Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Životní minimum se od července zvýší z 4250 na 4620 korun, tedy o 8,8 procenta. Na středečním jednání to schválila vláda. Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zdražování.
„Snažíme se rozšiřovat podporu lidem v této komplikované situaci. Na to navazuje zvýšení životního a existenčního minima o 8,8 procenta, které dnes schválila vláda,“ oznámil po středečním jednání vlády Jurečka.
Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Po zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Po zvýšení minima přibude lidí, kteří mohou podpory pobírat. Podle Jurečky je jich nyní asi 360 000, od července by to mohlo být kolem 400 000 osob. Podle podkladů k nařízení bude na dávky na druhé pololetí tak potřeba o 415,2 milionu korun víc. Celkem o 112,2 milionu by se zvýšily výdaje na dětské přídavky, o 144 milionů příspěvky na živobytí, o 78 milionů na doplatky na bydlení, o 69 milionů na příspěvky příbuzným pěstounům, o 7,8 milionu na dávky mimořádné okamžité pomoci a o 4,2 milionu na porodné.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, by se mělo navýšit z 4250 na 4620 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3910 korun, u druhé 3530 korun. U dětí do šesti let je to 2170 korun, od šesti do 15 let 2670 korun a od 15 do 26 let pak 3050 korun. Nově by podle návrhu na prvního dospělého mělo připadnout 4250 korun, na druhého 3840 korun, na dítě do šesti let 2360 korun, od šesti do 15 let 2900 korun a od 15 do 26 let 3320 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2740 na 2980 korun.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen od posledního přidání. Předposlední zvýšení o 13,2 procenta bralo v potaz zdražování do konce září 2019, poslední úprava o deset procent pak následný čas od října 2019 do konce října 2021. Nyní tedy ministerstvo práce započítalo zdražování bez růstu cen bydlení, energií, vody a paliv od loňského listopadu do konce letošního dubna. Růst je o 8,8 procenta.
Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Na dávku dosáhnou samoživitelé s pětiletým potomkem s měsíční částkou do 20 672 korun čistého. Od července by to bylo 22 474 korun. U rodičovského páru s osmiletým a šestnáctiletým potomkem by se příjmová hranice posunula ze 44.744 korun čistého na 48.654 korun.
Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Nově by tak měl 8316 korun místo dosavadních 7650 korun měsíčně. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově by to bylo 10 626 korun místo nynějších 9775 korun.
Úprava solidárního příspěvku za ubytování uprchlíků
Solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky, se od července změní. Při poskytnutí celého bytu aspoň na 16 dní v měsíci v kuse je možné od státu získat 5000 až 15 000 korun podle počtu ubytovaných. Při ubytování v pokoji zůstává podpora 3000 korun na osobu, ale nejvýš 9000 korun na měsíc. Nyní je možné za bezplatné ubytování běženců na nejméně 16 dnů v měsíci v kuse získat od státu na pokrytí nákladů 3000 korun na osobu, na domácnost ale nejvýš 12 000 korun.
Návrh nařízení připravilo ministerstvo práce. Podle autorů je spravedlivé odměnu za samostatné a sdílené ubytování odlišit. Ministerstvo navrhuje, aby se částky vyplácely do konce roku. Pak by se jejich výše znovu přehodnotila.
Příspěvek je možné žádat na ubytování, které má prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě. Podle návrhu by se i ve druhém pololetí měl příspěvek vyplácet na ubytování aspoň na 16 dnů v měsíci v kuse. Pokud lidé ubytovávají uprchlíky u sebe doma, mohli by na osobu dostat na měsíc 3000 korun. Podpora by ale byla nejvýš na tři lidi, tedy 9000 korun. Při poskytnutí celého bytu by pak příspěvek na jednoho ubytovaného člověka činil 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12 000 korun, na čtyři 14 000 korun a na pět a více osob 15 000 korun.
Vláda před nedávnem schválila také novelu zákona „lex Ukrajina“, podle které by solidární příspěvek byl i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu. Dávka by se vyplácela jen na byt, který byl předtím prázdný. Opatření má bránit výpovědím kvůli snaze získat podporu od státu. Předlohu už přijal parlament a tento týden podepsal prezident. Pravidla začnou platit po vydání ve Sbírce zákonů.
Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvádí, že v domácnostech teď bydlí 45 000 uprchlíků. Výdaje na solidární příspěvky jsou měsíčně 134 milionů korun. Při novém nastavení by to podle ministerstva bylo o devět procent víc, tedy 146 milionů korun. Sumy nezahrnují náklady na vyřizování. Autoři návrhu uvedli, že pokud by se z hotelů přesunulo do bytů 10 000 lidí, klesly by státu měsíčně výdaje na jejich ubytování o téměř 50 milionů korun.
Experti na sociální problematiku dosavadní poskytování stejné částky za pokoj i celý byt kritizovali. Doporučovali také vyplácet podporu po omezenou dobu a případně postupně snižovat, když si příchozí najdou práci. Poukazovali na to, že by nastavení podpor mohlo pomoci i při přerozdělení uprchlíků po Česku. Lidé mohou o solidární příspěvek žádat od 11. dubna, a to jen elektronicky přes aplikaci. Nutné je mít digitální identitu, využít se dá třeba bankovní identita.
Vláda chce motivovat Ukrajince
Krajská asistenční centra pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny (KACPU) budou i v červenci fungovat beze změny, budou v nich nadále asistovat hasiči i policisté. Vláda také usnesením prodloužila pravidla vyčleňování ubytovacích kapacit ústředními správními úřady pro uprchlíky.
Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné. Kabinet v posledních týdnech prosadil několik novel zvláštních zákonů k migrační krizi, které umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.
Ministerstva a další úřady budou moci například nadále vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení.
„Vláda usnesením prodloužila pravidla vyčleňování ubytovacích kapacit ústředními správními úřady. Nejde o rozšíření dosavadních povinností, nově nemusí být vyčleněny zcela všechny kapacity v rekreačních a školních zařízeních. Kraje mají větší možnost adaptovat potřeby podle situace v jednotlivých krajích v ČR,“ řekl Rakušan.
Také systém KACPU bude podle něj minimálně v červenci fungovat stejně jako dosud. V průběhu měsíce chce vláda vyhodnotit, jakým způsobem případně adaptovat přijímání a pomoc uprchlíkům na lokální krajské úrovni. V Praze magistrát vysočanské centrum pro uprchlíky uzavřel v polovině června.
Strategická skupina také předloží vládě ke schválení některé motivační prostředky pro přemístění uprchlíků z nejvytíženějších regionů. „Diskutuje se o finančních pobídkách, pomoci jednotlivým městům a obcím,“ poznamenal Rakušan. Přirozenou motivací podle něj jsou zápisy do škol a školek. Ministr věří, že se vládě během léta podaří dobrovolně přesunout tisíce uprchlíků z nejvytíženějších regionů do jiných částí ČR.
Podle Rakušana se také plánuje setkání Asociace krajů s vládou v červenci. „Určitě zásadním bodem bude představení vládní strategie a vyladění si postojů s krajskou úrovní, která je za mnohé ty věci zodpovědná,“ doplnil vicepremiér.
Za čtyři měsíce ruské invaze na Ukrajinu ČR vydala běžencům téměř 385 000 víz dočasné ochrany. Víza umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Na cizinecké policii se za dobu konfliktu, který začal na konci února, podle dat ministerstva vnitra přihlásilo téměř 323 000 běženců. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik téměř třetina.
