Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo. Společně s Ruskem se proti němu postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.
Pro rezoluci hlasoval stejný počet zemí jako pro podobné, rovněž právně nezávazné stanovisko přijaté loni v březnu. Tehdy bylo proti jen pět zemí. Na podzim pak prošla hlasy 143 zemí ku pěti rezoluce odsuzující ruskou anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny, které ruské síly částečně kontrolují.
Nový text schválený v předvečer prvního výročí ruské invaze kromě obnovení mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny volá také po „spravedlivém a trvalém míru“. Rezoluce navržená Kyjevem a desítkami jeho spojenců rovněž vyzývá k zastavení bojů, které připravily o život tisíce, ne-li desetitisíce lidí a miliony Ukrajinců vyhnaly z domovů.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský na twitteru ještě před hlasováním uvedl, že Česko „důrazně podporuje“ navrhovanou rezoluci. Hájí podle něj „zásady svrchované rovnosti a územní celistvosti států“.
Podle agentury AFP spojenci Ukrajiny doufali, že ve čtvrtek ve VS OSN vybudují alespoň stejně širokou koalici jako při říjnovém hlasování o anexích. Tohoto cíle ale nedosáhli: hlasování zdržela řada afrických zemí nebo také Čína, Indie a Pákistán.
⚡️ #UN General Assembly adopts resolution on "Principles of the Charter of the United Nations underlying a comprehensive, just and sustainable peace in #Ukraine."
141 countries voted in favor of the resolution, 7 were against it, and 32 abstained.
1/2 pic.twitter.com/P4xz0YHIqr— NEXTA (@nexta_tv) February 23, 2023
Deník The New York Times ve čtvrteční analýze vývoje na mezinárodní scéně poznamenává, že mnohé z těchto „neutrálně“ vystupujících zemí od začátku ruské agrese poskytly Moskvě významnou ekonomickou nebo diplomatickou podporu. „A i některé ze zemí, které původně souhlasily s odsouzením Ruska, vidí válku jako problém někoho jiného a začaly se od té doby posouvat k neutrálnějšímu stanovisku,“ dodává list.