Horní komora parlamentu vyzvala vládu i ministerstvo financí, aby s velkou pozorností přistupovaly ke klíčovým zjištěním Národní rozpočtové rady obsaženým v červnové zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Rada v této zprávě konstatovala, že tuzemské veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné. Senát své usnesení přijal ve středu na návrh svého hospodářského výboru, když projednával rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na léta 2021–2023 a Konvergenční program České republiky.

Senát podle svého usnesení důrazně upozornil ministerstvo financí, že podle zjištění Národní rozpočtové rady by v případě zachování současného nastavení daňových a výdajových politik stát prolomil hranici dluhové brzdy v roce 2043. A pokud by byl vyčerpán uvolněný limit strukturálního salda, míra zadlužení na konci roku 2023 by vzrostla na 43,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však podotkla, že vůbec není jisté, zda stát tento limit vyčerpá.

Dále čtěte

Je jim to fuk, že nás zadluží na několik generací, kritizoval Babiš politiky. Přesně tak se dnes chová

Ministerstvo financí oznámilo, že státní dluh stoupl za pololetí o více než půl bilionu korun na nejvyšší úroveň od vzniku…

Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Předpokládá to již dříve schválený zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který takzvanou dluhovou brzdu zavádí.

Ministerstvo financí v reakci na červnovou zprávu rozpočtové rady uvedlo, že si je vědomo, že rekordní podpora investic, zaměstnanosti, životní úrovně a hospodářské situace v zemi má okamžitý negativní dopad do ukazatelů, jako je dluh nebo deficit. Lze ale podle něj předpokládat, že vhodný rozpočtový stimul povede ke zmírnění recese a ve výsledku i zmírnění negativních dopadů pandemie na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Ministryně Schillerová ve středu před senátory řekla, že samo ministerstvo na aspekty dlouhodobé udržitelnosti upozorňuje. Poukazovala na to, že Česko vychází z nízké úrovně zadlužení a že v roce 2013 byl poměr veřejného dluhu k HDP vyšší než 40 procent, kam by se měl podle konvergenčního programu dostat v příštím roce.

Návrh usnesení vzešel ze senátního hospodářského výboru. Jeho předseda Vladislav Vilímec (ODS) řekl, že tendence vývoje považuje za varovné a nebezpečné. Výbor proto podle něj musel přijmout usnesení, kterým by upozornil ministerstvo financí na rizika nekontrolovatelného nárůstu státního dluhu.

Bývalý předseda senátu a jeho nynější místopředseda Milan Štěch (ČSSD) poznamenal, že peníze státního rozpočtu, které zvýší státní dluh, musí být účinně využity. Zastává názor, že senát by měl žádat vládu o diskusi o využití peněz z unijního fondu obnovy, na kterém se před několika dny dohodli evropští politici. Pokud je stát nevyužije dostatečně účinně, stanou se pro zemi zátěží, protože je bude muset splácet, varoval.