Ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal FOTO: Dominik Stroukal / se svolením autora
FOTO: Dominik Stroukal / se svolením autora
Hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal v rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje vliv statisíců válečných uprchlíků z Ukrajiny na českou ekonomiku. Dlouhodobě je podle Stroukala jednoznačně pozitivní za předpokladu, že budou nově příchozí pracovat, což je velmi pravděpodobné. Ekonom se také domnívá, že i v nastalé situaci letošní schodek státního rozpočtu pravděpodobně zvládneme zachovat na plánované úrovni. Vyjadřuje se i k dalším oblastem, jako je trh práce, důchodový systém či bydlení.
Co pro českou ekonomiku znamená příchod takového množství válečných uprchlíků? Co lze očekávat z krátkodobého a co z dlouhodobého pohledu?
Ve vší té tragédii je to pro nás dobrá zpráva. Jsou to lidé, kteří tu chtějí být s námi a společně participovat na naší budoucnosti. Jistě, radši by byli u sebe doma předtím, než jim Putin hodil bombu do obýváku, ale druhou nejlepší variantou je být v bohaté zemi, která jim rozumí, pomůže jim a kde se můžou podílet na společném blahobytu. Měli bychom si toho vážit a využít té situace, co nejvíc to jde. Jiná podobná už nemusí být a vlastně doufejme, že ani nebude.
Jak velký rozdíl z pohledu naší ekonomiky je, pokud by k nám přišlo 500 tisíc uprchlíků nebo jeden milion lidí?
Pokud jde o lidi, kteří se chtějí začlenit, pracovat a fungovat mezi námi, tak se nás sem vejde prakticky neomezeně. V tom se opravdu meze nekladou. V historii jsme viděli i masivní migrační vlny, které si velice rychle sedly, pokud byly kultury kompatibilní. I kdyby nebyly, tak by to fungovalo, jen je to delší a komplikovanější. S Ukrajinci jsme ale jako jedna rodina už dlouho, tady se není o čem bavit. Na konci dne je jediný rozdíl v tom, že milion nových obyvatel je pro nás dlouhodobě lepší než půl milionu. Nikdo neříká, že je to jednoduché, samozřejmě. Vyvolá to pnutí ve společnosti, bude nás to na začátku něco stát, o tom není pochyb.
Ekonomika jako živý organismus
Je možné to vůbec s něčím srovnat? Kde všude v ekonomice se příchod statisíců lidí z Ukrajiny projeví?
Lidé budou mít strach a je to pochopitelné. A neměli bychom jim to mít za zlé, smát se jim nebo jim za to nedej bože ubližovat. Je to přirozené. Máme pocit, že je něco naše, a teď se o to musíme dělit nebo dokonce to odevzdat cizím. Takhle ale ekonomika nefunguje. Jen máme nakreslené čáry mezi zeměmi, žijeme však v globalizovaném světě. Jakákoliv snaha to vrátit zpět je cestou do chudoby.
Není to první a zdaleka ani ne největší migrační vlna nedávné historie. Druhá světová válka vyhnala z domovů padesát milionů lidí, navíc v době, kdy nás na planetě byla třetina. Je to tedy, jako kdyby se dnes stěhovalo zhruba 150 milionů lidí. V nedávné době to byla válka v Jugoslávii, před kterou uteklo 2,5 milionu lidí. Zvládli jsme to vždycky a zvládneme to i nyní.
Jsou pro naši ekonomiku šancí, nebo závažím? A co lze dělat proto, aby byli spíše tím prvním?
Jednoznačně šancí, tady není o čem mluvit. My pořád přemýšlíme o ekonomice jako o nějaké ledničce, ze které nám bude nějaký další hladový krk ujídat a vinou toho bude míň pro nás. Ekonomika je však mnohem živější organismus, kde nové krky vytváří nové příležitosti a přináší práci, myšlenky, kreativitu a zkušenosti. Obvykle jsou někde plusy a minusy, ale tady vůbec není o čem se bavit, jsou pro nás neuvěřitelnou šancí, pokud to populisti hrající na nenávistné noty nepřekazí.
Věštění z kávové sedliny
Dá se říct, co nastalá situace udělá se státním rozpočtem na letošní rok? Jak výrazně podle vás může narůst rozpočtový schodek?
Část peněz chce vláda využít z fondů EU, jiné peníze se přeskupí v rámci stávajících podpor, takže to ve výsledku nemusí stát ani krátkodobě moc, možná si toho ve výsledných číslech rozpočtu ani nevšimneme. Dlouhodobě je to pro nás samozřejmě pozitivní, za předpokladu, že budou nově příchozí pracovat, což je velmi pravděpodobné. Není to pozitivní jen pro ekonomiku jako celek, ale lépe na tom může být i státní rozpočet. Letošní schodek rozpočtu pravděpodobně zvládneme zachovat na plánované úrovni, hlavně kvůli tomu, že obrovskou část pomoci poskytují dobrovolně lidé a nespoléhají se jen na stát.
Na letošní rok lze předpokládat, že nás migrační vlna může vyjít na zhruba 20 miliard. Za předpokladu, že konflikt nebude eskalovat, ale současně se také zázračně a rychle nevyřeší. Je to bohužel věštění z kávové sedliny, protože ve skutečnosti nikdo neví, jak dlouhý ten konflikt bude a jak tvrdý bude. Jinými slovy, 20 miliard může být současný odhad a je dobré s nějakým pracovat, ovšem kdyby to bylo 200 miliard, tak by nás to nemělo snad ani překvapit. V tom je dnešní doba opravdu zvláštní.
Neměla by vláda v takové výjimečné situaci rezignovat na snahu snižovat rozpočtové schodky, nebo alespoň částečně, a brát mimořádné výdaje spojené s uprchlíky a jejich integrací jako investici do budoucna, která se nám vrátí?
Ne, vláda by měla na takové situace reagovat tím, že nehází lidem klacky pod nohy, když chtějí pomáhat. Nic víc by dělat neměla. Bohužel však žijeme ve světě obřích vládních výdajů a v takovém případě by měla mít našetřeno z dobrých let na ty špatné roky. Ale chápu, že i to je dost nereálné, takže potom při volbě mezi vyššími či nižšími schodky je rozumné pomáhat i za cenu dalšího zadlužení, samozřejmě pokud je k tomu vůle veřejnosti. Neměli bychom ovšem rezignovat na to, že příště bychom měli být připraveni. Bohatí jsme na to dost.
Nejnižší nezaměstnanost v Evropě
Podle ekonomky Danuše Nerudové je integrace ukrajinských uprchlíků jedním z řešení naší důchodové reformy, kdy v Česku je volných 350 000 pracovních míst, a pokud by Ukrajinci obsadili byť jen půlku a brali v průměru 20 tisíc korun, jen do důchodového systému přispějí asi 13 miliard korun ročně. Vidíte to stejně?
Bez migrace by nás ubývalo, to je pravda. A náš důchodový systém bohužel stojí na pradávné představě, že nás bude čím dál víc a že budeme umírat mladí. Ani jedno teď neplatí a ruku na srdce, pokud si chceme tenhle systém zachovat, potom je určitě lepší napravit to, aby nás bylo víc, než že umíráme mnohem starší.
Já osobně bych samozřejmě mnohem radši viděl politiky říznout do důchodového systému ostře skrz naskrz a vyřezat z něj pořádný soukromý a udržitelný systém, ale jsem si bohužel vědom toho, jak nepravděpodobné to je. A že kdyby se to podařilo, tak první další socialistická vláda ty soukromé peníze znárodní, tedy ukradne. Nemá to systémově jednoduché řešení a musíme tu bohužel bojovat každý za sebe.
Nakolik hrozí, že příchod velkého množství lidí (především žen) na trh práce v České republice povede k tomu, že poklesne mzda v některých odvětvích, případně se nebude tak rychle zvyšovat?
Současná dynamika na trhu práce je taková, že pokles mezd je téměř nemyslitelný i při velkých množstvích uprchlíků. Samozřejmě to povede k jejich mírnějšímu růstu, ale to ve výsledku může znamenat, že se sníží inflační tlaky jdoucí z trhu práce. Nezapomínejme, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a jednu z nejmenších na světě. Náš trh práce se přehříval už před pandemií a zvládne i velké množství nové pracovní síly.
Co dlouhodobý pobyt uprchlíků u nás může udělat s dostupností bydlení v Česku? Lze očekávat další zvyšování cen bytů a zdražování nájmů?
Ukrajina je nejchudší ekonomika v Evropě a drtivá většina uprchlíků, kteří by tu měli zájem zůstat, na vlastní bydlení nedosáhne, takže významně vzroste poptávka po nájemním bydlení. Tam bohužel dobře víme, že nabídka nájemních bytů je natolik omezená, že to povede k růstu cen nájemního bydlení. To by přišlo v současné době tak či onak, tak bych si dával pozor na to, abychom naše uprchlíky neobviňovali z něčeho, za co nemůžou. To je ostatně asi nejdůležitější úkol nás všech v následujících týdnech a měsících. Zachovat klidnou hlavu. Bude to hodně o emocích.
