Vláda ve středu rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladu na distribuci energií. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kompenzace za zastropování podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjdou na 22,6 miliardy korun.

Regulovanou složku ceny elektřiny a plynu určuje každoročně Energetický regulační úřad. Ten v listopadu oznámil, že státem regulované ceny elektřiny příští rok klesnou o 16,7 procenta, u plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. I přesto domácnostem energie v příštím roce výrazně zdraží, podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií totiž postupně klesá.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun.

Nařízení schválila ve středu vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.

Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojištění by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.