Vláda pošle stovky milionů na Mostecko. Zbyly jí po rekultivaci lomu

Nevyužité peníze z rekultivace hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku půjdou na rozvojové projekty tamních obcí zasažených těžbou. Řádově by mělo jít o stovky milionů korun, které těžební společnost Severní energetická nevyužije, protože část lomu bude při sanaci ponechána přirozené obnově. Počítá s tím usnesení, které schválila vláda, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

„Přesná výše finanční úspory bude známa až po schválení plánu sanací a rekultivací ze strany Českého báňského úřadu. Řádově by se mělo jednat o stovky milionů korun. Je to vlastně nejlepší win-win situace, kdy těžařská firma dostojí svým závazkům, příroda se postará o obnovu území a místní obce získají prostředky na svůj rozvoj po ukončení těžby. Půjde o obce, které se nachází ve stejném katastru jako lom ČSA,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nevyužité peníze bude spravovat Státní fond životního prostředí ČR, který je podle ministerstva následně použije na projekty v regionu.

Dominantní vlastnický podíl k pozemkům v lomu ČSA má Česká republika, pozemky na jeho území spravuje převážně státní podnik Diamo, dále pak Povodí Ohře, Státní pozemkový úřad či Národní památkový ústav. Na území lomu, k němuž má dominantní vlastní podíl stát, vznikne maloplošné zvláště chráněné území o rozloze zhruba 11 kilometrů čtverečních. V něm bude podle ministerstva pokračovat rekultivace s využitím ekologické obnovy. Území tak bude de facto ponecháno přírodě, což má podpořit rozmanitost tamní přírody a krajiny. Návrh tak počítá například s přirozeně napouštěným jezerem.

Dále čtěte

Chcete pochopit ruskou válku na Ukrajině? Čtěte tyto knihy o napadené zemi i o agresorovi

Máme tu pro vás tipy na čtení. Sice to není právě odpočinková věc, ale týká se těch nejdůležitějších událostí, které…

Území lomu ČSA chce stát využít také k instalaci solárních elektráren. Plán rekultivace pak obsahuje také územní rezervu pro případné budoucí vybudování přečerpávací elektrárny.

Rekultivace formou přirozené obnovy krajiny v současné době pokračuje například na části velkolomu Čertovy schody ve středních Čechách, v pískovně Cep na Třeboňsku nebo v pískovně Erika na Karlovarsku.

„Přirozená obnova znamená finanční přínos pro obce v regionu a také pro státní rozpočet. Podle původních plánu by bylo nutné financovat hydrické rekultivace, lesnické výsadby a výrazné úpravy terénu, což příroda udělá zadarmo, rychleji a efektivněji. Ušetřené finanční prostředky nezůstanou těžaři, ale na základě rozhodnutí vlády je získá Státní fond životního prostředí ČR pro využití v regionu,“ podotkl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař (TOP 09).