Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová FOTO: Martin Svoboda / se souhlasem autora
FOTO: Martin Svoboda / se souhlasem autora
Předsednictvo TOP 09 ve středu schválilo usnesení k problematice státního rozpočtu, jeho deficitu a konsolidaci veřejných financí. Můžeme v něm najít jeden důležitý bod, který stojí za bližší pozornost a podrobnější rozpracování. Nejužší vedení strany, v jejímž čele se aktuálně nachází předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, totiž navrhuje zvážit prodej některého majetku ve vlastnictví státu. Čeho přesně by se to mohlo týkat a opravdu by se Česká republika ve snaze získat finanční prostředky měla zbavit části toho, co vlastní?
V usnesení předsednictva partaje, kterou založil Miroslav Kalousek s Karlem Schwarzenbergem, se v souvislosti s vysokými schodky státního rozpočtu vyskytuje odstavec, který je potřeba podrobit detailnímu rozboru. „Jakkoliv odstranění strukturálního deficitu vyžaduje trvalá opatření, měly by být vážně posouzeny i kroky typu prodeje majetku státu, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí,“ píše se ve zmíněném usnesení.
Uvedený bod dále pokračuje: „Týká se to jak snížení objemu nemovitého majetku, tak firem ve výhradním, nebo částečném vlastnictví státu. Kromě nezanedbatelných příjmů pro stát se tím otevře prostor na větší soustředění státu na hlavní činnosti, jejichž kvalitní plnění od něj občané očekávají.“
Klíčová otázka samozřejmě zní, co vše by stát ve výsledku mohl prodat a zda by s tím případně nebyla spojená i nějaká rizika či problémy. Když se nejprve zastavíme u nemovitého majetku, tak největší prodej nemovitostí ve vlastnictví státu svého času plánoval premiér Andrej Babiš v souvislosti se svým nápadem postavit vládní čtvrť v Letňanech a přemístit tam úředníky.
Tehdy se hovořilo o prodeji několika desítek budov v hlavním městě. Z plánu na vybudování vládní čtvrti ale nakonec sešlo. Nevyužívaných nemovitostí, kterých by se stát mohl zbavit i bez nové úřednické čtvrti, určitě bude dost, otázka však je, v jakém stavu jsou a kolik finančních prostředků by na nich stát mohl utržit.
Dokončení privatizace
O prodeji některých firem ve státním vlastnictví se pak mluvilo i před loňskými sněmovními volbami. Motivační iniciativa členů ODS Česko.plus ve svých dvanácti bodech pro modernizaci České republiky měla rovněž bod s názvem Dokončíme privatizaci.
„Zmenšíme stát. Nepotřebujeme stát, aby vařil pivo, rozvážel poštu ani aby každoročně vytvářel pochybné zakázky na těžbu dřeva ve státních lesích. Privatizujeme zbývající firmy ve státním vlastnictví a výtěžek z jejich prodeje použijeme na modernizaci Česka,“ popisovala svůj záměr tehdy iniciativa.
První místopředseda občanských demokratů a dnešní ministr financí Zbyněk Stanjura pak na konci loňského srpna dostal v rozhovoru pro E15 otázku: „Iniciativa Česko.plus navrhuje také privatizaci Budějovického Budvaru, České pošty i Lesů ČR. Chcete je také privatizovat?“
Následně na ni odpověděl: „Česká pošta by mohla být akciová společnost kótovaná na burze a nějaké procento by se mohlo prodat. Stát by si nechal většinu. Je to i model, který bych preferoval u Českých drah. Po nástupu konkurenčního prostředí na železnici se ukázalo, že i České dráhy se umějí zlepšit.“ Konkrétně k Budvaru pak řekl: „Mně to přijde jako marginální věc. Kdyby nebyl spor o ochrannou známku, tak už je dávno zprivatizovaný.“
Rozprodej státního majetku
Pak je tady ještě energetická společnost ČEZ, ve které stát vlastní sedmdesátiprocentní podíl, tam ale asi není namístě uvažovat o jeho prodeji, protože z hlediska energetické bezpečnosti je dobré, aby si stát nad výrobou elektřiny ponechával určitou kontrolu. Vláda naopak aktuálně zvažuje restrukturalizaci skupiny, kdy jednou z možností je rozdělení společnosti. „Těch možností je víc – kritickou infrastrukturu může stát vlastnit, může vlastnit obchodníka s energiemi nebo jeho část nebo může mít takovou legislativu, která umožní do tržního prostředí v kritické situaci zasáhnout,“ poukázal v květnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Petr Fiala.
Je zajímavé, že úvahy o prodeji státního majetku dnes oživuje právě předsednictvo TOP 09 a představitelé ODS, dokonce i výše zmíněný Stanjura, o něm doposud mlčeli. V každém případě je škoda, že debatu na tohle téma topka vykopává ještě mnohem vágněji a obecněji, než jak byla vedena před loňskými volbami.
Majetku, který má stát ve svém vlastnictví a kterého by se mohl případně zbavit, je samozřejmě mnohem více, než bylo zmíněno, ale chtělo by to udělat jeho podrobný výčet a analýzu toho, jaké dopady by mělo, kdyby ho stát prodal. Nelze také zapomínat, že podobný rozprodej státního majetku má jedno velké riziko, a to je, že by se prodal pod cenou a Česká republika by na tom prodělala. Na to je třeba si dávat velký pozor.
