Komunisté patří k jakémusi folklóru české politické scény. Mají své jisté bez ohledu na skandály, setrvávají zabetonovaní v opozici od jednoho volebního období do druhého a do diskusních pořadů vysílají obvykle umírněného poslance Dolejše. Jednou za čas ale soudruzi otevřou srdce svá a pak se nestačíme divit.

Takové okno do rudé duše poskytl v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo čerstvý místopředseda KSČM Josef Skála. Pan Skála nejprve s arogantním úsměškem zapřel, že by kdy nadšeně vítal okupační vojáky na Ruzyni, což si kdysi hrdě napsal do svého životopisu pro StB, tím však ale veškeré projevy zahanbení skončily.

Podle Skály se v období socialismu lidé poprvé a naposledy zbavili bídy, nouze a (…) vyděračství. Kolektivizace byla podle něj zasloužená a žádné omluvy se od komunistů nikdo nedočká, protože i jeho předci, děvečky a čeledíni, „kdysi žili ve stodole a nechci po vás omluvu za jejich bídu,“ pravil druhý muž KSČM.

„Vaše krvavá stopa je nepoměrně větší než naše!“ prohlásil Skála a na konstatování o povražděných Čechoslovácích kontroval odkazy na válku ve Vietnamu. Krvavou stopou myslel krvavou stopu kapitalismu, kterému byl, ubožák, sám donucen sloužit tím, že si po roce 1989 založil firmu. Za socialismu se země podle jeho názoru bezprecendentně ekonomicky rozvíjela.

Na dotaz, zda se náhodou jeho strana neomluvila za způsobené příkoří, a on by se tudíž asi neměl posmívat jednomu z diskutérů, jehož prarodičům komunisté ukradli majetky a pro jistotu je ještě odsoudili ve vykonstruovaném procesu, odvětil, že se omluví, až se zhruba třicetiletý oponent omluví za ony děvečky a čeledíny ve stodolách. „V těch milionech mrtvejch´ jsme žabaři,“ pravil s odkazem na údajné miliony obětí kapitalismu.

Zkrátka, každému, kdo pořad odpuzující už svým dryáčnickým formátem sledoval, muselo být ještě hůř při pomyšlení, že lidé jako soudruh Skála stále žijí mezi námi. Většině společnosti to tu a tam připomene snad jen rudá poslankyně Marta Semelová, v porovnání se kterou je Skála relativně neznámou postavičkou. Ale neměl by být.

Skála sice není poslancem, protože navenek působí tak odpudivým dojmem, že jej raději přehlíží snad i komunističtí voliči, zato je od května 2016 místopředsedou strany. A co víc, místopředsedou se stal na IX. sjezdu KSČM v Praze, kde původně kandidoval proti Vojtěchu Filipovi na post předsedy. A nedopadl vůbec špatně. Získal 155 hlasů oproti Filipovým 203.

Stávající vedení spolu s Martou Semelovou tepali za to, že je příliš umírněné a stalo se součástí establishmentu. Podle Semelové jsou komunisté „zpohodlnělí, zpanštělí a sebeuspokojení“. Zkrátka taková spící sopka. Patnáct procent hlasů pro tak nejistý podnik je více než dost. I v éře, kdy se moc koncentruje v rukou Andreje Babiše. Nebo právě v ní.