Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.

Výrazný meziroční růst kapitoly ministerstva obrany je důsledkem nového zákona, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Vláda se tak snaží dodržet slib NATO, ke kterému se zavázala v programovém prohlášení a podle kterého mají být výdaje na obranu do roku 2025 ve výši dvou procent HDP.

Pro MO je v rozpočtu vyčleněno 151 miliard korun, dalších 8,6 miliardy korun je podle tiskové zprávy vyčleněno na výdaje na obranu státu mimo kapitolu MO. Tyto výdaje jsou zakotveny v kapitolách ministerstva zahraničních věcí, ministerstva dopravy nebo ministerstva vnitra, spadají pod ně také výdaje pro Národní bezpečnostní úřad, Státní správy hmotných rezerv nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Podle ministerstva jde většina z meziročního navýšení rozpočtu na investice do modernizace armády. „Dnešní schválení rozpočtu v rekordní výši nám umožní pokračovat v rozjetých modernizačních projektech, mezi nimiž bude v příštím roce především pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90, která budou tvořit základ těžké brigády,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle ministryně se obrana musí budovat dlouhodobě, šetření se podle ní nevyplácí. „Když bude jednou třeba, abychom tuto zemi ochránili, a my na to nebudeme připraveni, nedá se to jako mávnutím kouzelného proutku dohnat,“ řekla ministryně.