Vojtěch Filip, jako správný šéf komunistů, stanul v čele boje proti ideodiverzním nepřátelům. Tedy v řadách našich občanů, jak jinak. Dopadlo to jako vždycky. Reality aby pohledal, ale slova silná.

V Haló novinách soudruh Filip 28. dubna bouří: „Neodůvodněné, hrubé a urážlivé politické útoky některých představitelů naší země proti Ruské federaci jistě nemají nic společného se skutečnou diplomacií. Jiní zase aktivují politickou krizi uvnitř ČR směřující ke ‚svržení‘ nejméně vlády a nejlépe i prezidenta ČR!“

Je dojemné, jak se slovník revolučního předvoje od 50. let, kdy se soudruzi na pokyn z Moskvy věšeli sami mezi sebou, nezměnil.

Pak to pokračuje stejně: „Je naprosto nezbytné, aby ‚protistátní nepřátelská, teroristická činnost‘ proti ČR, provedená na našem území, byla urychleně vyšetřena, právně klasifikována na základě získaných a předložených DŮKAZŮ a vyšetřovacími orgány postoupena k soudnímu řízení. Nelze dál živit spekulace a obviňovat bez důkazů kohokoliv, včetně zpravodajských důstojníků cizích států. V opačném případě sdělit veřejnosti PRAVDU a ptát se zodpovědných osob a státních orgánů ČR, co bylo skutečným podnětem k ‚vyhlášení diplomatické války‘ ze strany ČR vůči RF.

Zatím postupujeme v naprostém rozporu se základními zásadami trestního práva, ale i logiky diplomacie a Vídeňské úmluvy. A jako laik si dovolím tvrdit, že BIS neplní úkoly zpravodajské, zejména kontrarozvědné práce, neboť v prvé řadě nedokázala odhalit přípravu a předejít – zabránit teroristické akci na našem území ze strany cizí zpravodajské služby, pokud to provedla. Jaký rozdíl od odhaleného a tím pádem nedokonaného atentátu na A. Lukašenka a jeho rodinu, kde všechny skutečné důkazy byly zveřejněny.“

Je zábavné, že něco ohledně rozvědek chce soudruh Filip, krycí jméno Falmer, hodnotit jen jako „laik“. Ne, on rozhodně v těchto věcech laik není, když se do toho sám namočil. Taky by měl vědět, že dožadovat se nějakých dalších důkazů v případech, kdy jsou pachatelé všude možně natočeni na kamery, odhaleny jejich skutečné identity a falešné pasy, cintají za sebou na místech, kde se vyskytovali, stopy polonia, motají se kolem lidí, co se zabývají novičokem, známe jejich rezervace letenek a máme výpisy jejich hovorů (a nevolali si s cestovními kancelářemi), je poněkud formalismus. U soudu musí samozřejmě padnout všechny podrobnosti, ale celkový obraz už známe. Museli bychom být padlí na hlavu, aby se nám to nesložilo dohromady.

Nepřekvapuje ani, že jako vzorný všeslovanský papoušek inspirovaný každou aktuální lží vymyšlenou v Moskvě opakuje nesmysly o puči proti Lukašenkovi. Žádný puč se nechystal, taky si ho lze v profízlované zemi, jako je Bělorusko, těžko představit. Příznačné je, že Filip věří něčemu, co se pořád jmenuje v Bělorusku KGB.

Vojtěcha Filipa to zajímat nebude, ale jen pro info čtenářů, jak to je s tím údajným převratem. Psalo se o tom na stránkách Svobodné Evropy (tu měli soudruzi vždycky moc rádi):

„Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko prohlásil, že se stal terčem atentátu podporovaného Spojenými státy, a ruská rozvědka uvedla, že dva Bělorusové zadržení v Moskvě byli údajně s tímto spiknutím spojeni.

Ve svém prohlášení ze 17. dubna Lukašenko neposkytl důkazy, které by jeho tvrzení podpořily. Američtí představitelé na obvinění bezprostředně nereagovali, zatímco vysoce postavení představitelé běloruské opozice zprávu odmítli.

Šéf hlavní běloruské bezpečnostní agentury KGB však údajné spiknutí spojil s internetovou diskusní místností Zoom, kde loni v létě diskutovali běloruští experti spolu s několika bývalými představiteli orgánů činných v trestním řízení o politické situaci v zemi.

Lukašenko, který vládne Bělorusku téměř tři desetiletí, často obviňoval západní země ze snahy svrhnout ho poté, co si připsal vítězství v srpnových prezidentských volbách…

Lukašenko 17. dubna ve státní televizi uvedl, že cílem údajného atentátu byl on a jeho děti. Tvrdil, že byl schválen ‚nejvyšším politickým vedením‘ Spojených států, ačkoli na podporu tohoto tvrzení neposkytl žádné důkazy…

Hlavní ruská domácí zpravodajská služba, Federální bezpečnostní služba, uvedla, že dva Bělorusové, které tento týden v Moskvě zadrželi ruští agenti, byli údajně součástí tohoto spiknutí.

Oba byli identifikováni jako Juras Zjankovič, právník narozený v Bělorusku, který má rovněž americké občanství, a Aljaksandr (Alexandr) Fjaduta.

Zjankovič je bývalým regionálním vůdcem opoziční strany Běloruská lidová fronta (BNF) a kdysi usiloval o post jejího prezidentského kandidáta. Od roku 2007 žije ve Spojených státech, ale nedávno odcestoval do ruského hlavního města. Zjankovičova manželka Alena Děnisavcová 13. dubna řekla RFE/RL, že ruští bezpečnostní pracovníci ‚unesli‘ jejího manžela 11. dubna z hotelu Nordic Rooms v Moskvě a přivezli ho do běloruského hlavního města.

Fjaduta, který byl Lukašenkovým mluvčím, když byl běloruský silák v roce 1994 poprvé zvolen prezidentem, pracoval v Moskvě jako mediální konzultant. Běloruská KGB 13. dubna oznámila, že Fjaduta je ve vazbě v Minsku.

Federální bezpečnostní služba (FSB) prohlásila, že zadržení zabránilo vojenskému převratu v Bělorusku plánovanému na přehlídku ke Dni vítězství 9. května v Minsku, zatímco ruská televize ONT uvedla, že převrat byl plánován na červen nebo červenec. FSB ve svém prohlášení ze 17. dubna rovněž uvedla, že údajní spiklenci byli informováni ve Spojených státech a Polsku. V projevu v běloruské televizi šéf KGB Ivan Tertel uvedl, že o údajném puči se hovořilo loni v létě na internetové konferenci na Zoomu, které se zúčastnilo několik bývalých běloruských představitelů orgánů činných v trestním řízení.

Jeden z účastníků, politolog Aljaksandr Perepečka, řekl RFE/RL, že ho překvapilo, že úřady obvinily online chat jako spiknutí s cílem svrhnout Lukašenka. Podle něj se chat opakoval a bylo na něj pozváno mnoho lidí.

‚Na této platformě diskutujeme o všech možných i nemožných variantách, možnostech, scénářích překonání hluboké politiky v Bělorusku,‘ řekl v rozhovoru. ‚Státní převrat je hlavní způsob, jak se zbavit krvavé diktatury,‘ dodal. ‚Bylo by neprofesionální o tomto problému a různých scénářích změny režimu v Bělorusku nediskutovat.‘

Tyto diskuse jsou však podle něj akademické a teoretické, nikoliv skutečné plánování. ‚Získávání finančních prostředků a plánování je úplně jiná záležitost,‘ řekl.

Od srpnových voleb Bělorusko zachvátily nebývalé protesty a politické nepokoje, přičemž opoziční skupiny tvrdí, že šlo o ukradené volby. Běloruské bezpečnostní síly zatkly desítky tisíc lidí v rámci represí, které vedly k obviněním z bití a dalšího porušování práv demonstrantů. Spojené státy a Evropská unie uvalily sankce na osoby a společnosti spojené s Lukašenkovým režimem. Většina významných opozičních představitelů – včetně Cichanouské – opustila zemi. Západ odmítl uznat Lukašenkovo vítězství a kromě Ruska ho za prezidenta Běloruska uznává jen několik zemí.“

Tak takhle asi vypadá příprava převratu podle Moskvy, Lukašenka a Filipa. Lidé o tom veřejně vykládají na internetu.

Ale jistě, být to za Stalina a za Gottwalda, všichni obvinění by se přiznali a dodali podrobnosti. A Vojtěch Filip by tomu věřil. Nebo by to aspoň říkal. Vždyť to povídali v Moskvě.