Počet trestných činů na internetu se loni zdvojnásobil. Ohroženou skupinou jsou právě děti, podle průzkumu Evropské unie si navíc většina lidí myslí, že nebezpečí stále roste. Expert na bezpečnost na internetu ze společnosti CZ.NIC Martin Kožíšek deníku FORUM 24 řekl, v jakém věku jsou děti nejohroženější a jak je mohou rodiče víc chránit.
Podle průzkumu Evropské unie 73 procent lidí považuje sexuální zneužívání dětí online za rozšířený nebo velmi rozšířený problém. Až 92 procent potom souhlasí s tím, že děti jsou online stále více ohroženy.
Oběh online materiálů týkajících se sexuálního zneužívání dětí a případů „groomingu“, tedy manipulace dětí k sexuálnímu zneužívání, také roste alarmujícím tempem, uvádí průzkum. Přes 80 procent respondentů souhlasí s tím, že nástroje jako rodičovská kontrola k zajištění bezpečnosti dětí online nestačí.
Odstraňování nežádoucího obsahu na internetu má v České republice na starosti linka stoponline.cz, kterou provozuje sdružení CZ.NIC. Podle údajů sdružení loni přijali asi 4 tisíce hlášení, z toho se 500 týkalo dětí. Objeveno bylo asi 700 stránek, kde byly jejich nahé nebo až pornografické fotografie. Policisté loni řešili přes 18 a půl tisíce případů, které se týkaly trestných činů na internetu. Ve srovnání s rokem 2021 je to dvojnásobný nárůst.
„Nejohroženější věkovou skupinou jsou děti ve věku 11–14 let, to znamená ve věku, kdy dospívají. Nejčastěji se dostávají do problémů na seznamovacích platformách nebo sociálních sítích. Děti v tomto věku řeší spoustu problémů – vztahové, osobnostní, ale i třeba ty, které se týkají jejich dospívání nebo sexuality. Toho mohou zneužít různí útočníci,“ sdělil deníku FORUM 24 Martin Kožíšek.
A která ze sociálních sítí je nejnebezpečnější? „Dnes se dá za sociální síť definovat jakákoliv služba, kde si lze vytvořit profil a interagovat s ostatními, takže většina služeb (například i YouTube). Internet, sociální sítě i další služby jsou bezpečné, nebezpeční jsou na nich jen lidé. Přesto z té kategorie sítí bych zmínil seznamovací služby nebo aplikace. Na nich se vyskytuje největší podíl útočníků a děti se na nich setkají s velkým množstvím různého závadového obsahu, jednáním nebo rizikovými jevy. Mezi nejrizikovějšími bych zmínil Snapchat, Omegle, Chatroulette a podobně,“ popsal Kožíšek.
„Jiná forma nebezpečí pak hrozí od služeb, jako je TikTok, která je bezpečnostním rizikem kvůli sběru dat a fenoménu králičích nor, které díky svým algoritmům a doručovacím systémům využívá. Jde o plíživou formu nebezpečí, které může mít opravdu výrazný podíl na psychických problémech a vývoji dětí,“ dodal.
Radí, že u malých dětí se vyplatí mít ochranu typu rodičovského zámku. Se staršími je to spíše o důvěře. „Technologické omezení nebo zákazy dokáží jednoduše obejít. Zkuste se tedy kromě toho, že se zeptáte, jak bylo ve škole, zeptat i na to, jak bylo na internetu. Zkuste se spolu podívat na nějaký film nebo seriál k danému tématu a povídejte si o něm. Případně ze sebe udělejte trošku „tydýta“ a nechte si od dětí vysvětlit, jak některé věci fungují nebo se nastavují. Dozvíte se tak mnohem víc, co děti na internetu dělají a jaké služby používají,“ popisuje.