Hejtmani vytrhli Babišově vládě trn z paty. Nahradili rebelující komunisty a požádali o nové vyhlášení nouzového stavu, což může přinést komplikace. Takový postup je podle některých právníků protiústavní, jelikož není možné obcházet rozhodnutí sněmovny.

Premiér Andrej Babiš odmítl seriózně jednat s opozicí o prodloužení nouzového stavu. Totéž přezíravě zopakoval po hlasování v poslanecké sněmovně, kde utrpěl debakl poté, kdy mu dosavadní podporu vypověděli komunisté. Jestli to s nimi byla předem domluvená hra, nebo pomsta KSČM za to, že vláda zatím odmítla nakoupit neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V, zůstává jen v rovině spekulací.

Babišova sázka na hejtmany

Babiš vsadil kartu na hejtmany, které chválí za „konstruktivní“ přístup, ačkoli kromě mlhavých příslibů a rozšíření úředních hodin prakticky nevyjednali nic nového. Používá je k vrážení klínu do demokratické opozice, která prý nemá žádný program a jen mu hází klacky pod nohy v jeho nekonečném úsilí v boji s čínským koronavirem.

Veškerou odpovědnost za propad Česka mezi nejrizikovější země světa vláda hází nejen na opozici, ale i na veřejnost, která jí už dávno většinově přestala kvůli chaotickému a nekompetentnímu řízení důvěřovat. V hejtmanech nyní získala vítané spojence, když jejich žádost alibisticky využila k vyhlášení nouzového stavu bezprostředně poté, co ten dosavadní skončil.

Před tímto postupem varovali někteří právníci, kteří jsou přesvědčeni, že nemá oporu v ústavě, a proto může následovat série soudních sporů.

Evidentně protiústavní krok

„Myslím si, že je to evidentně protiústavní krok,“ řekl ústavní právník Jan Wintr portálu Novinky.cz. „Podle ústavního zákona o bezpečnosti může vláda vyhlásit nouzový stav na třicet dnů a pak ho prodloužit se souhlasem sněmovny. Tím, že vláda vyhlásila nový nouzový stav v návaznosti na dosavadní, odstranila pojistku, kterou v tom sněmovna představuje.“

Oporu v ústavě nemá podle Wintra ani vyhlášení nového nouzového stavu na dva týdny. „Kdyby vláda trvala na tom, že vyhlašuje nouzový stav nový, tak platí, že ho může vyhlásit maximálně na třicet dnů. Na prodloužení nad třicet dnů potřebuje souhlas poslanecké sněmovny, čili chodit po čtrnácti dnech do sněmovny pro nějaký souhlas nemá žádnou oporu v ústavním zákonu o bezpečnosti,“ vysvětlil.

Wintr tak zpochybnil Babišovy plány, že vláda za dva týdny požádá sněmovnu o další prodloužení nouzového stavu. Rovněž si nelze příliš slibovat od toho, že podklady pro tato rozhodnutí připravují vládní právníci, kteří po zkušenostech (odškodnění firem, střet zájmů…) rozhodují spíše podle politické objednávky než podle práva.

Žádnou zásadní roli v ústavním zákonu podle Wintra nehrají ani hejtmani. „Mrzí mě, že se tu podařilo některým politikům vyvolat ve veřejnosti mylný dojem, že je možné nouzový stav opírat o souhlas hejtmanů,“ uvedl. Zdůraznil, že nouzový stav je vztahem jen mezi vládou a sněmovnou.

Dále čtěte

Další pomník vlády a mikromanažera Babiše: nefunkční eRouška. Potopil ji už i Prymula

Andrej Babiš se staví do role krizového manažera, který má zkušenosti z byznysu, a proto ví nejlépe, jak řídit boj s koronavirem.

Co dělat bez nouzového stavu?

Podobné názory vyslovil v rozhovoru pro Novinky už před rozhodnutím vlády další ústavní právník Jan Kysela. I on považuje rozhodnutí vlády bez souhlasu sněmovny za protiústavní. „Z toho se těžko vymknete tak, že sněmovna si odhlasuje, že už nebudeme žít v nouzovém stavu, a vy si ho hned vyhlásíte znovu. To jde úplně proti ústavnímu zákonu.“

Vláda má přesto podle Kysely možnosti, jak postupovat i bez nouzového stavu. „Má k dispozici zákon o ochraně veřejného zdraví, který jí dává rozsáhlé kompetence k regulaci kdečeho a koneckonců se celé jaro používal. Celé jaro bylo zavřené na základě opatření ministerstva, byť ne všechna byla korektně využita. Některé kompetence mají i hejtmani skrze stav nebezpečí, ačkoliv jich není mnoho,“ popsal.

Soudy měly podle něj na jaře výhrady, protože měly za to, že pokud je vyhlášen nouzový stav, má se postupovat podle krizového zákona, nikoli podle zákona o veřejném zdraví. „A pokud by nebyl nouzový stav, tak toto přichází v úvahu,“ dodal Kysela.

Připouští ústavně konformní řešení, že pokud by se situace nelepšila, mohla by vláda vyhlásit nový nouzový stav nejdříve po týdnu. Hejtmani se mají podle zákona na vládu obracet až tehdy, když se ukáže, že jimi vyhlášený stav nebezpečí nefunguje. Nikoli předem říct, že určitě fungovat nebude, a žádat o nouzový stav.

Dále čtěte

Doležal, Šafr, Němcová nebo Obrana před Babišem. Podporujte žurnalistiku čtením!

Spolek Free Czech Media ve spolupráci s deníkem FORUM 24 vydal v roce 2020 čtyři knihy.

Vymáhání zákona bude chaos

Kysela kritizoval přístup vlády, která často postupovala velmi nonšalantně. „Něco zavřela, aniž by to zdůvodnila, a často poskytuje velmi neúplné informace,“ zmínil.

„Na jaře to vypadalo, že nouzový stav je potřeba kvůli nákupům zdravotnických pomůcek bez výběrového řízení, dnes to vypadá, že základním argumentem jsou vojáci v nemocnicích. Ukázalo se ale, že pro ně žádný nouzový stav nepotřebujete. Ve chvíli, kdy nemůžete úplně věřit členům vlády, co říkají, je těžké rozhodnout,“ uzavřel Kysela.

Za protiústavní označil opětovné vyhlášení stavu nouze i předseda senátu Miloš Vystrčil. Ten už začal shánět podpisy pro ústavní stížnost a je velmi pravděpodobné, že alespoň potřebných deset senátorů se k ní připojí. Ústavní soud se tak nouzovým stavem zřejmě bude zabývat.

Advokát Ondřej Dostál, který na jaře u soudu uspěl se stížností proti opatřením vyhlašovaným pouze ministerstvem zdravotnictví, podpořil názory Wintra, Kysely i Vystrčila. „Nouzový stav opět vyhlášený vládou sice bude formálně platit, ale jeho rozpor s ústavním zákonem je poměrně zjevný, takže jeho vymáhání bude chaos,“ upozornil.

Může to ale někoho v zemi vedené mikromanažerem Babišem ještě překvapit?