Zasedání vlády FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Vláda dnes schválila plán zemědělských dotací na roky 2023 až 2027. Na dotace by mělo každý rok jít 40 miliard korun, většina z toho z evropských zdrojů, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Nastavení dotací vyvolalo letos několik protestů organizovaných hlavně Agrární komorou ČR, která kritizovala přesun větší části peněz k menším farmářům. Výhrady k plánu mají také ekologické organizace, jako například Hnutí Duha. Plán musí ještě schválit Evropská komise.
Hlavní změna proti současnému období je ve výši takzvané redistributivní platby, kterou dostávají zemědělci na prvních 150 hektarů půdy. V novém období to bude 23 procent z částky určené na přímé platby, kterou dostávají na hektar půdy. Původně se plánovalo deset procent. Povede to k tomu, že více peněz dostanou malí farmáři. „Jde o to, aby české zemědělství hospodařilo v krajině šetrněji a současně abychom zajistili dostatek potravin pro následující roky,“ zdůvodnil dnes ministr změnu redistributivní platby.
Nekula už dříve uvedl, že do zemědělství bude od příštího roku směřovat o sedm až osm miliard korun více než doposud. Spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje program sníženého sociálního pojištění, který by měl podpořit zaměstnanost na venkově. Měly by v něm být až tři miliardy korun, počítá s tím už rozpočet pro příští rok.
Změna nastavení dotací od začátku roku vyvolala několik protestů, které organizovaly Agrární komora a Zemědělský svaz ČR. Upozorňovaly na to, že nastavení dotací povede k omezení chovů, například prasat nebo drůbeže. Svazy, které zastupují velké zemědělské podniky, kritizovaly také větší orientaci na ekologii vycházející z politiky Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).
Změnu naopak podporuje Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. I ta má k plánu některé výhrady, vadí jí hlavně velká byrokratická zátěž. Předseda asociace Jaroslav Šebek tento týden řekl, že posun opatření k větší ochraně životního prostředí je pochopitelný.
K návrhu plánu dotací se už vyjadřovala Evropská komise, která ve svých připomínkách uvedla, že by Česko mělo být více ambiciózní v ekologii. Hnutí Duha a další ekologické organizace upozorňovaly na to, že nastavení pravidel dotací nebude dostatečně motivovat zemědělce k péči o biodiverzitu.
Strategický plán už také prošel hodnocením SEA, který posuzuje hlavně koncepce řešení kvality životního prostředí.
Vláda dnes rovněž hovořila o zvažované půjčce z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda do konce listopadu zpracuje analýzu, poté kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Kabinet by měl rozhodnout do konce roku, sdělil v úterý mluvčí ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) Marek Zeman. Maximální výše půjčky činí 350 miliard korun, případnou částku bude určovat kabinet. Podle Beka by půjčkou Česko mohlo posílit investice do obnovitelných zdrojů.
Půjčka by podle premiéra Fialy mohla sloužit jako zdroj financování energetické transformace České republiky. „Možnost požádat o tuto půjčku již využilo sedm evropských zemí včetně Polska nebo Slovinska. Pokud bychom chtěli toto využít, musíme se na to dobře připravit, protože je nutnou podmínkou předložit seznam reforem a investic, které mají být z půjčky financovány,“ doplnil.
Česko má možnost půjčit si od Evropské komise 14,3 miliardy eur už dva roky, vláda ale dříve neměla zájem. Jde o mechanismus, na němž se státy EU dohodly v rámci boje s ekonomickou krizí vyvolanou pandemií covidu‑19. Kromě Fondu obnovy, z kterého Česko dostane asi osm miliard eur, si může ještě půjčit.
Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. „Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky,“ přiblížil Zeman. Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.
„Úroková sazba, za kterou jsou jednotlivé tranše půjčky členské zemi poskytovány, se stanoví vždy na celé pololetí. Například v období leden–červen 2022 činily náklady financování z Next Generation EU 1,24 procenta, což je výrazně níže než průměrná dlouhodobá úroková sazba v EU,“ dodal mluvčí.
Podle červencových informací Hospodářských novin už tehdy Fialův kabinet poslal komisi nezávazné oficiální oznámení, že má o půjčku zájem.
