Starosta ukrajinského Lvova Andrij Sadovyj informoval o pokusu o krádež ostatků významného představitele protinacistického odboje, Rusa Nikolaje Kuzněcova. O repatriaci ostatků usiluje Rusko už od roku 2003. Lvov je však nechce vydat, dokud Rusko zadržuje ukrajinské válečné zajatce.

„Nějaké nemehlo se pokusilo ukrást Kuzněcovův popel. Pokus se nezdařil. Zopakuji. Kuzněcova nepotřebujeme, ale jen tak ho nevydáme,“ napsal v pondělí ráno na Telegramu starosta ukrajinského města Lvov Andrij Sadovyj a přiložil i fotografii pootevřeného hrobu sovětského válečného hrdiny.

Případu si povšimla také ruská agentura RIA Novosti, vzhledem k tomu, že Kuzněcovovi byl posmrtně udělen titul Hrdina Sovětského svazu kvůli jeho významným aktivitám během protifašistického odboje na Ukrajině. Rozvědčík Kuzněcov se na Ukrajině účastnil mimořádně důležitých operací, včetně únosů likvidace vysokých důstojníků, a to i tří generálů, nebo odhalil německé plány pro tankovou bitvu u Kursku. V roce 1944 byl zabit na Ukrajině a nyní má hrob právě ve Lvově.

Rusové se opakovaně pokoušeli zajistit navrácení jeho ostatků, až do doby, než jejich snahy zarazilo ruské ministerstvo zahraničí kvůli obavám z toho, že by Ukrajinci mohli ve velkém začít do Ruska vracet ostatky ruských vojáků padlých během druhé světové války. Jak informovala ruská mutace BBC, v roce 2020 se přesto na lvovské úřady obrátila neteř zesnulého Margarita Brjuchanovová, která požadovala vydání jeho ostatků, aby mohly být pohřbeny v jeho rodném regionu v Jekatěrinburgu.

Starosta Sadovyj to odmítl s odkazem na rusko-ukrajinský konflikt, který zahájila ruská anexe Krymu a válka na Donbasu. „Zatímco jsou naši hoši v zajetí, věřím, že nemáme žádné morální právo tuto záležitost zvažovat. Až nám Ruská federace naše chlapy vrátí, pak tuto záležitost zvážíme,“ citovala BBC jeho slova.