V Lotyšsku zatkli šéfa litevského Sputniku. Rusko v tom vidí útok na svobodu novinářů

Lotyšská státní bezpečnostní služba zatkla v úterý 3. ledna Marata Kasema, šéfredaktora litevské redakce ruské státní agentury Sputnik. Je podezřelý ze špionáže a porušování sankčního režimu. Uvalení vazby na Kasema, který má lotyšské občanství, bylo ve čtvrtek potvrzeno soudem v Rize. Informovalo o tom Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda.

Agentura Sputnik šíří ruskou militaristickou propagandu, která je v případě pobaltských zemí zaměřená proti jejich příslušnosti k EU a NATO. Ruská propaganda navíc zpochybňuje samotné právo Lotyšska, Litvy a Estonska na samostatnost.

Sputnik spadá pod státní ruský holding Rossija segodňa (Russia Today), který řídí přední Putinovi podporovatelé Dmitrij Kiseljov a Margarita Simonjanová. Kiseljov je ultrakonzervativní novinář a Simonjanová militantní propagandistka Kremlu. Litva i Lotyšsko zakázaly činnost kremelského mediálního holdingu na svém území již před ruskou invazí na Ukrajinu. Po invazi orgány Evropské unie zákaz potvrdily na celém svém území až do doby, než Rusko ukončí válku a dezinformační a manipulativní aktivity proti evropským zemím.

Marat Kasem byl již v květnu 2019 zadržen na letišti ve Vilniusu a dostal zákaz vstupu do Litvy na dalších pět let s odůvodněním, že představuje „hrozbu pro národní bezpečnost Litvy“. V Česku o tom tehdy informoval deník FORUM 24. V červenci následujícího roku litevské úřady rozhodly o zablokování Sputniku Litva s odvoláním na porušování práva. Následně také Lotyšsko zablokovalo webové stránky Sputniku a zadrželo jeho zaměstnance. Podobný přístup vůči Sputniku a kremelskému holdingu zavedlo Estonsko.

Kasem, který po vypovězení z Litvy žil v Moskvě, měl podle zpráv ruských médií přijet do Lotyšska krátce před Silvestrem, a to prý z rodinných důvodů. Kasemovi prý hrozí v případě odsouzení až 20 let ve vězení.

Rusko označilo postup lotyšských úřadů za útok na svobodu projevu. Kiseljev kvalifikoval Kasemovo zatčení jako „zjevně politické pronásledování, zcela nezákonné, absurdní a neopodstatněné“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová tvrdí, že si Kasem asi před půl rokem stěžoval na pronásledování za svou práci v pobaltských zemích. „Nyní je zatčen,“ napsala Zacharovová na Telegramu. „Je to pomsta diktátorských režimů za jeho svobodu, pravdu a zásady. Riga opět ukázala, že takové hodnoty demokratické společnosti, jako je pluralita médií a práva novinářů, jsou pro ni jen prázdnými frázemi,“ uvedla Zacharovová v prohlášení.

Po invazi na Ukrajinu přitom Moskva zakázala desítkám západních a ruských médií vstup na své území a obvinila je z šíření dezinformací a přijala zákon o mimosoudním uzavření redakcí, čímž fakticky znemožnila práci nezávislých médií.