Přestože se extremisté pokoušejí vyvolat negativní nálady vůči ukrajinským uprchlíkům, mohla by pro nás být jejich přítomnost přínosem. Pokud jich tu hodně zůstane, neznechutíme si je a budeme umět využít jejich potenciál.

Sociální geograf Dušan Drbohlav v Českém rozhlase řekl, že tři čtvrtiny uprchlíků plánují se na Ukrajinu vrátit, když budou mít možnost. Tím se myslí konec válečného konfliktu rozpoutaného Ruskem. To ale mnohým nebude samo o sobě stačit.

„Když totiž v průběhu čekání na konec války dojde k něčemu dalšímu, třeba že se tady děti dobře integrují nebo že se do Česka přistěhují další členové rodiny z Ukrajiny, tak ti lidé, kteří proklamují, že by se vrátili, tak se vlastně nevrátí,“ odhaduje Drbohlav.

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

Mnozí se ani nemají kam vracet, protože mají zničené domovy a je tam zdevastovaná infrastruktura. U nás se jim líbí klidné prostředí, zdravotnictví a školství a vidí tady perspektivu pro své děti. Problémem ale je, že na Ukrajině měli často lepší a kvalifikovanější práci, než teď vykonávají u nás.

Asi 30 procent Ukrajinců v Česku pracuje (momentálně asi 100 tisíc a do rozpočtu už odvedli na všech odvodech celkem asi osm miliard korun), jedno procento podniká, 51 procent lidí je bez práce. Senioři tvoří sedm procent, na rodičovské dovolené je pět procent lidí a studenti vysokých a středních škol představují celkem čtyři procenta. Čtyři pětiny nezaměstnaných si práci aktivně hledají. Problém je, že většinu válečných uprchlíků v Česku tvoří ženy s děti, které jsou často vysokoškolsky vzdělané, jenže v Česku nepracují v odpovídajících zaměstnáních. Celých 50 procent uprchlíků z Ukrajiny je v práci, kterou mají, nespokojeno.

Tolik čísla. Z lidského hlediska by bylo samozřejmě dobré, kdyby se lidé mohli vrátit domů, protože je válkou vyčerpaná Ukrajina bude potřebovat. Na druhou stranu to pro některé nebude dost dobře možné, navíc tady Ukrajinci navázali vztahy s místními lidmi, a to nejen pracovní, ale také osobní. Nevytvářejí izolované komunity a jsou po republice poměrně rozptýlení. Teď zrovna řešíme problém, že populace v průměru stárne a je problém ufinancovat průběžný důchodový systém. A do toho jsme najednou dostali omlazující elixír v podobě lidí, kteří chtějí a mohou pracovat a do důchodu mají daleko.

Pseudovlastenci budou pochopitelně řádit. Už s tím začali. Všelijací „přátelé lidu“ se pokoušejí vytlouct politický (a pro sebe následně finanční) kapitál prohlubováním frustrace a hlásáním krás izolace Česka od světa a veškerý „cizí element“ by chtěli hnát pryč. Zvláště pro ně musí být děsivé, že kdyby příchozí jednou třeba dostali české občanství, tak tyhle nenávistné spolky volit nebudou. Pohled na pracující lidi přicházející odjinud musí být pro některé domácí těžko integrovatelné jedince znepokojující. Složení společnosti se změní a mentalita nakonec taky. Asi ne rychle, zato určitě.

Různí více či méně maskovaní putinovci jsou ve slepé uličce. Kdyby se Ukrajině nepovedlo nad ruskou agresí dostatečně přesvědčivě vyhrát, uprchlíků přibude. Když se to povede, padne jejich idol, který uctívají. Vůdce v Moskvě jim to zkomplikoval. Nemusíme ale plýtvat emocemi kvůli lidem, již hloupě vsadili na špatnou kartu. To je jejich problém a máme dost vlastních.