Vyhlídky roku 2020: Babišovy problémy kolem auditů a Čapího hnízda, další propad ČSSD

ČTK

1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) | FOTO: ČTK

Co přinese rok 2020? Budou pokračovat trendy poslední doby. Na rozuzlení čekají nepříjemné kauzy provázející premiéra Babiše, ať už se týkají evropských auditů nebo Čapího hnízda. Vládní koalici a opozici čeká test v krajských a senátních volbách, kde lze předpokládat další propad zejména ČSSD.

FB Andrej Babiš

Andrej Babiš se před Vánocemi na facebookovém profilu pochlubil hlášením číslo 125, sepisovaným každou neděli. Sáhodlouhé traktáty prodávají jeho úsilí měnit zemi k lepšímu po 25 letech éry údajné devastace země tradičními politiky. Zahlcuje čtenáře vybranými statistikami, zatímco jiná fakta zamlčuje a předvádí virtuální realitu marketingových vizí.

V psaní těchto chvalozpěvů bude šéf ANO a jeho tým jistě pokračovat i v letošním roce. Proto si připomeňme odvrácenou a do ústraní zasouvanou tvář této legendy. Jaké jsou vyhlídky, které mohou v roce 2020 očekávat premiér Babiš a jeho vládní koalice?

I. EVROPSKÉ AUDITY

Letos doběhne administrativní řízení kolem dvou auditů Evropské komise, týkajících se premiérova střetu zájmů a dotací Agrofertu. Ačkoli se šéf ANO a jeho loajální ministři tváří, že se do Bruselu nebudou vracet žádné peníze a Česká republika nemusí verdikt přijmout, pokud bude v rozporu se stanoviskem českých (rozuměj hnutím ANO kontrolovaných) úřadů, opak je pravdou.

Česká strana v čele s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou má dva měsíce na vypracování odpovědi, jak se vyrovná se závěry auditu. Nebude se měnit základní rozpor, že premiér Babiš porušuje evropské i domácí zákony o střetu zájmů. Nadále jím ovládaný Agrofert tudíž nemá nárok na investiční dotace vyplácené od února 2017.

Poté bude následovat pětiměsíční dohadovací řízení, kdy bude ještě možné licitovat pouze o konečné výši finančních korekcí. Nehledě na siláckou rétoriku družiny ANO bude muset spornou částku ve výši stovek milionů korun uhradit domácí státní rozpočet a Ministerstvo financí ji bude povinno vymáhat po Agrofertu.

Tyto peníze bude možné využít na jiné projekty jedině tehdy, pokud vláda uzná oprávněnost námitek a zařídí se podle toho. Babišovo avízo odmítnout audit jako celek a soudit se s Evropskou komisí u Soudního dvora EU zadělává na velké problémy. Tratit by mohl nejen Agrofert, jelikož hrozí uzavření výplaty dotací všem tuzemským firmám, dokud se spor nevyjasní. Taková žaloba nemá šanci na úspěch.

Právní povinnost řídit se závěry auditu, který bude letos znovu propírán na půdě Evropského parlamentu, vstoupí v platnost okamžitě po uzavření řízení, tedy ještě během letošního roku. Peníze za problémové projekty budou strženy při nejbližší splátce z příslušných programů.

Závěry auditu k zemědělským dotacím Agrofertu budou známy v lednu či únoru a zatím není jasné, zda se jich budou rovněž týkat finanční korekce. Tady by už šlo potenciálně o částku v řádu miliard korun.

Zpráva právní služby Evropské komise nabízí silný argument, že by mohl holding přijít i o domácí dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. To už by pro něj bylo vzhledem k úvěrovému zadlužení 44 miliard korun fakticky likvidační.

Šéf ANO se tedy bude muset letos rozhodnout, jak se závěry auditu naloží, aby Agrofert o erární penězovody nepřišel. Možností není příliš: demise, prodej Agrofertu, slepý fond bez možnosti jakékoli kontroly. Všechny zatím pro Babiše nepřijatelné.

II. ČAPÍ HNÍZDO

Do letošního roku se protahuje čtyřletá vyšetřovací anabáze podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch loni v září nečekaně zastavil stíhání všech obviněných kvůli údajnému nedostatku důkazů.

Učinil tak nestandardně ve fázi podání návrhu na obžalobu, aniž by svůj krok přesvědčivě zdůvodnil. Dostal se do rozporu nejen se závěry vyšetřovatelů pražské hospodářské kriminálky, ale i evropského úřadu OLAF.

ČTK

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman využil svých kompetencí a rozhodnutí o zastavení stíhání Andreje Babiše a Jany Mayerové zrušil jako nezákonné a předčasné. Zároveň však dal Šarochovi paradoxně za pravdu, když nenašel dostatečné důkazy pro obžalobu, a vyžádal si jejich doplnění.

S vysokou pravděpodobností bude už několikrát prodloužené vyšetřování ukončeno ještě letos. Ve hře jsou stále tři varianty, jelikož nebude snadné získat nové důkazy, pracně shromažďované několik let.

Pokud Šaroch naplní požadavky Pavla Zemana, může podat obžalobu na oba zbývající obviněné. Pokud ne, má pravomoc znovu zastavit jejich stíhání. Ve hře je ovšem také „kompromisní“ varianta, že k soudu půjde jediný obviněný.

V tom případě by šlo spíše o Mayerovou, která podepsala většinu dokumentů a žádostí o poskytnutí dotace pro účelově vzniklou Farmu Čapí hnízdo. Takový výsledek by ovšem zanechal pachuť justiční manipulace a předhození obětního beránka, který veškerou odpovědnost stahuje na sebe.

Na rozřešení čeká i vyšetřování další větve kauzy Čapí hnízdo, nápadně předražené reklamy Agrofertu s podezřením na krácení daní v řádu desítek milionů korun.

III. OBČANSKÉ PROTESTY

Spolku Milion chvilek pro demokracii se podařilo svolat jednoznačně největší polistopadové protesty proti vládnoucí garnituře, což svědčí o hluboké polarizaci společnosti. Spolek už avizoval, že v nich bude pokračovat, přičemž cílí hlavně na pokročilou oligarchizaci země zosobněnou v premiérovi v setrvalém střetu zájmů.

Opakované demonstrace tří stovek tisíc odpůrců vládnoucího tandemu Babiš-Zeman z celé republiky nelze snadno bagatelizovat, jak předvádí především hradní okruh, jelikož svobodné vyjádření opozičních postojů je průvodním jevem demokracie.

Racionální je volání po nějaké formě společného postupu demokratické opozice, která má ambici nahradit Babišův režim opřený o komunisty. Jistotou jeho setrvání by byla vzájemná řevnivost či dokonce další tříštění sil vznikem nových opozičních subjektů, jak naznačuje pražský komunální politik Jan Čižinský.

IV. KRAJSKÉ A SENÁTNÍ VOLBY

Příležitost bude mít opozice už letos na podzim v krajských a senátních volbách. Krajské volby bývají považovány za lakmusový papírek voličských nálad před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny. Minimálně ukážou trendy, jak si stojí parlamentní strany v porovnání s posledními krajskými volbami v roce 2016.

V nich vyhrálo hnutí ANO v devíti krajích, v historickém kontextu však nikoli s oslnivým ziskem 21 procent hlasů (176 mandátů). Tehdy se volby konaly ve vypjaté koaliční atmosféře po válce o policejní reformu, kterou ANO zakomponovalo do své kampaně.

Pavel Hofman

ČSSD skončila na druhém místě ziskem 15,2 procenta hlasů. I když proti předchozím mimořádné úspěšným volbám ztratila 80 mandátů (zisk 125), dosáhla nakonec povolebním vyjednáváním na pět hejtmanů na úkor několika prvenství ANO, což bylo možné považovat za úspěch.

Letos však lze po volebních propadácích sociální demokracie v komunálních a senátních volbách na podzim 2018 a po loňských volbách do Evropského parlamentu očekávat další propad kdysi silné a sebevědomé strany, dnes pouhého útrpného přívěsku hnutí ANO ve vládě.

Hamáčka čeká volební blamáž hlavně v senátních volbách, kde obhajuje nedosažitelných 10 křesel ze třináctičlenného klubu. Pokud se bude sociální demokracii dařit podobně jako v posledních volbách, kdy obhájila jediný senátorský post, není vyloučeno, že poprvé ztratí senátní klub, na jehož ustavení je potřeba minimálně pět členů.

S vysokou mírou pravděpodobnosti lze předjímat, že jak v krajských, tak především v senátních volbách posílí demokratická opozice na úkor vládního konglomerátu ANO, ČSSD a KSČM. Nyní jde o to, o kolik a jak se tyto výsledky projeví v následujícím vývoji.

V. VLÁDNUTÍ NA DLUH

Babišova vláda může už letos narazit na významného protivníka, kterým je zpomalující ekonomický růst. Loni dosáhlo hospodaření státu nejhoršího výsledku za poslední čtyři roky, což má na svědomí nejen klesající tempo růstu příjmů, ale především prudký růst vládních mandatorních výdajů.

Životní úroveň viditelně nestoupá, jelikož rostoucí příjmy domácností do značné míry pohltí zdražování. Inflace je u nás nyní čtvrtá nejvyšší v Evropě. Vláda hazarduje s budoucností, když rozpustila všechny finanční rezervy převyšující 100 miliard korun, zvyšuje daně a byrokracii v podnikání a akceleruje rizika budoucího zadlužení.

To vše se může negativně projevit ve zhoršené ekonomické situaci, která je sice díky výkonu podnikatelského sektoru stále slušná, ale známky ochlazení jsou patrné v celé Evropě. Vláda si přitom navzdory proklamacím počíná stylem „po nás potopa“, na což by v první řadě doplatily její hlavní cílové voličské skupiny.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner