Pracovní karanténa se určitě bude týkat pracovníků ve zdravotnictví a v sociálních službách. Na dotaz novinářů to dnes ve Fakultní nemocnici Brno odpověděl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). O dalších profesích se bude jednat. Pracovní karanténu dnes projedná Ústřední krizový štáb. Jejím cílem je udržet chod státu i v případě, že by se v kritické infrastruktuře významně rozšířila covidová varianta omikron.

Pracovní karanténa souvisí se zavedením povinného testování zaměstnanců dvakrát týdně od 17. ledna. V případě pozitivity půjdou na pět dní do karantény. Lidé z vybraných profesí, kterým by v práci vyšel pozitivně antigenní test, by však mohli pracovat i nadále. „Určitě se to bude týkat zdravotnictví a sociálních služeb, tam jsme si stoprocentně jisti,“ uvedl Válek. O dalších profesích se jedná.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Vrátí český stát majetek Lichtenštejnům? Je tu zásadní soudní spor

Týdeník FORUM ve svém aktuálním vydání mapuje spor České republiky s Nadací knížete Lichtenštejna. Lichtenštejnové žádají navrácení svého majetku proto,…

Podle Válka by měl mít pracovník v karanténě respirátor FFP2, měl by jíst odděleně a pracovat odděleně od ostatních zaměstnanců. „Nemusí být v jiné místnosti, stačí to určit vzdáleností. Po práci pak musí jít zaměstnanec domů, nemůže chodit na různé volnočasové aktivity. V podstatě kromě karantény doma bude pouze v práci,“ dodal Válek.

S premiérem Petrem Fialou (ODS) dnes na Moravě navštívil zdravotnická zařízení různých poskytovatelů. Zavítali do Uherskohradišťské nemocnice zřizované krajem, na soukromou SurGal Clinic v Brně a návštěvu zakončili ve státem zřizované Fakultní nemocnici Brno. „Záměrně jsem si vybral různé typy zařízení, abych dal najevo, že naše vláda sleduje snahu zdravotníků ve všech typech zařízení a že si vážíme jejich práce,“ řekl Fiala. Premiér zároveň opakovaně vyzval lidi k očkování. Válek doplnil, že ve Fakultní nemocnici Brno neleží s koronavirem žádný pacient očkovaný třetí dávkou.

Zavedení pracovní karantény se zvažuje u profesí kritické infrastruktury, u níž by narušení mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel, zdraví lidí či ekonomiku. Jedná se zejména o elektrárny, přehrady, letiště nebo telekomunikační sítě, ale také strategické finanční instituce a státní úřady.

Válek očekává, že výrazný nástup vlny omikronu se projeví zhruba od 16. ledna a opět poleví ve druhé polovině února. USA nebo některé západoevropské státy hlásily v souvislosti s omikronem problémy s dopravou či dalšími oblastmi, kde kvůli velkému počtu nakažených a lidí v karanténě chybí pracovníci.