Marian Jurečka (KDU-ČSL) FOTO: Ministerstvo práce a sociálních věcí / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo práce a sociálních věcí / se souhlasem
Ústavní soud (ÚS) ve středu začal veřejně projednávat návrh na zrušení právní úpravy, která zkrátila loňskou mimořádnou valorizaci penzí. Důchodci tak dostali přidáno méně, než mohli očekávat. Sněmovní síň byla plná, lidé přicházeli od 7:00, byli mezi nimi studenti i senioři, právníci i politici. Návrh na zrušení novely podala skupina 71 poslanců hnutí ANO. U soudu za ně jednala bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Pozice vlády hájil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Předseda ÚS Josef Baxa politiky předem upozornil, že jednání soudu je „jiný žánr“ než parlamentní debaty. Očekává od nich věcnost v přednesech a nikoliv politickou, ale ústavněprávní argumentaci. Vedení poslanecké sněmovny ani senátu se jednání neúčastní. Z hlediska účasti vysokých politiků a očekávanému vysokému zájmu veřejnosti jednání provázejí mimořádná bezpečnostní opatření.
Schillerová novinářům řekla, že přichází s plnou důvěrou v ÚS. Vláda podle ní postupovala nepřípustně retroaktivním způsobem, a narušila tak legitimní očekávání důchodců. Navíc zneužila stav legislativní nouze, i když věděla s předstihem, že růst cen na přelomu let 2022 a 2023 si vyžádá mimořádnou valorizaci, a mohla tak v rozpočtu připravit peníze. „Několik měsíců předem věděli, že je takováto inflace a vznikne tak velký nárok. Mluvil o tom fiskální výhled ministerstva financí z roku 2022, upozorňovala na to Národní rozpočtová rada, v rozpočtu byla jedna velká nula,“ řekla Schillerová.
Jednání soudu trvalo celý den. Vypovídali experti, tedy ekonomové či statistici, zazněla stanoviska od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu a odpoledne také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s Jurečkou. „Já jsem připraven v první části hájit kroky a rozhodnutí vlády k úpravě mimořádné valorizace jakožto zástupce vlády a ve druhé části jsem předvolán jako svědek, takže jsem připraven podávat svědeckou výpověď,“ řekl novinářům Jurečka.
Jako první promluvil advokát ANO David Rašovský. Ten zdůraznil, že jednou ze zásadních vad přijaté novely je její schválení ve stavu legislativní nouze. „Pro vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu ve zkráceném řízení nebyly splněny podmínky stanovené zákonem,“ řekl.
Bylo to nezbytné a odpovědné
Jurečka, který na jednání zastupoval vládu, dostal možnost na Rašovského reagovat. „Bylo to nezbytné a odpovědné. Vláda má dbát o udržitelné veřejné finance. Dopady do rozpočtu by byly značné a v dalších letech by to znamenalo více jak 400 miliard korun,“ pokračoval a zdůraznil, že podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze byly splněny.
Připomněl, že ke zvýšení důchodů došlo loni v červnu již po páté v průběhu roku a půl. „Kupní síla důchodců v roce 2023 nepoklesla vůči roku 2022. Právě uživatelům důchodů byly dopady inflace nejvíce kompenzovány,“ uvedl s tím, že nic podle něj neukazovalo na to, že inflace se na začátku roku tak dramaticky zvýší, přičemž s odvolával i na prognózy ČNB. „Stát si nemůže dovolit nezodpovědnost stát se dlužníkem, který nebude schopen dostát svým závazkům. Ústavní soud by měl návrh poslanců zamítnout,“ uvedl na závěr.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl u soudu vysvětloval rozdíl mezi spotřebním košem průměrného obyvatele a důchodce, důchodcovskou inflací. „Bylo těžké odhadovat, jak vysoká tato důchodcovská inflace bude,“ upozornil. Na dotaz předsedy soudu Baxy pak uvedl, že se snaží, aby radu brala vážně nejen vláda, ale i opozice.
Vývoj nákladů důchodců nemělo smysl sledovat
Soudce Pavel Šámal se Hampla zeptal, proč není sledován index životních nákladů důchodců, když jde o „zákonný předpoklad pro nastartování valorizace“. „Pokud je inflace stabilní, tak ty rozdíly nejsou tak velké a nedává smysl investovat velké náklady do predikce indexu, který potřebujete jednou za dvacet let. Tohle byl mimořádný vývoj,“ vysvětlil ekonom s tím, že informace o inflaci v lednu minulého roku byly překvapivé
Na dotaz soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové pak řekl, že se už v roce 2022 dalo očekávat, že dojde k překročení prahu klíčového pro mimořádnou valorizaci a soudkyni Kateřině Ronovské odpověděl, že na začátku minulého roku byla Rada z výše inflace v šoku.
Ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král upozornil, že prognózy inflace se odehrávaly v prostředí obrovské míry nejistoty. Původně byla očekávána nejvyšší na podzim 2022, ale vládní úsporný energetický tarif a poplatek za obnovitelné zdroje ji zmírnily. „V našich prognózách to bylo čekáno na konci roku 2022, nakonec k tomu došlo o něco později,“ řekl.
Místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta upozornil, že jeho úřad je spíš účetním než auditorem, tudíž nepredikuje, ale popisuje. Hovořil o domácí a mezinárodní statistice a následně popsal, jakým tempem jeho úřad zveřejňuje data. „Zítra například zveřejníme inflaci za prosinec. Ten sběr dat končí dvacátého až pětadvacátého dne předchozího měsíce. Je to velmi rychlé a je to částečně automatizovaný proces,“ uvedl.
Zkrácenou valorizaci obhajovali oba ministři
Ke slovu se dostal i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Předpokládali jsme, že mimořádná valorizace nastane, možná ještě na konci roku 2022. Díky úspornému tarifu k tomu nedošlo a ten rozhodný okamžik nastal až v lednu,“ začal Jurečka. Na dotaz soudce ministr řekl, že čekal inflaci kolem 6 procent.
Ministr financí Zbyněk Stanjura ve své výpovědi řekl, že u důchodů nečekali tak mimořádné navýšení. „My jsme rychle vypočetli dopady mimořádné valorizace a pro veřejné finance nebyl klíčový dopad v roce 2023, ale ten dlouhodobý, který odhadujeme na 400 miliard korun. Pokud by se ta otázka týkala jen toho roku 2023, tak by to byla jiná debata,“ zdůraznil Stanjura.
Odmítl, že by novela o mimořádné valorizaci mohla projít standardním legislativním procesem, protože na to měli jen 40 dní. „Když všechno běží hladce a nejsou žádné obstrukce, tak to trvá 240 dnů. Reálně je to pak rok,“ vysvětlil ministr financí.
Rozhodnutí ve středu nepadlo. Po závěrečných návrzích soud jednání odročil na neurčito. „Zhodnotíme dnešní dokazování a budeme se zabývat i další námitkami,“ řekl Baxa.
Poslanci ANO návrh podali loni v květnu. Snížení mimořádné valorizace v podmínkách prudkého růstu cen bylo podle nich retroaktivní a nabouralo očekávání důchodců. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod v červnu vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo 760 korun. Vláda tak jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun.
