Ilustrační foto FOTO: Pixabay/geralt
FOTO: Pixabay/geralt
Každý z nás někdy slyšel postesknutí, že se z internetu hloupne. Nyní vědci prokázali, že tomu může být přesně naopak. Starším lidem, kterým samozřejmě jakákoliv duševní námaha pomáhá před chřadnutím mozku způsobeným stářím a nečinností, užívání internetu pomáhá proti demenci. Jak aktivitou mozek zatěžují a trénují, stárne jim pomaleji.
Nový výzkum, který vyšel v odborném lékařském časopise Journal of the American Geriatrics Society, ukázal velmi optimistický poznatek: pravidelné, ale nikoli nadměrné používání internetu u starších osob je spojeno s nižším rizikem nástupu demence.
Vědci měli úctyhodný vzorek 18 000 starších lidí a zjistili, že pravidelné používání internetu je spojeno s přibližně padesátiprocentním snížením rizika demence. Jako kontrolní skupinu měli jejich vrstevníky, kteří internet pravidelně nepoužívají. Zjistili také, že delší doba pravidelného používání internetu byla spojena se sníženým rizikem demence, ačkoli nadměrné každodenní používání internetu už škodilo – zřejmě riziko demence ovlivňovalo negativně. „Zapojení do online aktivit může rozvíjet a udržovat kognitivní rezervu – odolnost vůči fyziologickému poškození mozku – a zvýšená kognitivní rezerva může následně kompenzovat stárnutí mozku a snižovat riziko demence,“ řekl odbornému, ale popularizačnímu listu Medscape Medical News hlavní autor studie Gawon Cho, doktorand na New York University School of Global Public Health v New Yorku.
Užívání internetu samozřejmě mozek zatěžuje, a tím posiluje – podobně jako návštěvy posilovny zatěžují a posilují svaly. Už starší výzkumy ukázaly, že starší dospělí uživatelé internetu mají lepší celkový kognitivní výkon, verbální uvažování a paměť ve srovnání s těmi, kteří internet nepoužívají. Protože však tyto výzkumy jako metodu užívaly průřezové analýzy a longitudinální studie s krátkou dobou sledování, zůstávaly dlouhodobé kognitivní přínosy používání internetu neprozkoumané. Ale existovaly rozsáhlé důkazy o nepřiměřeně vysokém výskytu demence u etnických menšin, osob bez vyššího vzdělání a dospělých, kteří zažili socioekonomické potíže. Zato se nevědělo, zda internet prohloubil rozdíly v kognitivním zdraví na úrovni populace. Další otázka byla, zda nadměrné používání internetu může být pro neurokognitivní výsledky ve skutečnosti škodlivé. Existují totiž důkazy o nepříznivých účincích používání internetu na mladší lidi, jejichž mozek stále ještě dozrává. Autor nové studie Cho uvedl, že důvodem realizace jeho výzkumu byl nedostatek longitudinálních studií na toto téma.
Funkce vytváří orgán
V rámci studie se výzkumníci obrátili na účastníky Studie zdraví a odchodu do důchodu, což je probíhající americký longitudinální průzkum na celostátně reprezentativním vzorku starších dospělých ve věku nad padesát let v USA. Všichni účastníci (n = 18 154; 47,36 % mužů; medián věku 55,17 roku) byli starší lidé bez demence žijící v komunitě, kteří v roce 2002 vyplnili základní kognitivní hodnocení a poté byli každé dva roky dotazováni na používání internetu. Účastníci byli sledováni od roku 2002 do roku 2018 po dobu maximálně 17,1 roku (medián 7,9 roku), což je dosud nejdelší doba sledování v podobném výzkumu. Z celkového vzorku bylo 64,76 % pravidelných uživatelů internetu. Primární metodou sledování byly telefonické rozhovory pro zjišťování kognitivního stavu, které byly prováděny každé dva roky.
Křivka ve tvaru písmene U
Více než polovina vzorku (53 %) nevykázala během sledovaného období žádné změny v používání internetu oproti výchozímu stavu, zatímco u pětiny (21 %) se změny projevily. Vědci zjistili pevnou souvislost mezi používáním internetu a nižším rizikem demence a poklesu kognitivních funkcí. Každá další vlna pravidelného používání internetu byla spojena s 21% snížením rizika demence.
„Rozdíl v riziku mezi pravidelnými a nepravidelnými uživateli se nelišil podle dosaženého vzdělání, rasy a etnika, pohlaví a generace,“ uvedli vědci. Byla zjištěna souvislost – na grafu křivka ve tvaru písmene U – mezi denními hodinami zapojení do online aktivit. Nejnižší riziko demence bylo pozorováno u osob s 0,1 až 2 hodinami užívání (ve srovnání s 0 hodinami užívání). Po 2 hodinách se riziko zvyšovalo, přičemž nejvyšší riziko bylo zaznamenáno při 6,1 až 8 hodinách používání. Toto zjištění nebylo statisticky významné, ale konzistentní trend – vývoj grafu ve tvaru písmene U – ukazuje, že nadměrné zapojení do online aktivit může mít nepříznivé kognitivní dopady i na starší dospělé, nejen na mladé (u kterých rizika nadměrného používání internetu výzkumy potvrdily dříve).
Obousměrný vztah?
Doktorka Claire Sextonová, vedoucí ředitelka vědeckých programů americké Alzheimerovy asociace, v komentáři pro Medscape Medical News poznamenala, že některé rizikové faktory Alzheimerovy choroby nebo jiných demencí nelze změnit, zatímco jiné jsou modifikovatelné „ať už na osobní, nebo populační úrovni“. Tento výzkum označila za důležitý, protože identifikuje potenciálně modifikovatelný faktor, který může ovlivnit riziko demence. Výsledky výzkumu lze bez jakéhokoliv prodlení zavádět do praxe. Ale zároveň varuje před unáhleným vyvozováním kauzality: „Ve skutečnosti může být vztah obousměrný. Je možné, že jedinci s nižším rizikem demence se častěji věnují pravidelnému používání internetu,“ uvedla. Takže na studii zcela jednoznačně dokazující kauzalitu na výrok „babičko, sedni si k počítači, ať nezblbneš“, si ještě musíme počkat. Ale už výsledek této nově užívané studie ukazuje, že zvýšená aktivita na internetu může staré lidi chránit před největším zdravotním rizikem 21. století – před demencí.
