Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Uprchlíky a uprchlice z Ukrajiny v Praze stále častěji ohrožuje bezdomovectví, některých z nich se přímo týká. Vyplývá to z výzkumu neziskové organizace Místní místním z podzimu 2023. Podle organizace jde vůbec o první obdobnou studii v České republice, která se zaměřuje na riziko bezdomovectví u lidí z Ukrajiny v Praze.
Uprchlíkům se snaží pomoci sociální organizace, ale i ty se potýkají s problémy. Některé, například UNICEF, Centrum následné podpory uprchlíkům z Ukrajiny (CNPUU) nebo Iniciativa Hlavák, neměly v době vytváření výzkumu jasné zajištění pokračování nebo financování pro udržení poskytování pomoci ve všech jejích dosavadních formách pro další rok. I to může lidem z Ukrajiny v nouzi výrazně znesnadnit situaci, upozorňuje organizace.
Výzkum podle organizace vyšel z bezprostřední potřeby zmapovat rostoucí obtíže, jimž čelili ukrajinští uprchlíci a uprchlice v Praze rok a půl po vypuknutí války na Ukrajině. Z výsledků vychází, že postavení této specifické skupiny se soustavně zhoršuje. Bezdomovectví se pak části z nich přímo týká nebo ji bezprostředně ohrožuje.
„Doufáme, že zpráva mimo jiné splní i svůj cíl ve zvýšení povědomí o vážnosti situace, která se pro lidi z Ukrajiny v Praze bohužel zhoršuje,“ uvedla za organizaci Tereza Malá.
Výzkum ukazuje, že některé organizace zaměřující se na pomoc v těžkých životních situacích nebo práci s lidmi bez domova zaznamenávaly v roce 2023 nárůst klientů a klientek z Ukrajiny. Například terénní tým organizace In Iustitia uvádí, že ještě před rokem lidi z Ukrajiny bez domova nezaznamenával vůbec. Nyní je ale více než pětina lidí bez domova, se kterými pracují v terénu, ukrajinské národnosti. Armáda spásy zaznamenala nárůst 20 až 30 procent podporovaných lidí z Ukrajiny. Také organizace Jako Doma zaregistrovala nárůst o 5 až 10 procent.
Organizace Místní místním upozorňuje na to, že Ukrajinci a Ukrajinky v nouzi jsou v České republice ve specifické situaci. Sociální služby nejsou zavázané přijímat Ukrajinky a Ukrajince coby obyvatele státu mimo Evropskou unii. Chybí podle nich dlouhodobá a souvislá systémová podpora. Místní místním ve zprávě zdůrazňují, že situace Ukrajinců a Ukrajinek nepramení ze selhání konkrétních organizací, ale z potenciálně většího problému, který vyžaduje pozornost a širší diskusi.
„Aby se situace opravdu zlepšila, změny musí nastat na úrovni celého systému,“ vysvětluje Malá. Zhoršující se situaci ukrajinských uprchlíků a uprchlic potvrzují i další data. Podle průzkumu PAQ Research z konce loňského roku žije 57 procent lidí z Ukrajiny v ČR pod hranicí chudoby.
Na základě dotazníkového šetření a hloubkových rozhovorů se zástupci a zástupkyněmi 18 pražských sociálních organizací a jejich poboček vyšlo najevo, že jejich služby za rok 2023 využilo odhadem asi 33 tisíc uprchlíků a uprchlic z Ukrajiny. Sociální organizace pomáhající lidem v nouzi navíc často bojují také s nejistým financováním na další období své činnosti. Problémem podle výzkumu je také, že nízkoprahová denní centra, azylové domy a další sociální služby často nemají finanční ani personální kapacity pro práci s lidmi z Ukrajiny. S tím se potýká například organizace Naděje Praha, která je kvůli kapacitě schopna poskytnout pomoc pouze v situaci, že uprchlík či uprchlice ovládá český jazyk.
Kromě jazykové bariéry je zásadním problémem také zaměstnávání uprchlíků na pracovních pozicích pod jejich kvalifikací. Podle Migračního konsorcia jde až o 61 procent Ukrajinců. Riziko bezdomovectví potom zvyšuje také nízká informovanost o možnostech podpory.
Organizace Místní místním navrhla čtyři klíčové kroky pro zlepšení současné situace a pomoci lidem z Ukrajiny, které ohrožuje bezdomovectví. Mezi ně patří dlouhodobá dostupná a kvalitní integrace, efektivnější komunikace ohledně podpory, boj proti diskriminaci a prevence ohrožení bezdomovectvím.
