Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (vlevo) a premiér Andrej Babiš FOTO: FB Andreje Babiše
FOTO: FB Andreje Babiše
Ve čtvrtečním rozhovoru pro Mladou frontu Dnes premiér Andrej Babiš uvedl několik krásných vět, které je dobré vyzdvihnout a věnovat jim patřičnou pozornost. Ukazuje se na nich, že předsedovi hnutí ANO teče do bot a že ekonomická situace a tlak na státní rozpočet jsou pro něj značně nepříjemné. A hlavně ohrožují jeho pozici před sněmovními volbami příští rok.
Předseda vlády zdůraznil, že se snaží přesvědčit lidi, aby utráceli peníze doma a kupovali české výrobky. „Víkend jsem strávil v Třeboni, bylo to super, restaurace měly plno. Motivujeme lidi, aby utráceli, aby se nám to vracelo cestou výběru DPH,“ prohlásil šéf hnutí ANO.
Na tom je důležité plně si uvědomit, k čemu Babiš občany ve skutečnosti vyzývá. Na jednu stranu to můžeme vnímat poměrně pěkně a bohulibě: chce, aby se lidé ve svých výdajích rozvášnili, a tím podporovali českou ekonomiku, aby se znovu rozjela, už se dál nezadrhávala a kola našeho hospodářství se točila, co jen to půjde.
Svou pravou motivaci ale nakonec sám přiznává. Čím více budou lidé utrácet, tím více peněz se vybere na daních a tím lépe na tom bude státní rozpočet, respektive tím více se premiér bude moct chlubit, jak to všechno zvládl. A mohl by se tím i přiblížit tomu, co nyní slibuje, když říká, že schválený rekordní rozpočtový schodek, který se mu tolik vyčítá, nejenže ve výsledku nebude vyšší než 500 miliard, nýbrž bude dokonce možná nižší.
Zároveň mu to umožní i více rozdávat a kupovat si voliče před sněmovními volbami, které se budou konat příští rok na podzim. Motivováním a povzbuzováním občanů k utrácení je vlastně vyzývá k tomu, aby ho podpořili, pomohli mu, vytrhnuli mu trn z paty a celou situaci mu co nejvíce usnadnili.
Otázka je, nakolik se to Babišovi může podařit. V Třeboni možná o víkendu restaurace plno měly, ovšem na jiných místech to zase taková sláva nebyla. Člověk by čekal, že bude všude plno, když už začaly měsíce letních dovolených a lidé je tráví převážně v České republice, nikoli v zahraničních destinacích.
Deficitní a nafouknutý rozpočet ještě před pandemií
Také ve svém středečním projevu v Poslanecké sněmovně při schvalování půlbilionového rozpočtového schodku premiér hned dvakrát zmínil, jak se vláda „ze všech sil snažila udržet koupěschopnost lidí, zpomalit do značné míry nevyhnutelný pokles koupěschopnosti“, případně upozornil, že se snažili „udělat vše, co bylo možné, k tomu, abychom udrželi alespoň v základních rysech koupěschopnost obyvatelstva“.
Když to shrneme, premiér chce udržovat koupěschopnost občanů a současně je vyzývá k tomu, aby utráceli peníze doma a kupovali si české výrobky. Tím navýší příjmy státního rozpočtu a pomůžou Babišovi, aby se mu podařilo skloubit velké výdaje státu s udržením schodku aspoň v nějakých mezích.
Předseda hnutí ANO se v uvedeném rozhovoru pro svůj deník rovněž ohradil proti četné kritice, když prohlásil, že onen rekordní schodek není žádné rozdávání, nýbrž investice. Tím se samozřejmě význam tohoto slova poněkud natahuje. Na Babišův schodek by se zřejmě dala zčásti napasovat definice, podle které je investování činnost, při níž obětujete finanční prostředky dnes za očekávaný, ale nejistý příjem peněz v budoucnosti.
Až na to, že to nelze říct o všech položkách, které tvoří výdajovou stránku státního rozpočtu. V první řadě to nejde říct o výdajích, které vláda měla naplánované ještě před koronavirem a problémy, které způsobil. Rozpočet byl deficitní a nafouknutý ještě v době, než se pandemie rozjela, kdy se počítalo s ekonomickým růstem.
Začarovaný kruh a nezodpovědný premiér
Pozoruhodné je, jak premiér na jedné straně problematiku příliš velkého zadlužování shazuje a má tendenci ji snižovat jako něco nepodstatného a nedůležitého, co by v tuhle chvíli mělo jít stranou. Ve své řeči při schvalování rozpočtového schodku tento týden se tak odvolával na to, že tato pandemie mění přístup k ekonomice a ke všem teoretickým konstrukcím o dluzích a že nikdo z evropských politiků dnes problém zadlužení neřeší.
Na druhé straně však tohle téma neustále sám řeší, reaguje na výtky, že rozhazuje příliš, a stále se snaží všem vsugerovat, kolik toho v minulých letech ušetřil, že snižoval zadlužení vůči HDP, díky čemuž jsme jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropské unii. A pořád opakuje, že současný nárůst zadlužení je pouze dočasný a v takhle velké míře se týká pouze letošního a příštího roku.
Šéf hnutí ANO zkrátka nutně potřebuje, aby se mu to všechno nějak pěkně poskládalo dohromady a aspoň trochu zafungovalo před nadcházejícími volbami do dolní komory.
Aby si zachoval přízeň voličů a udržel ekonomiku v chodu, bez rozpočtových schodků a zadlužení se neobejde. Přitom se však musí tvářit, že je alespoň zčásti zodpovědný a nedovolí, aby státní dluh vystřelil až do nebes, protože na to jsou i jeho voliči citliví. Zároveň je pro něj zásadní, aby ekonomika fungovala, takže ji neváhá držet na nohou ze státního rozpočtu.
K tomu, aby mu to vyšlo a zapadalo do sebe, je ale zapotřebí ještě třetí složka – aby lidé utráceli a podporovali tím ekonomický růst a příjmy státního rozpočtu. To je základní rovnice, která je pro Babiše v tento moment klíčová a která – když nevyjde – ho může stát nemálo procent voličských hlasů a výrazně ovlivnit to, jak bude vypadat příští vláda a jestli bude znovu premiérem.
Proto ho teď nezajímá, co bude se státním dluhem a rozpočtem dál, a řeší pouze letošní a příští rok, které se snaží vyjmout ze svého jinak údajně rozpočtově zodpovědného přístupu. Pravdou ovšem je, že kdyby se tak v minulosti skutečně choval, je dnešní rezerva, ze které stát může čerpat, mnohem větší a Babiš by nemusel vyzývat veřejnost, aby bezstarostně nakupovala a utrácela. A hlavně není vůbec jisté, jaké budou rozpočtové schodky v dalších letech. Budoucnost premiér neřešil a neřeší, což nás může ještě docela bolet.
