Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK / Deml Ondřej
FOTO: ČTK / Deml Ondřej
KOMENTÁŘ / Poštvat proti sobě dva téměř nesmiřitelné tábory televizních radních – na jedné straně ty, kteří mají blíže současné vládě, a na té druhé postavičky, které se do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize dostaly ještě za éry Andreje Babiše a Miloše Zemana – chce opravdu velké umění. Janu Součkovi se to povedlo, a proto skončil. To, jak hladce probíhalo jeho odvolání, ale neznamená, že stejně jednoduše proběhne i volba nového generálního ředitele, kterého by Rada ČT chtěla vybrat na svém zasedání už 18. června.
Podle zákona by měli televizní radní vybrat nového šéfa Kavčích hor do tří měsíců od odvolání dosavadního ředitele. Rada ČT si sice dala mnohem ambicióznější termín, není ale vůbec jisté, že se na novém jménu dokáže shodnout. Bez řádně zvoleného generálního ředitele by tak televize mohla být mnohem déle než tři měsíce. Složení kontrolního orgánu je totiž rozděleno mezi zástupce „dezolátní části“ politického spektra okolo Pavla Matochy a Luboše Xavera Veselého a liberálnější skupinu, kterou zastupuje třeba Vlastimil Ježek nebo Jiří Padevět.
Absence nového generálního ředitele by nepochybně samotné fungování České televize neohrozila. Pravděpodobně by to neznamenalo ani žádné ohrožení, pokud jde o veřejnoprávní zpravodajství v období parlamentních voleb. Televize by to zvládla i pod vedením zastupujícího ředitele Michala Fily, který Součka dočasně nahradil.
Mnohem větší problém by ale mohl nastat po volbách, kdy hrozí návrat Andreje Babiše do premiérského křesla. Šéf hnutí ANO se netají tím, že by Českou televizi rád spojil s Českým rozhlasem do jedné instituce. „Jednou z možností, jak ušetřit, je spojit Český rozhlas a Českou televizi. Je tam synergie. Mají obrovské majetky, možná by si mohli postavit jeden barák, kde ušetří,“ obhajoval už dříve svůj nápad Babiš. Vedle toho předpokládá, že by se sloučením obou veřejnoprávních médií ušetřilo za platy vedení, radních, podpůrného aparátu, ale i za síť zahraničních zpravodajů.
Jakkoli by to mohla být chytlavá představa pro část veřejnosti, podle odborníků by takový krok prakticky nic neušetřil. Důkaz můžeme hledat například na Slovensku, kde televizi a rozhlas spojili s vidinou úspor už v roce 2011. Snížit výdaje na provoz veřejnoprávních médií se však u našich sousedů nepodařilo.
Babiš samozřejmě mediálnímu prostředí vůbec nerozumí a o žádné úspory mu nejde. Chce se pouze zmocnit Českého rozhlasu a České televize. Vždyť právě sloučení médií veřejné služby bylo jedním z prvních kroků maďarského premiéra Viktora Orbána v roce 2010 na cestě k politickému ovládnutí země. Zánik samostatných institucí s sebou totiž mimo jiné nese i zánik mandátů stávajících generálních ředitelů a členů Rady ČT a Rady ČRo.
Absence řádně zvoleného šéfa České televize by tak Babišovi mohla jednoduše posloužit jako ideální záminka a spojení obou institucí mu významně ulehčit. Kavčí hory proto potřebují silného a respektovaného šéfa. Jména, která zatím v souvislosti s kandidaturou na generálního ředitele České televize padají, však nic takového nenabízejí. Bohužel.
Nového ředitele veřejnoprávní televize navíc budou vybírat i lidé, kteří jsou ve střetu zájmů. Konkrétně jde o radní Pavla Matochu, Romana Bradáče, Jiřího Šlégra a Lubomíra Xavera Veselého. Česká televize od nich totiž začala vymáhat škodu, která jí vznikla nezákonným odvoláním dozorčí komise v roce 2020. Celková výše škody se pohybuje mezi 3,5 a čtyřmi miliony korun. Hrozí tak, že se budou při volbě rozhodovat podle toho, jak by se nově zvolený ředitel v této věci zachoval.
Bude to jistě zajímavé období. Nezbývá než věřit, že z tohoto boje vyjde Česká televize a naše země jako vítěz nad populistickými a proruskými silami. Zatím ale moc důvodů pro optimismus mít nemůžeme.
