Vládní sestava Marie Benešová, Alena Schillerová, Karel Havlíček a Klára Dostálová na tiskové konferencí hnutí ANO FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Cestovní ruch patří mezi nejohroženější odvětví, potýkající se s dopady epidemie koronaviru. Zavřené hranice a další vynucené krizové zásahy státu jej zcela paralyzují a nejasná je i jeho budoucnost. V této těžké situaci hází vláda celý sektor přes palubu, na rozdíl od řady jiných evropských zemí.
Babišův kabinet není zajedno v tom, jak se nadále vyrovnávat s následky virové epidemie. Koaliční výstupy jsou nesrozumitelné, vnitřně nesoudržné a mění se ze dne na den. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chválí příznivá čísla a signalizuje návrat k normálu během června. Jeho kolega za hnutí ANO, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, avizuje plán postupného uvolňování krizových nařízení, která u nás patří mezi nejtvrdší v Evropě.
Proti nim stojí ministr vnitra Jan Hamáček, který stále drží „štábní“ linii, zpřísňuje postihy a předvelikonoční nepatrné uvolnění pravidel považuje za chybu. Premiér Babiš se nyní soustřeďuje na patetické projevy popírající jeho naturel. Současně jistě pragmaticky kalkuluje, jak z této lapálie co nejlépe vybruslí jeho zadlužený holding.
Žádné světlo na konci tunelu
Vyhlídky jsou nejasné, což se nepříznivě odráží v celém podnikatelském sektoru. Nejpostiženějším odvětvím je cestovní ruch. Ani po měsíci nouzového stavu nevidí, stejně jako ostatní obory, světlo na konci tunelu. Zahrnuje přitom více než 60 tisíc firem zaměstnávajících 240 tisíc lidí v ubytovacích, stravovacích a lázeňských službách. Nemluvě o dalších desítkách tisíc živnostníků působících ve stejných či navazujících profesích.
Zástupci služeb cestovního ruchu se bouří a zveřejnili bilanci ke dni 8. dubna. Zavřeno je 95 procent hotelů a ostatních ubytovacích zařízení (není zahrnuto Airbnb), 95 procent lázeňských zařízení (vytvářejí 13 procent přenocování v zemi), 100 procent prodejen cestovních kanceláří nebo 75 procent restaurací, přičemž zbývající fungují v nouzovém režimu prodeje přes ulici.
Dále jsou uzavřeny všechny památkové objekty a významné turistické cíle, informační centra a další aktivity. Cestovní ruch každoročně přispívá do veřejných rozpočtů částkou 125 miliard korun. Propad tržeb odhaduje na 50 miliard jenom do konce dubna, kdy zatím končí stav nouze. Dá se očekávat, že regulace potrvají déle a ztráty budou narůstat.
Hodili nás přes palubu
Některé obory se z krize zvednou rychleji, což bude do značné míry záviset na obnovení výroby a poptávky v Evropě, zejména v Německu. U jiných odvětví, kam patří i cestovní ruch, však problémy přetrvají déle, jelikož je na neurčito poznamená úbytek zahraničních klientů. Z tohoto důvodu je ohrožena existence desítek tisíc firem a stovky tisíc pracovních míst.
Asociace zastupující cestovní ruch vydaly 9. dubna společné prohlášení. Vyzývají v něm vládu, aby se začala konečně seriózně zabývat dopady krize, rozhodující o přežití celého odvětví. Zatím převládá názor, že cestovní ruch byl „hozen přes palubu“ a vláda má představu, že si firmy pomohou samy. To je ovšem fatální omyl.
Dosavadní vládní nástroje jsou nedostatečné a pro většinu firem neúčinné, ačkoli jsou mediálně ohlašovány jako zásadní pomoc podnikatelům. Programy bezúročných úvěrů COVID jsou jen marketingovou vějičkou ministra Havlíčka, jelikož na ně zatím dosáhne jen zlomek všech poškozených firem. Mnohé další odradí jejich byrokratický rámec, nebo nesplňují podmínky.
Vládní programy nestačí
První vlna úvěrů COVID byla ihned vyčerpána a drtivá většina podnikatelů čeká dlouhé týdny na informaci, zda byla jejich žádost akceptována. Druhá vlna se netýká Prahy, která je nejvíce zasažena krizovými opatřeními. Třetí připravovaná vlna zcela vylučuje cestovní ruch a export. „Na okamžitou pomoc s likviditou tak po třech týdnech dosáhlo jenom několik jednotek procent žadatelů. Taková koncepce programu nejvíce postiženému sektoru skutečně nepomůže,“ uvádějí asociace.
Příliš komplikované jsou i programy ANTIVIRUS, vycházející z německé obdoby kurzarbeitu. Týkají se úhrady části mezd zaměstnanců ohrožených propouštěním. Jenže nejprve je musí zaplatit zaměstnavatel, a teprve poté dostane státní příspěvek ve výši 60 až 80 procent mzdy.
Dosud není jasné, kdo a za jakých podmínek může tento program využít. „Například zda platí pro částečně uzavřená ubytovací a gastronomická zařízení. Úřady práce nemají jednotný názor a chybí jasný výklad. Také není zřejmé, jak rychle se finanční pomoc dostane k zaměstnavatelům,“ uvádějí zástupci cestovního ruchu.
Dále upozorňují na to, že program neřeší období po ukončení mimořádných opatření, kdy bude většina podniků v cestovním ruchu čelit nízké poptávce a kdy hrozí, že přijde hlavní vlna propouštění. Proto žádají vládu, aby se zabývala jejich návrhy, jak zachránit celé odvětví.
Probudí se vláda?
Nelze přehlédnout, že Rakousko, Německo a řada dalších zemí Evropské unie podporuje firmy (nejen) v cestovním ruchu mnohem rychleji a štědřeji. Například jednorázovými dotacemi, nevratnými půjčkami podle počtu zaměstnanců a převzetím až 90 procent všech mzdových nákladů na dobu tří měsíců. Nic takového Babišova vláda nedělá, což dnes kritizují i představitelé těch asociací, které jí dříve šly na ruku.
„Potřebujeme vědět jasný termín, kdy mohou otevřít restaurace a ubytovací provozy. Pokud bude pokračovat tato nejistota, podnikatelé skončí,“ prohlašuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, který podporoval EET, protikuřácký zákon a další regulace, jež postihly zejména malé podnikatele. Dnes jsou ale v ohrožení i velké hotelové řetězce, závislé na zahraniční klientele.
Restrikce a zákazy uplatněné v první fázi měly své opodstatnění, i když je legitimní vést diskusi o jejich plošnosti. Lze je zavést snadno ze dne na den, ale nyní následuje mnohem delší a složitější fáze, která prověří regenerační schopnosti zasažených zemí. Skutečně není zdaleka vyhráno a už nyní je jasné, že česká vláda v tomto směru přes bombastické proklamace zaostává.
