Končící premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Vláda odpověděla autorům a signatářům otevřeného dopisu, ve kterém vládní politiku hodnotí jako bezvýhradnou a neohleduplnou vůči humanitární katastrofě v Pásmu Gazy a vyzývají ji ke změně postoje ke krizi na Blízkém východě. Změnu postoje vůči Izraeli neplánuje.
Téměř 80 osobností podepsalo otevřený dopis adresovaný vládě, prezidentovi a sněmovnímu a senátnímu zahraničnímu výboru. „Jsme skupina lidí z různých oblastí společnosti. Spojuje nás silné znepokojení humanitární katastrofou v Gaze,“ stojí v úvodu tiskové zprávy k otevřenému dopisu vládě České republiky, který podepsala řada osobností z akademického, kulturního či duchovního sektoru, a to například duchovní Tomáš Halík, biskup Václav Malý, spisovatelka Radka Denemarková nebo bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.
„Touto otevřenou výzvou chceme vyjádřit nesouhlas s reakcí naší politické reprezentace na situaci a vyzvat vládu k změně postoje ke krizi na Blízkém východě,“ stojí pak v dopisu.
„Vláda změnu postoje vůči Izraeli neplánuje,“ řekla deníku FORUM 24 Lucie Ješátková, tisková mluvčí úřadu vlády. Postoj české vlády je podle ní plně v souladu s mezinárodním právem a zároveň s legitimními aktivitami potírajícími mezinárodní terorismus. „To ostatně potvrdily závěry říjnového jednání Evropské rady, které se účastnil premiér Petr Fiala. Izrael má podporu České republiky od počátku. Izrael se ve svých akcích snaží co nejvíce omezit dopady na civilní obyvatelstvo a své kroky směřovat k ničení vojenských cílů, naopak hnutí Hamás toto nedodržuje,“ vysvětlila.
Předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) na dotaz deníku FORUM 24 odpověděl, že si výzvu vládě ke změně proizraelského postoje přečetl. „Podpořily to osobnosti, kterých si vážím, a nechci to bagatelizovat. Následně jsem ale si přečetl zprávu, že 31 izraelských rukojmích zadržovaných v Gaze je po smrti. Podporujeme boj s terorismem. Je to v našem zájmu,“ dodal.
Vláda podle signatářů přehlíží humanitární katastrofu, která se právě odehrává v Pásmu Gazy. „Česká vláda přesto bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu, a to jak na mezinárodních fórech a v Izraeli, tak i svou komunikací v České republice. Nerozumíme tomu,“ píší s odkazem na návštěvu Izraele prezidenta Petra Pavla, který údajně „nevyjádřil žádné veřejné výhrady vůči izraelskému vedení války“.
Ohradili se také vůči chování českých diplomatů na půdě mezinárodních organizací. V tomto případě tedy poukázali na prosincové hlasování na půdě OSN o rezoluci žádající humanitární příměří v Gaze, kdy byla Česká republika proti. Zároveň se Česko vyslovilo proti sankcím pro izraelské osadníky na Západním břehu Jordánu, kteří páchají násilí na Palestincích.
Autoři jsou v neposlední řadě znepokojeni rozdílným přístupem české vlády k válce na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě s ohledem na mezinárodní práva. „Česká republika podporuje Ukrajinu na základě mezinárodního práva. Ve vztahu k Izraeli ale česká vláda v rozporu s mezinárodním právem nebere ohled na základní práva milionů Palestinců,“ zdůraznili, přičemž požadují, aby se vláda připojila k výzvě Mezinárodního soudního dvora pro zajištění humanitární podpory v Pásmu Gazy a aby jasně odsoudila násilí na obou stranách, tedy včetně Izraele. „Odpovídat na násilí ještě větším násilím pokládáme za děsivé selhání politiky,“ apelují.
Výzvu dále podpořili například politoložka Zora Hesová, lidskoprávní aktivistka Anna Hradilková nebo vysokoškolský pedagog Filip Outrata, někdejší zástupce českého velvyslance v Izraeli Antonín Hradilek, lídr Prahy 1 Sobě Pavel Čižinský či spisovatelky Radka Denemarková a Alena Wagnerová.
