Německý kancléř Olaf Scholz FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Evropská unie od sankcí a tlaku vůči Moskvě neustoupí, dokud Rusko nezastaví svou útočnou válku proti Ukrajině. Ve čtvrtek to v německém parlamentu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj přepočítal ve slabosti Ukrajiny a ostatních Evropanů a nepomáhá mu ani to, že jako zbraně používá potraviny a energetické suroviny. Kancléř dodal, že svobodná Evropa ze všech zkoušek souvisejících s invazí vzejde jednotnější a nezávislejší, než byla před válkou.
„Když Putin v únoru válku začal, mnozí se domnívali, že Ukrajina bude do několika dní obsazena. Věřil tomu i Putin,“ řekl Scholz. „Dopadlo to jinak, protože Ukrajinci svou zemi statečně a za cenu velkých a bolestivých obětí brání. Dopadlo to jinak i díky tomu, že Ukrajinu podpořili její partneři včetně nás, a to politicky, finančně, humanitárně i zbraněmi,“ řekl šéf spolkové vlády.
Scholz zdůraznil, že západní demokratické země odpověděly i sankcemi a že balíky sankcí uvalila na Moskvu jednotně i Evropská unie. „V tomto kurzu budeme pokračovat, dokud Rusko povede brutální útočnou válku,“ řekl. Další postup vůči Rusku a pokračující pomoc Ukrajině jsou významná témata ve čtvrtek začínajícího summitu sedmadvacítky v Bruselu.
Scholz odsoudil nedávná hlasování, která Rusko na okupovaných územích Ukrajiny zorganizovalo, aby válku ospravedlnilo a aby mohlo oblasti anektovat. „Ilegální pseudoreferenda v Doněcku, Luhansku, Chersonu a Záporoží nebyla nic jiného než fraška. Jejich výsledek je neplatný,“ řekl.
Kancléř v projevu prohlásil, že Německo po invazi přebírá stále větší odpovědnost za bezpečnost východoevropských spojenců. Jako příklad označil Německem organizovaný systém společné protivzdušné obrany, o který má prozatím zájem 14 evropských států včetně Česka. „Tohle je přesně ten typ synergií a chytrého přerozdělení spolupráce, který Evropa pro svou bezpečnost podporuje,“ řekl.
Putin podle kancléře neútočí jen bombami na Ukrajince, ale proti Evropě a světu zneužívá potraviny a energetické suroviny jako zbraně. Ani to ale ruskému prezidentovi nevyjde, domnívá se kancléř, neboť Evropa podle něj vzejde z celého konfliktu jednotnější a nezávislejší.
Němci se nemusí obávat, že zůstanou sami na vysoké ceny energií, které jsou jedním z důsledků války, ujistil Scholz. Nejpozději od března budou mít podle kancléře část spotřeby plynu za dotovanou cenu, jak navrhla expertní komise. Ta také doporučila, aby stát převzal prosincové zálohy na plyn a dálkové teplo. I na tom vláda pracuje, uvedl Scholz.
Německo je podle něj na dobré cestě zimu energeticky překonat, a to i díky plným zásobníkům plynu, chystanému zprovoznění terminálů na zkapalněný zemní plyn v přístavech Wilhelmshaven a Brunsbüttel na přelomu roku, opětovnému využívání uhelných elektráren a prodloužení provozu jaderných elektráren do jara nadcházejícího roku.
Němce nicméně Scholz vyzval k šetření. „Společně chceme naši spotřebu plynu snížit o dvacet procent. Každá uspořená kilowatthodina posiluje naši energetickou bezpečnost,“ řekl.
Ruská invaze a její dopady nejsou ale podle Scholze důvodem pozastavit přechod na bezemisní hospodářství a na obnovitelné energetické zdroje. „Každá nová mořská či pevninská větrná elektrárna a každé solární zařízení znamenají o něco menší závislost na drahé ropě a plynu,“ řekl.
Podle Scholze není pochyb o tom, že s následky války se bude Evropa potýkat roky, právě proto se již nyní musí připravit na obnovu Ukrajiny. Scholz společně s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou příští týden v úterý v Berlíně pořádá konferenci o poválečné rekonstrukci Ukrajiny. Vedle těchto příprav je ale důležité Ukrajinu nadále podporovat, a to i vojensky. V této souvislosti kancléř připomenul, že ministři zahraničí EU se dohodli na výcviku 15 000 ukrajinských vojáků v unijních zemích. „V Německu do jara vycvičíme celou brigádu o síle až 5000 vojáků,“ řekl.
V závěru projevu kancléř hovořil o tom, že svobodný svět má oproti autokraciím velkou výhodu, neboť demokracie nestojí o jednotvárnost a netrestá kreativitu a nesouhlas. „Debaty, svobodná média a veřejná kritika jsou podnětem ke změnám a pokroku. V tom je síla naší otevřené společnosti, v tom je síla demokracie,“ řekl. „A tuhle sílu a moc Putin a jeho lidé dramaticky podcenili,“ dodal.
