Krize kolem jmenování ministra kultury končí fraškou. Stane se jím zasloužilý funkcionář bez odborné kompetence. Těmito důvody přitom prezident Zeman obhajoval protiústavní blokaci Michala Šmardy. Prohráli všichni aktéři, ale závažnější zkoušky koaliční soudržnosti teprve přijdou.

[ctete postid=“264887″ title=“Benešová ve sporu se Zemanem a Bradáčovou aneb Přetlak kolem Babišových kauz“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/08/Zeman-Bradáčová-1-385×230.jpeg“ excerpt=“Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman včera na svém twitterovém účtu kritizoval “ permalink=“https://www.forum24.cz/benesova-ve-sporu-se-zemanem-a-bradacovou-aneb-pretlak-kolem-babisovych-kauz/“]264887[/ctete]

Lubomír Zaorálek zřejmě trpí mesiášským komplexem, když prohlašuje, že nemohl odmítnout nabídku šéfa ČSSD Jana Hamáčka. „Krize je nesnesitelná. Táhne se a připadá mi, že je tím ochromena vláda a ministerstvo kultury, a každý soudný musí chtít, aby se krize vyřešila. Když vám řeknou, že v tom můžete pomoci, tak je těžké říct, že se mě to netýká,“ uvedl bývalý ministr zahraničí.

Nesmyslná krize

Toto vyústění „nesnesitelné“ krize ovšem neznamená, že se stává snesitelnější obraz Babišovy vlády. Pravý opak je pravdou. Je jen dokonalou tečkou nepochopitelné frašky, kterou nejvyšší političtí činitelé v čele s prezidentem dlouhé tři měsíce zamořovali vzduch. V této válce o jedno méně významné ministerské křeslo nejsou vítězové, jen poražení.

Jejím aktérům se podařilo jediné, odkrýt svoji pravou tvář: Pohrdání Ústavou, porušování dohod, schopnost kdykoli podrazit, faleš, pokrytectví, nedůstojné ústupky, kapitulantství a názorové veletoče. A najednou je vše zapomenuto. Krize končí, vláda potřebuje klid na práci, poplácáme se po zádech, rebely umlčíme a jedeme dál.

Úleva vládních představitelů, že se podařilo odvalit balvan ústavní krize, je doslova hmatatelná. Vyhrožování opuštěním vlády nebylo nikdy bráno vážně, stejně jako nebyla příliš reálná toxická alternativní koalice na bázi podpory menšinové vlády ANO komunisty, Okamurou a odpadlíky. Šlo především o mediální blufování ve snaze přitlačit ČSSD do kouta.

Premiér Babiš formování takové alternativy popřel. Tušil, že by mu taková nestabilní a neústrojná sestava mohla přinést více problémů než užitku. Hnutí ANO by jen uškodila a patrně by dříve či později vedla k předčasným volbám. Zcela jistě by vyhrotila veřejnou reakci.

Komunisté spokojeni

Ulevilo se i komunistům. Pokračující vládní turbulence by je mohly připravit o pracně vykolíkovaný vliv, proto jejich šéf Vojtěch Filip Zaorálka chválí. Dokonce jeho údajnou profesionalitu dokládá jeho epizodním působením v roli dramaturga ostravské televize před rokem 1989. Zde se zapsal spoluprací na normalizačním seriálu „Velké sedlo“, poněkud romanticky představujícím „silné a zocelené“ vodohospodáře.

Filipovi však bude Zaorálek vyhovovat i z jiných důvodů. Nedávno se vrátil z návštěvy KLDR, kde se jako předseda zahraničního výboru poklonil Kimově památce. Seznámil se i s úspěchy severokerejského režimu a idejemi čučche, zobrazujícími jako optimální komunistické životní hodnoty.

Zároveň byl Zaorálek jako ministr zahraničí autorem ostudné „Deklarace čtyř ústavních činitelů“, servilně poklonkující čínskému režimu. Pak je jasné, že Šmarda nemohl v takové konkurenci obstát ani u prezidenta Zemana. Začne nový ministr tím, že posílí kulturní vztahy s Čínou?

Selhali všichni aktéři

Ve frašce zvané „operace Šmarda“ selhali všichni aktéři. Stoupenci prezidenta Zemana dodnes jeho postup hájí. Libují si, jak se sociální demokracií vyběhl a ukázal, kdo je v zemi pánem. Jaká je realita?

To vše by mohlo platit za předpokladu, kdyby přitom hlava státu neporušovala Ústavu a nevyužívala vydíratelnost trestně stíhaného premiéra, kterého měl od počátku na své straně. Čeho ale prezident fakticky dosáhl, když pomineme jeho obsedantní zálibu v rozeštvávání sociální demokracie?

Zemanův preferovaný ministr kultury Antonín Staněk, který se projevil jako věrný vykonavatel jeho pokynů a zájmů natolik, že zradil sociální demokracii, nakonec musel odejít. Takto tvárná postava nebude zcela adekvátně nahrazena. I když je mu Zaorálek osobnostně i politicky bližší než Šmarda, výsledek jeho soustředěného úsilí je hubený.

Prezident Zeman popřel sám sebe, když okamžitě akceptoval ministra, který se nikdy oblastí kultury nezabýval a je typickou politickou figurou. To jsou hlavní důvody, jimiž oficiálně ospravedlňoval Šmardovo veto. Prokázal tak jedinou schopnost: Zablokovat jmenování ministra nikoli z odborných důvodů, jak fabuloval, ale jen kvůli osobní animozitě, což jistě není v souladu s ústavním pořádkem.

Pokud bylo jeho hlavním cílem vypudit ČSSD z vlády a doplnit ji svými loajálními figurami, jak se hojně spekulovalo, tento záměr nevyšel. Nebyl v zájmu ani ČSSD, ale ani lavírujícího Andreje Babiše. O Zemanově vítězství se tedy hovořit nedá, i když drobný úspěch v podobě posílení pročínské enklávy ve vládě by si připsat mohl.

Babišův podraz

Premiér Babiš z vládní krize rovněž nevyšel se ctí. Prokázal až překvapivou slabost, závislost na rozmarech prezidenta republiky a neschopnost reagovat na jeho protiústavní kroky. Tím jen přiléval olej do ohně Zemanově ústavnímu puči. Nechoval se jako z hlediska Ústavy suverénní předseda vlády, ale jako pouhý poslíček a „nezávislý pozorovatel“.

Nedůvěryhodné počínání završil podrazem sociální demokracie, když se jednoznačně přiklonil na Zemanovu stranu. Proti dohodám začal kádrovat jejího nominanta a porušil tak koaliční smlouvu. I důvod jeho změny názoru, že prý Šmarda kritizoval vládu, byl zástupný. Zaorálek v minulosti ostře vystupoval proti účinkování ČSSD ve vládě s Andrejem Babišem, které se jí podle jeho slov nevyplatilo.

ČSSD kapitulovala

Sociální demokracie vymanévrovala z této partie za cenu sebepoškození, otevření vnitřních třenic a porušení všech svých slibů a daných ultimát, že si už podruhé nenechá diktovat, koho nominuje do vlády. Bojovně naladěný Šmarda nakonec vycouval příliš rychle pouhý den poté, co ho k tomu vyzval premiér Babiš.

[ctete postid=“263653″ title=“Senátor Goláň chce přes NKÚ prošetřit všechny dotace, zakázky a pobídky Agrofertu“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/08/Goláň-ČP-385×230.jpeg“ excerpt=“Senátor Tomáš Goláň kritizuje Finanční správu, že napadá firmy kvůli reklamě “ permalink=“https://www.forum24.cz/senator-golan-chce-pres-nku-prosetrit-vsechny-dotace-zakazky-a-pobidky-agrofertu/“]263653[/ctete]

Toto kapitulantství se může vymstít, zvláště když ho nedoprovázejí žádné srozumitelné kroky, jako je připojení k ústavní žalobě na prezidenta nebo razantnější vymezení proti porušování koaliční smlouvy šéfem ANO. To je opravdu tak snadné náhle zapomenout na veřejné ponižování i za cenu ohýbání Ústavy bez patřičné reakce?

Jan Hamáček bude mít ještě příležitost prokázat, zda ČSSD není jen otloukánkem premiéra Babiše a prezidenta Zemana, jak to vidí i někteří její vlivní členové v čele s místopředsedou Michalem Šmardou, upřednostňující odchod z vlády.

Nebude to ale nejspíš schvalování státního rozpočtu, kde ministryně financí Alena Schillerová „zázračně“ našla další miliardy, ačkoli původně nechtěla pustit ani korunu. Stačilo jen účetním trikem zvýšit odhad výše příjmů a nemusí se ani měnit schodek rozpočtu. Sociálním demokratům přitom bude stačit jakýkoli kompromis, vzdálený původnímu požadavku na dalších 20 miliard korun.

Jakou roli plní ČSSD?

Závažnější problémy jsou jiného rázu, a teprve pak se potvrdí, jakou roli plní ve vládě ČSSD.

Jak se zachová v případě obžaloby premiéra Babiše? Bude pro ni únosné podílet se i na mezinárodně neúnosném stavu, kdy se předseda vlády chodí hájit k soudu kvůli padesátimilionovému podvodu?

Co udělá, pokud skončí nepříznivě audity Evropské komise, které s vysokou pravděpodobností potvrdí střet zájmů premiéra Babiše? Budou požadovat vyvození odpovědnosti a nápravu stavu?

Jak se postaví k záměru ministryně spravedlnosti Marie Benešové prosadit zákon o státním zastupitelství, který vládě umožní přesunout jmenování vedoucích státních zástupců pod svoji kontrolu? To je obzvlášť nebezpečné kvůli osudu nezávislého vyšetřování kauz spojených s premiérem Babišem a Agrofertem.

Teprve další vývoj ukáže, zda sociální demokracie není pouhým Babišovým fíkovým listem před zahraničními partnery, ve skutečnosti kryjícím jeho zájmy pod heslem „každý den ve vládě je dobrý“.