Zprava premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček a vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Babiš si pochvaluje, jak epidemie koronaviru sblížila vládu. K tomu se připojil i šéf ČSSD Hamáček. Je to jen vytváření virtuální idyly, jelikož řešení krize provází chaos a vnitřní spory, které nekončí ani dnes. Svědčí o tom rozepře o další angažmá náměstka Prymuly a fungování ministrů Vojtěcha a Maláčové.
Vláda nešetří sebechválou, jak zvládla epidemii COVID-19. Je to však jen první etapa. Zvládli ji hlavně občané a zdravotnický systém, který zpočátku narážel na selhání státní správy, zejména resortu zdravotnictví. Krize zdaleka nekončí, a jak ji zvládne tvrdými restrikcemi zasažená ekonomika, je ještě velmi předčasné hodnotit. Konečný účet bude známý až za několik měsíců či dokonce let.
Krize posílila spolupráci
To Babišovi nebrání šířit legendu o výborné spolupráci vlády. „Díky této epidemii se můj postoj k panu Hamáčkovi ještě zlepšil a za sebe musím říct, že to mezi námi funguje velmi dobře,“ hodnotí. Zklamala ho prý jen ministryně Maláčová, která „se i v rámci této krize chovala stejně nekolegiálně jako předtím, tak, jak ji všichni známe“.
Nyní se připojil ministr vnitra Jan Hamáček v rozhovoru pro Novinky.cz. „Já nijak nezastírám, že ta krize naši vzájemnou spolupráci posílila. V krizových momentech vždy prochází vztah nějakým testem. Ukázalo se, že jsme ve vládě schopni společně pracovat tak, aby to fungovalo,“ přitakal premiérovi.
Tuto idylu narušuje vnější pohled na fungování vládní koalice, provázené nepřetržitou chaotickou a vzájemně neprovázanou komunikací, rozdílnými pohledy na další postup, ale i otevřenými osobními spory. Střety mezi ministry ČSSD a ministrem Vojtěchem byly téměř na denním pořádku. Rozpory se objevovaly kolem ustavení Ústředního krizového štábu, časování nouzového stavu i rozvolňování krizových opatření.
Férovější by byla výměna ministra
Hamáček si protiřečil i v samotném rozhovoru, když reagoval na několik citlivých momentů současné doby. Odmítl Babišovy výhrady k ministryni práce a sociálních věcí. „Vládní tým sociální demokracie se osvědčil a Jana Maláčová dvojnásob. Patří jí pochvala, a nikoli kritika. Ze strany pana premiéra je to evergreen. Oni si spolu prostě nesedli, ale úkolem politiků je povznést se nad nějaké osobní emoce a věcně spolupracovat,“ uvedl.
Zároveň paradoxně napadl ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a projevil pochybnosti o jeho výkonech v době krize. Vzájemná spolupráce se „opravdu nezlepšila“ dodnes.
Hamáček zmínil Vojtěchovo jméno i v souvislosti s přechodem náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly na nově uvažovaný post vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. „Považoval bych za férovější, kdyby to pan premiér vyřešil výměnou ministra zdravotnictví,“ poznamenal.
Epidemiologa Prymulu považuje za odborníka a „popravdě řečeno, část jeho frustrací chápe“. Naráží tím na osobní pnutí mezi ministrem zdravotnictví a jeho náměstkem, které přerostlo ve veřejně projevovaný vzájemný odpor.
Podle Vojtěcha jsou Prymulovy výroky o zavedení bezpečnostní prověrky kvůli jeho popularitě za hranou. „Na pozici náměstka si ho nedovedu představit,“ reagoval ministr, když vrchní vládní epidemiolog oznámil odchod z resortu koncem května, pokud nebudou naplněny dvě jeho podmínky.
Co bude Prymula dělat?
Poté se rozehrálo bizarní divadlo, jelikož Prymula o dosud neznámých podmínkách neinformoval svého nadřízeného a jednal o nich přímo s premiérem. Ten mu je zřejmě nebyl schopen garantovat, protože se dohodli na jiném formátu další spolupráce.
Toto vyústění rozporů v týmu ANO se nezamlouvá nejen opozici, ale ani Hamáčkovi. „Budu se na vládě ptát, co pan Prymula bude v nové funkci dělat. Přijde mi trochu zvláštní mít zmocněnce pro zdravotnictví. Každý ministr by podle této logiky mohl mít svého zmocněnce. Tuto konstrukci nechápu. Navíc z mého pohledu už těch zmocněnců z hnutí ANO je moc. Mám dojem, že si tady vytváří béčkovou vládu,“ uvedl.
Výše uvedené příběhy naznačují, že to s vládní idylou nebude tak horké. Babiš skutečně předvádí s Prymulou podivné a nesrozumitelné šachy. Zejména je zvláštní, jak náhle „ustoupil“ svému poddajnému ministrovi, jehož dříve neváhal veřejně ponížit na tiskové konferenci, kde ho donutil udat zdroj lživé informace poškozující doktorku Pekovou.
Podivné šachy
Babišova slova, že ho Prymulův odchod z ministerstva zdravotnictví mrzí, jelikož, „jak už to často bývá, si s panem ministrem úplně nesedli, ale je to ministrovo rozhodnutí“, působí licoměrně. Vzhledem k Vojtěchově pozici i přetrvávající kritice jeho práce nejen z řad opozice, ale i ČSSD, by stačil jediný pokyn, aby srovnal s Prymulou noty.
Zřízení postu už jedenáctého vládního zmocněnce nedává věcný smysl, protože jeho uvažovanou práci pokrývají jiné orgány. Není také jasné, jak bude sladěna jeho spolupráce s resortem zdravotnictví, které nyní nese hlavní odpovědnost za protipandemická opatření, a ještě požaduje posílení svých pravomocí.
Nelze si příliš představit, že bude mít Prymula nadále významnější vliv na řešení dopadů epidemie, zvláště když mu byl Babišem odebrán i projekt Chytré karantény a přesunut přímo pod Vojtěcha. Premiér sice tvrdí, že na jejich spolupráci osobně dohlédne, ale fakticky to po tomto vyhrocení vztahů nemůže dobře fungovat.
Polovičaté a nefunkční řešení
Proč tedy Babiš zvolil takto polovičaté a nepříliš funkční řešení? Důvodů může být víc. Šéf ANO potřebuje udržet oba, protože jak odvolání slabého ministra, tak odchod „ikony“ boje proti koronaviru, jištěné prezidentem Zemanem, by vrhlo špatný stín na jeho personální politiku v době, kdy hnutí ANO rozehrává mediální propagandu o úspěšnosti vlády.
Jelikož však nepřistoupil na Prymulovy podmínky setrvání v resortu, nabízí se vysvětlení, že mohou existovat další objektivní důvody. Buď byly jeho požadavky neúnosné, nebo mohou stát v cestě Vojtěchovy podmínky ohledně výkonu funkce náměstka.
Samotný Prymula si stěžoval na průtahy, kvůli nimž dosud nedostal bezpečnostní prověrku. Prý ji někdo záměrně zdržuje. V pozici vládního zmocněnce by tento problém odpadl, jelikož by prověrku nepotřeboval. Zároveň se však nelze vyhnout podezření, že toto „zdržování“ má svoje racionální důvody spojené s jeho dřívějším podnikáním.
Existují ale i další možné příčiny. Babiš potřebuje nad Vojtěchem udržet kontrolu, až bude na vládu přinášet další návrhy týkající se epidemie koronaviru. Zvláště pokud by se objevila druhá vlna, kterou už nyní premiér avizuje na podzim. Neuškodí ani Prymulova mediální pauza, jelikož překvapoval až příliš neotřelými nápady typu dva roky zavřených hranic, řízeného promoření společnosti nebo života v malých komunitách.
Zároveň se rozbíhají kontroly nákupů ochranných pomůcek, které mohou mít především v resortu zdravotnictví i trestněprávní dohru. V takovém případě je dobré mít po ruce zálohu, pokud by bylo potřeba Vojtěcha kdykoli obětovat. Přistoupí Hamáček na tuto frašku, nebo jen (znovu) dělá ramena?
