích spotřebičů,“ řekl o prvním projektilu starosta města Kremenčuk Vitalij Maleckij a upozornil, že existují záběry, na nichž je vidět, jak střela prolétá kolem. „Střela mířila přesně do tohoto nákupního centra. A to, co píšou v ruských médiích, že to už dlouho nefunguje nebo že došlo k nějaké detonaci, je naprostá lež a pokus zakrýt jejich další válečný zločin,“ prohlásil Maleckij.
Požár v nákupním centru nebyl vyvolán raketovým úderem, ale „detonací munice pro západní zbraně“, psala ruská média. I tato další lež je velice snadno vyvratitelná. Detonace „munice pro západní zbraně“ by v epicentru raketového úderu vyvolala několik výbuchů, které by nebylo možné utajit a na publikovaných záznamech by byly jasně patrné.
Večer 28. června prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil videozáznam z bezpečnostních kamer, který jasně zachycuje okamžik, kdy dvanáct metrů dlouhá raketa Ch-22 zasáhla nákupní centrum.
Poté, co se v zahraničním tisku objevily snímky ohořelých těl lidí zabitých po zásahu obchodního centra Amstor, začali ruští představitelé označovat tragédii v Kremenčuku za ukrajinskou provokaci. Rusko stejně jako v případě masakru v Buči a v dalších městech a obcích tvrdí, že ukrajinská strana údajně záměrně zinscenovala stovky obětí okupantů a „nastrčila“ falešná nebo mrtvá těla.
„Obchodní centrum, údajně plné návštěvníků, které údajně ostřelovala ruská armáda. Co se stalo ve skutečnosti? Proč potřebují kyjevské úřady toto falšování právě teď?“ objevilo se v reportáži ruského Prvního kanálu. Na tato lživá tvrzení zareagoval novinář Denis Kazanskyj: „Nechápu, komu je tato lež určena. Obchoďák nebyl v odlehlé vesnici, ale ve dvousettisícovém městě, kde všichni dobře věděli, že funguje. Kde mají pohřešovaní, mrtví a zranění své příbuzné a přátele. Kde jsou zahraniční pozorovatelé, novináři z celého světa.“
The Guardian navíc upozornil, že večer 27. června se centrální ruské televizní kanály o raketovém úderu na Kremenčuk ve svých zprávách vůbec nezmínily. Většina ruských médií začala o tragédii informovat, a to v kremelském propagandistickém duchu, až 28. června, tedy po onom lživém prohlášení ministerstva obrany.
