Vláda je někdy velmi kreativní, a tak, když nechce živnostníkům a podnikatelům vyplácet, co jim vyplácet má, našla si trik, kterým se placení vyhne – zákaz souběhu některých podpor.

Podnikatelské odbory už od konce července (např. žádost předaná osobně ministryni Schillerové 28. 7. 2020) upozorňovaly vládu, že potíže drobných podnikatelů neskončily a naopak, že se budou zhoršovat.

Psali jsme jmenovitě všem ministrům a premiérovi, že „živnostníci a malé firmy vyčerpali svoje rezervy a podzim a zima 2020/2021 budou rozhodujícím obdobím pro jejich přežití.“ Opakovaně jsme upozorňovali, že je nutné učinit vše pro jejich záchranu, protože jde nejen o ekonomiku státu a o pracovní místa, ale i o osudy jednotlivých lidí, kteří mohou přijít o svou dlouho budovanou existenci.

Tři měsíce nás odbývali slovy, že se nic neděje, aby pak v říjnu konečně a narychlo spíchli programy podpory. A rovnou tu podporu devalvovali: Vše je komplikované, spousta podmínek si navzájem odporuje, jen ztěžují malým podnikatelům a živnostníkům k podpoře přístup.

Typickým rysem přístupu vlády k pomoci českému podnikání je snaha vypsat co nejvíce „programů podpory“, ale vyplatit co nejméně peněz. K tomu použila vláda třeba zákaz souběhu některých podpor, kterým dostala mnohé živnostníky do neřešitelné situace.

Vláda v souvislosti se zákazem souběhu podpor předkládá veřejnosti chybnou premisu, že pokud dá nějaké peníze živnostníkovi nebo firmě, je to vždy podpora podnikání. Je nutné jasně a důrazně říci, že to není pravda a vláda, aby nemusela platit, co platit má, sčítá jablka a hrušky.

Nelze například rozumně vysvětlit, proč by živnostník, který dostane podporu pro osobní spotřebu, neměl mít možnost dostat i podporu pro své zaměstnance nebo podporu na úhradu části nájmu prostor, v nichž podniká. To má platit náklady na podnikání z těch deseti tisíc, které mu zbydou z kompenzačního bonusu? A rodina se půjde pást?

Pro pochopení toho, jak nelogický je zákaz souběhu podpor, je nutné správně popsat a pojmenovat účel a příjemce jednotlivých podpor.

Kompenzační bonus 500 Kč/den, je pro živnostníka podporou v nezaměstnanosti, kterou dostává, protože jej vláda připravila o možnost příjmů. Je to podpora určená k úhradě nezbytných životních potřeb jeho a jeho rodiny.

Program Antivirus je podpora určená pro zaměstnance na ochranu jeho pracovního místa, aby neztratil práci. Jak správně řekl ministr Havlíček 23.8. 2020 v CNN Prima: O čem byl a o čem je celý program Antivirus? To není podpora podnikatelů, to je podpora zaměstnanců. (konec citátu) Je to tak, konečným příjemcem, tím, kdo profituje z podpory, je zaměstnanec. A to stát dá na jeho mzdu z Antiviru jen polovinu, zbytek musí doplatit zaměstnavatel.

Programy Covid (Nájemné, Kultura, Sport, Bus) jsou podporou podnikání, jsou to peníze, které mají snížit ztráty malých firem a pomoci jim přežít. Jsou to programy na částečnou úhradu jejich marně vydaných nákladů.

Dělat, že tyto různé podpory s různým účelem použití se navzájem vylučují, to může být jen čirá hloupost, nebo zlý úmysl. Když odhlédneme od toho, že všechny podpory jsou výběrové a velké množství živnostníků a podnikatelů na ně nedosáhne, tak zcela zásadní je, že máme tři skupiny příjemců: občan-živnostník, občan-zaměstnanec a živnostník/podnikatel-firma. Nemá žádnou logiku, když se podpory tří různých skupin a tří různých důvodů nesmí spojovat.

V souvislosti s prohlášeními vládních politiků nebo zaměstnaneckých odborářů můžeme možná chápat, proč to vláda dělá, ale nemůžeme s tím souhlasit. Jednání vlády lze pochopit jen jako snahu omezit podporu českého podnikání na minimum, s cílem nechat je vykrvácet.

Autor je předsedou výboru Podnikatelských odborů