Ekonom Filip Matějka FOTO: FB Filipa Matějky via Ivan Bartoš
FOTO: FB Filipa Matějky via Ivan Bartoš
Komentáře
28. 1. 2021
Udělali si komisi ekonomických expertů, ale nechtěli ji poslouchat, a tak ji rozpustili. Řeč je o ekonomickém poradním týmu, který na jaře vznikl při Ústředním krizovém štábu. Ne, že by stát alespoň některé rady expertů nevyužil, nicméně řada postřehů zůstala „v šuplíku“.
O tři čtvrtě roku později se potvrzuje, že stát i kvůli tomu v řadě ohledů v boji s koronavirem zaspal, či přinejmenším nevyužil možnosti, které měl.
Jedním z výrazných členů poradního týmu, který zřídil coby šéf krizového štábu ministr vnitra Jan Hamáček, byl ekonom Filip Matějka, člen akademické rady CERGE-EI, spolupracovník nobelisty Christophera Simse. V rozhovoru pro první díl ekonomického podcastu MakroMixer (který připravuje ekonom Patria Finance Jan Bureš a šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan) se Matějka vrátil mimo jiné ke svému působení v ekonomické expertní skupině.
„Přišlo mi, že na začátku byl ten tým prospěšný a užitečný, ale postupem času nás začali poslouchat méně a méně, až nakonec vůbec a velmi rychle nás rozpustili. K čemu mít ekonomický poradní tým, když vcházíme do největší ekonomické krize, jakou jsme kdy zažili?“ ptá se sarkasticky.
Jak se řídí nejistota
Problém podle něj byl, že tento tým „nezapadl do struktur“, nebyl pod ekonomickými ministerstvy, ale při Ústředním krizovém štábu. „Pamatuji si, že ministr Havlíček v jednu chvíli řekl, že žádný poradní tým nepotřebuje a nechce, a pár dní na to ministr Hamáček zrušil tento náš tým. Skutečně myslím, že to byl skvělý mix ekonomů a praktiků,“ říká Matějka.
Mezi členy byl například sociolog Daniel Prokop, ekonomové Jan Bureš, Daniel Münich, Martin Fassmann, Danuše Nerudová či nedávno (na covid) zesnulý Michal Mejstřík.
„Ten mix fungoval skvěle. Dávali jsme podklady, někteří pak přešli do NERVu (Národní ekonomická rada vlády, pozn. red.), ale zbyla z toho spíše pachuť,“ konstatuje Matějka.
„Mne překvapila vnitřní rivalita státní správy, neochota některých resortů mezi sebou spolupracovat. Občas to kontrastovalo s tím nadšením, které přicházelo zvenku od těch několika poradních sborů,“ komentuje to i hlavní ekonom Patria Finance a někdejší člen poradního týmu Jan Bureš.
Přehled doporučení poradního týmu za období duben–červen 2020 k dispozici ZDE.
„Už v dubnu jsem předložil materiál o tom, že největší problém bude dlouhodobě nejistota. Ta způsobuje polovinu ekonomického poklesu. Řídit nejistotu je přitom daleko levnější než rozhazovat na všechny strany stamiliardy korun,“ říká Filip Matějka a možná zvláštně znějící slova o „řízení nejistoty“ dále vysvětluje:
„Nejistotu jde řídit různými způsoby. Jednak je potřeba hodně investovat do všech těch chytrých karantén, trasování, očkování. Za druhé mít jasné, jednoduché plány, aby se vše stále neměnilo. To se ovšem neděje, tady se hospoda dozvídala sotva den předem, že se zítra zavře, pak se znovu otevře, za 14 dní je to zase jinak. A třetí věc – nejistota je vždy menší, když máme jasná obecná pravidla. Třeba to, že budeme kompenzovat na základě poklesu tržeb. Místo toho máme covid lázně, nemáme covid masáže nebo covid papírnictví… To jsme říkali hned, už je to tři čtvrtě roku. Věděli jsme to dopředu a ušetřili bychom si spoustu problémů.“
Vrchní koordinátor Babiš
Podle Matějky je zásadní, aby se podařilo co nejdříve proočkovat co největší část populace. I z hlediska ekonomiky – jak říká – rozhoduje každý den. „Když doočkujeme o den dřív, budeme moct otevřít o den dřív. A jeden den, to je spousta peněz. Na začátku to bylo asi pět miliard denně, teď je to možná trochu méně, ale pořád je to spousta peněz. Není v ekonomice nic důležitějšího.“
Jak podotýká, celá ekonomie je de facto studium toho, jak využít omezené zdroje. Z tohoto hlediska podle něj vláda selhává: „Když něčeho máme omezené zdroje – peníze, pracovní síla, naše mentální kapacita, čas – tak jak je napnout co nejlépe? Přijde mi škoda, že se na to očkování vláda dlouho vůbec nepřipravovala. Přitom v následujících čtyřech měsících to bude ta nejzásadnější věc.“
Přiznává, že se snažil on i další kolegové otevřeně i v zákulisí lobbovat za to, aby vláda na koordinátora očkování najala „toho největšího odborníka“. „Ať to jsou největší špičky ze start-upové scény, lidi, co mají logistické firmy a jsou schopni očkovací centra postavit. A nakonec to dělá pan premiér, který sám říká, že moc nespí, má spoustu práce, má dvě minuty volna a v těch dvou minutách chce dělat tuhle obrovskou logistickou akci. Já bych si na tuhle práci vybral jiného zaměstnance,“ konstatuje Matějka.
Vláda by si podle něj měla připustit to, že spoustu věcí neví, a otevřeně s tím pracovat: „Na začátku jsme o viru skoro nic nevěděli, jaké má vlastnosti, jaká je smrtnost, jak dlouho tady bude, a to bylo důležité. To rozhodovalo o tom, zda zavřít nebo nezavřít. Fakt, že naše kapacity jsou omezené, by zase měl vést k tomu, že stát by měl vědět, kdo o čem rozhoduje, kolik má odborníků, zda by neměl více decentralizovat. Uvědomovat si vlastní limity je zkrátka důležité.“
Filip Matějka se ve svém výzkumu zaměřuje na teorii racionální nepozornosti, která se snaží popsat jak „my, nedokonalí lidé“ pracujeme s informacemi. „Možná se to nezdá, ale třetina Nobelových cen byla udělena za to, jaké mají nedokonalé informace vliv na fungování světa a fungování ekonomiky. Tato teorie popisuje aspoň základně, jak si informace vybíráme. I v souvislosti s covidem bychom si měli uvědomit, že nemáme všechny informace,“ říká Matějka.
Je pochopitelné, že nelze vše přečíst, zeptat se na vše všech odborníků. „Ale teorie popisuje, co bychom s tím měli dělat, na co se soustředit, na co bychom se měli naopak vykašlat. My bohužel často vidíme opak i na vládní úrovni, kdy se řeší sto věcí najednou, ale nedá se priorita těm nejdůležitějším, jako je právě očkování. S tím souvisí to, že se pořád mění nějaká pravidla, která lidi už ani nejsou schopni číst a sledovat. Už před třemi měsíci, kdy se mě někdo ptal, co si myslím o současných opatřeních, tak jsem musel přiznat, že nevím, že to nestíhám sledovat – a to jsem tomu byl velmi blízko.“
Příliš informací může škodit
Aktuálně Matějka získal velký mezinárodní grant zaměřený na to, jak si lidé – konkrétně lékaři – reálně vybírají informace, s nimiž pak pracují. „Bude to na základě velkého souboru dat z dvanácti kalifornských nemocnic, tisíce lékařů, miliony pacientů. Víme, že přijde pacient, lékař napíše jeho jméno, začne se dívat do systému, kde má výsledky minulých testů, současných testů, alergie, všechno možné. Vždy někam klikne a my máme data, kam klikl, na co se dívá a jak se pak rozhoduje. Z toho doufáme, že se naučíme něco více o lidském rozhodování, ale rádi bychom pomohli i doktorům.“
Jak připomíná, do počítačových systémů se investovalo velké množství, ale lékařům často komplikuje práci záplava informací u jednotlivých pacientů. „Když jich je moc, nejsou schopni je sledovat, tak se radši nekoukají na nic. Kdybychom z dat poznali, co jim nejvíc pomáhá, jak se rozhodují, a pak řekli: neukazujte jim 40 věcí, ale tyhle tři, plus třeba nějaký graf, tak to ušetří čas i energii. Lékaři i u nás zažívají obrovský zápřah. Přestože jsou výkonní, jsou profesionálové, mají to teď těžké a přirozeně musejí dělat i víc chyb. Když jim někde ušetříme čas tím, že jim předložíme informace jednodušeji, tak jim snad pomůžeme.“
Text publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org. Vychází z obsahu nového ekonomického podcastu MakroMixér, který připravuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš a šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan. Podcast najdete ve všech běžných podcastových aplikacích: Spotify, Apple Podcasts, SoundCloud a Google Play.
