Volby do dolní komory parlamentu konající se letos v říjnu se nezadržitelně blíží. Kandidující strany a koalice již představují programy voličům. Ekonomické body, jež mají upoutat čtenářovu pozornost, jsou však často až příliš optimistické a realita po volbách bývá obvykle jiná. Věty o konsolidaci veřejných financí jsou pro všechny strany samozřejmostí, avšak můžeme vidět, že každý si samotné zpevnění státního rozpočtu představuje jinak.
Kvůli nezodpovědné fiskální politice jak během pandemie, tak i v letech konjunktury bude příští vládní koalice muset státní výdaje spíše krotit než je nadále zvyšovat. V opačném případě to může následně způsobit prodražení dluhu, což se poté promítne na nedostatku finančních prostředků na jiných položkách výdajové strany státního rozpočtu.
Dalším oříškem pro politické subjekty zůstává také důchodová reforma, jež se jeví jako velmi důležitá, obzvlášť pokud vezmeme v potaz demografickou křivku, která podle Českého statistického úřadu ukazuje, že již v roce 2050 se ve věkové skupině 65+ bude pohybovat o jeden milion občanů více oproti současnosti. Řešení je tedy nutností. Diskutovalo se také o možném přijetí eura, ale všechny kandidující subjekty se k němu staví velmi opatrně. Debaty se vedly také například o inovacích a vyšší alokaci peněz na investice do školství, na obranu a jiné položky.
Jak se kandidující subjekty s ekonomickými programy vypořádaly?
Piráti a Starostové
Podle předvolebních průzkumů prozatím vedoucí koalice si klade jasný cíl v podobě snížení strukturálního deficitu z 6 % na 3 % do roku 2025 tak, aby Česká republika splňovala maastrichtská kritéria. Ta jsou klíčová pro vstup do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů), což koalice prosazuje z důvodu fixace koruny na euro a možného budoucího přijetí společné měny.
To má pomoci ke snížení výnosů věřitelů z českých dluhopisů, které byly v březnu na hodnotě 1,92 % (třetí nejvyšší v EU). Státy, jež se do ERM II zapojily – Chorvatsko a Bulharsko, platí úroky 0,74 % a 0,22 %. Tento bod programu má také zajistit větší atraktivitu pro investory. Zvýší to totiž jejich důvěru v Českou republiku a po samotném přijetí eura by měly přímé zahraniční investice významně vzrůst, což jsme viděli na příkladu Estonska, Lotyšska a Slovinska.
Na výdajové straně rozpočtu chtějí zvýšit investice do školství na 5 procent HDP, dostat se na průměr OECD v oblasti investic do výzkumu a vývoje (2,4 %) – nyní se na tuto položku vydávají 2 % HDP, valorizovat slevu na poplatníka každý rok podle inflace, naplňovat závazky vůči severoatlantické alianci a cílit na jedno procento ze státního rozpočtu na kulturu.
Kde na to chtějí vzít prostředky? Možný budoucí ministr financí za Piráty senátor Lukáš Wagenknecht deklaruje, že plánují zlepšit výběr daní, více zdanit těžbu nerostných surovin, zavést digitální daň a zefektivnit státní správu. Počítají také s růstem ekonomiky po koronaviru, čímž chtějí část svých slibů financovat. V případě nutnosti jsou však otevřeni vést debatu o zvyšování daní. To ale Wagenknecht vidí až jako poslední variantu.
SPOLU
Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se zdá být v „krocení“ neudržitelných veřejných financí ještě razantnější než jejich hlavní konkurent. Cílí totiž na strukturální deficit ve výši 1,5 % na konci volebního období namísto 3 %, která si kladou za cíl Piráti a STAN. Mají toho docílit škrty na straně výdajů za státní správu. Svou politiku chtějí stavět na nízkém zdanění práce tak, abychom mzdami doháněli západní velmoce.
Nízké daně jsou pro ně očividně prioritou také proto, že prosazují zavedení tzv. daňové brzdy, která stanoví strop daňového břemene. Jakmile ho složená daňová kvóta dosáhne, bude zvyšování daní vyloučené. Velké změny v oblasti daní mají být podle nich prováděny pouze jednou za celé volební období, aby se na to občané dokázali připravit.
Dalším bodem, který tento subjekt prosazuje, je zavedení fiskální ústavy a výdajového pravidla, které deklaruje, aby nemohli vládnoucí politici populisticky rozhazovat prostředky na straně výdajů bez ohledu na hospodářskou situaci. Jejich heslo zní: „Rozpočet již nebude trhacím kalendářem.“
Avšak tyto hlasy o rozpočtové odpovědnosti se zdají být mírně neodpovídající, když vezmeme v potaz, že ODS společně s hnutím ANO a SPD odhlasovala zrušení superhrubé mzdy, což státní kasu stálo 100 miliard.
Koalice chce prosadit také odstřižení firem z daňových rájů od veřejných zdrojů. Naopak cílí na pomoc tuzemským podnikům, jimž by dovolila účtovat v eurech. Exportérům mají v plánu otevírat dveře do zemí třetího světa díky diverzifikaci českého vývozu. Pro zaměstnance si SPOLU připravilo podporu částečných úvazků formou nižších odvodů. Chtějí také prosadit snížení sociálních odvodů na straně zaměstnavatelů o dvě procenta. Mimo to se zaměřují i na důchodovou reformu, při které například cílí na zavedení soukromého penzijního spoření, jaké již bylo zavedeno v mnohých zahraničních státech.
ANO
Hnutí ANO sází na kompletní revizi daňového mixu včetně úprav spotřebních daní. Chce také opětovně zvýšit daně zaměstnanců, což avizoval premiér Babiš. Již nyní se hnutí snaží o zpracování plánu konsolidace veřejných financí, což jim zatím bohužel nejde. Spousta expertů ho totiž označuje za nepřiměřený. Jsou zodpovědní za aktuální bídný stav státního rozpočtu, jelikož naše zadlužení pod jejich vládou dynamicky stoupá. Aktuálně nejsilnější parlamentní strana s 78 poslanci také prosazuje novou ekologickou daň z plastů a pětiprocentní digitální daň. Stejně jako koalice SPOLU chce i hnutí ANO snižovat odvody.
SPD
Hnutí Svoboda a přímá demokracie by chtělo vyvolat referendum o našem vystoupení z Evropské unie. Dlouhodobě prosazují odchod z EU, avšak má to svá velká proti. Znamenalo by to rozhodně oslabení České republiky na poli mezinárodní politiky a ekonomicky by to pro nás byl také šok. Tento krok se tedy dá považovat za mimořádně nezodpovědný.
SPD kritizuje fiskální politiku vlády a po vzoru Švýcarska chtějí prosazovat vyrovnané rozpočty. To si však protiřečí stejně jako u ODS, když si vzpomeneme na již zmiňované zrušení superhrubé mzdy. Dále by chtěli „řádným občanům“ zvýšit sociální pomoc v případě nouze. Otázkou však zůstává, jak chtějí tyto řádné občany rozeznávat od ostatních.
ČSSD
Sociální demokraté vidí jako dobrou možnost pro získání peněz do rozpočtu návrh na zavedení sektorové daně pro banky a další velké společnosti. Jak už to u levice bývá, prosazují progresivní zdanění vysokopříjmových občanů. ČSSD chce dále stanovit spravedlivou daň z prodeje nemovitostí, s čímž souvisí také obnova čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti, kterou současná vláda zrušila. Za svůj velký cíl si kladou důchodovou reformu, kterou by však rádi prosadili již v tomto volebním období.
Volební kampaně už se rozbíhají a uvidíme, kdo nakonec urve vítězství v podzimních volbách. Otázkou však zůstává, jaká koalice nakonec převezme vládní odpovědnost a bude určovat směr fiskální politiky této země. Zajímavé samozřejmě také bude sledovat, zda se předvolební sliby budou plnit, nebo jestli zůstanou jako v mnoha případech z minulosti pouze na papíře.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, o jejích ekonomických dopadech, o veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
