Vláda Andreje Babiše nám zavařila: Dluh České republiky bobtná, čekají nás dva trpké kroky

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO)  (ČTK)

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO) | FOTO: ČTK

Nekontrolovaně bobtnající dluh České republiky je asi to nejtěžší břemeno, které Babišova vláda té příští přenechá. Minulý týden se k němu kriticky vyjádřila i Národní rozpočtová rada ve své pravidelné čtvrtletní zprávě. Poukázala mimo jiné na to, že se současným tempem zadlužování hrozí náraz na tzv. dluhovou brzdu již v roce 2024.

Zpráva začíná jednoduchým, avšak alarmujícím prohlášením: „Na konci května dosáhl deficit státního rozpočtu 255 mld. Kč.“ To je skoro pět procent českého HDP, přičemž do konce roku se má schodek ještě zdvojnásobit.

()

Na první pohled by se výrazné zadlužení státu mohlo zdát jako nutný krok k financování opatření a podpor zaměřených na zmírnění dopadů panující pandemie. Tak tomu však není.

Zpráva totiž zdůrazňuje, že zatímco schodek státního rozpočtu za poslední rok a půl vzrostl o stovky miliard korun, „jednorázová opatření jednoznačně spojená s epidemií covid-19 (zejména kompenzační bonus, programy Antivirus a COVID) přispěla ke schodku pouze v rozsahu kolem 60 mld. Kč“.

Co tedy stojí za astronomickým růstem deficitu? Rozpočtová rada vidí hlavní příčinu v příliš volné fiskální politice, jelikož schodek je strukturálního charakteru a není způsoben pouhým výkyvem způsobeným pandemií.

Vyhlídky do budoucna nejsou o nic lepší

„Ministerstvo financí navrhuje deficit státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 390 mld. Kč a pro následující dva roky počítá s deficity 370 a 343 mld. Kč,“ uvádí ve zprávě Národní rozpočtová rada. To pouze dále poukazuje na to, že problémy jsou spíše strukturální, a nelze očekávat, že se vyřeší pouze koncem pandemie. Kromě toho jsou tato čísla také dostatečně velká na to, abychom v roce 2024 narazili na dluhovou brzdu, která by donutila vládu vytvořit vyrovnaný rozpočet a výrazně by jí svázala ruce při využívání stabilizační funkce veřejných financí.

Dle rozpočtové rady také: „Nelze podceňovat ani případnou negativní reakci finančních trhů, kdy již nyní některé ratingové agentury na absenci dostatečně ambiciózní konsolidační strategie upozorňují.“ Sdělení NRR se tak odkazuje na varování ratingové agentury Moody’s, která ve své nejnovější zprávě zmínila, že neschopnost přijít se silným konsolidačním plánem veřejných financí by mohla vést ke zhoršení ratingu ČR.

Není na tom ale zbytek světa kvůli pandemii stejně?

„Že je uvolnění fiskální politiky v České republice příliš masivní, zřetelně vyplývá i z mezinárodního srovnání. Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním ekonomickém výhledu predikuje, že pouze 6 zemí EU v roce 2021 prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím. Jednou z těchto zemí je i ČR, přičemž rozsah zhoršení salda (1,8 p.b.) bude druhý nejvyšší po Estonsku,“ zdůrazňuje Národní rozpočtová rada.

Kromě toho očekává, že Česká republika a Estonsko budou jediné dva státy EU, které v roce 2022 dosáhnou vyššího schodku než v krizovém roce 2020. V roce 2023 potom bude deficit rozpočtu ČR (jako podíl vůči HDP) druhý největší v EU27.

„Z výše uvedeného je tedy patrné, že uvolnění fiskální politiky a dynamika růstu dluhu jsou v České republice i v mezinárodním kontextu vysoce nadprůměrné,“ shrnuje ve své zprávě rozpočtová rada. Za zmínku stojí, že státní dluh jen za poslední rok vzrostl zhruba o polovinu.

Ministerstvo financí nezastavuje

Navíc se nezdá, že by se vláda o problémy starala a snažila se situaci zlepšit. Zpráva totiž rovněž zmiňuje, že „jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující strukturální nerovnováhu.

Předsedové stran demokratické opozice (SPOLU, Piráti, STAN) (TOP 09)

Jako příklad je možné uvést plánované zvýšení přídavků na děti s dopadem 4,5 mld. Kč a navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem na straně veřejných příjmů v rozsahu 2,1 mld. Kč, se kterými předložený rámec státního rozpočtu na rok 2022 ani nepočítá.“ Takové návrhy pouze dále umocňují již tak silný nápor, pod kterým se veřejné finance nyní ocitají.

Jaké důsledky to všechno tedy bude mít? Babišova vláda svou rozhazovačnou politikou tvoří deficity, které jsme v Čechách ještě nezažili. Nová vláda tak bude mít hned po nástupu velmi náročný a nepříjemný úkol stabilizovat veřejné finance a ochránit nás před dluhovou brzdou. Nabízí se dvě hlavní možnosti, jak toho docílit: významné škrty ve výdajích státního rozpočtu nebo zvýšení daní.

Na kterou z těchto možností dojde? Rozpočtová rada vidí jediné východisko čekají nás oba dva trpké kroky: „Je zřejmé, že konsolidaci v takovém rozsahu nebude možné realizovat pouze přes omezování veřejných výdajů a bude nutné přistoupit i k ne nevýznamnému zvýšení daňové zátěže, a to ať už v podobě zvyšování daňových sazeb, nebo úpravou jiných konstrukčních prvků daně.“

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, o jejích ekonomických dopadech, o veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.