O chytré karanténě se toho hodně namluvilo, ale jako moc chytrá se zatím neukázala. FOTO: facebook Úřadu vlády
FOTO: facebook Úřadu vlády
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se octl pod tlakem premiéra Andreje Babiše a obnovil některá plošná nařízení proti šíření koronaviru. Poslední hektický vývoj odkryl nepřipravenost státu na tyto situace a pokračující vnitřní spory, do kterých se promítají i osobní ambice jejich aktérů.
Dnes už je jasné, že vláda usnula na vavřínech sebeuspokojení, jak zvládla první vlnu koronaviru. Procitnutí přišlo pozdě, jelikož včas nereagovala na budíček v karvinských dolech OKD vlastněných státní společností Prisco. Ačkoli se infekce šířila mezi havíři, posílala je do práce a zbytečně tak vystavila riziku onemocnění tisíce lidí.
Lapsus v Moravskoslezském kraji
Výsledkem byla náhlá a přemrštěná akce krajské hygieny iniciovaná ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, která z hodiny na hodinu zasáhla celý Moravskoslezský kraj. Reakce veřejnosti, samospráv a opozičních i koaličních politiků byla tak silná, že Vojtěch couvl a některá zavedená nařízení byla zrušena.
Premiér Babiš si uvědomil, že takové chyby se mohou negativně promítnout do podpory vlády a hnutí ANO, a akčně vstoupil do děje. Pozval si Vojtěcha na kobereček a vzhledem k tomu, že v současné době má Česká republika v porovnání se sousedy největší poměr aktivně nemocných, donutil ho k rychlému přijetí preventivních regulací platných v celé zemi.
O neutěšeném vývoji svědčí nejen nervózní reakce premiéra Babiše, který si uvědomil, že si s legendou, že za všechno dnes mohou hygienici a epidemiologové, dlouho nevystačí. Vrací se i mizerná a stále nevyladěná komunikace státu, korunovaná staronovým nesouladem mezi vládními činiteli.
Hamáček: Čísla jsou alarmující
„Čísla nakažených nemocí COVID-19 jsou alarmující. Ukazuje se, že situace se postupně zhoršuje, a je potřeba, aby naši občané jasně věděli, jaký je plán do budoucna. Já bych chtěl požádat občany, aby nečekali na to, až jim ministerstvo něco nařídí, ale aby v případě, že se pohybují v uzavřených prostorech, v městské hromadné dopravě, v budovách, aby používali roušky,“ apeloval ministr vnitra Jan Hamáček.
Šéf ČSSD iniciativně vstoupil do děje ještě před rozhodnutím ministra Vojtěcha a dal tím jasně najevo, že se od jeho přístupu distancuje. Obnovil tak disharmonii a osobní řevnivost mezi oběma ministry, patrnou už v minulých měsících, kdy navrhoval Vojtěchovu výměnu.
Hamáček však šel ještě dál a oznámil, že vláda bude na nejbližším jednání hovořit o obnovení činnosti Ústředního krizového štábu. Popravdě řečeno má na tom i osobní zájem, jelikož by znovu stanul v jeho čele a navlékl rudý svetr, který mu podle jeho přesvědčení přihraje body v nejbližších volbách.
Vojtěch: Čísla nejsou alarmující
Opakuje se tak situace, kdy ministr vnitra navrhoval zřízení Ústředního krizového štábu už počátkem března. Tehdy narážel na nepochopení premiéra Babiše, který chtěl veškerou pozornost na boj s koronavirem strhnout na sebe. Povolil až později, když se chaotickým a nekompetentním mikrořízením mediálně zkompromitoval.
Vojtěch dnes Hamáčkovy názory odmítá. Vývoj epidemie podle něj není alarmující a nehrozí ani vyhlášení nouzového stavu. „Není potřeba ani obnovit činnost Ústředního krizového štábu,“ reagoval na jeho slova.
V tomto ho podpořil premiér Babiš i vládní zmocněnec Roman Prymula, který je jinak s Vojtěchem po jejich rozchodu stále na kordy a kritizuje špatnou komunikaci jeho resortu. Vytvářejí se tak hned tři centra produkující různé myšlenky, jak řešit dopady epidemie: ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo vnitra a úřad vlády.
Zřejmě budeme svědky návratu kompetenčních tahanic, kdy nešlo jen o rozdílné pohledy na způsob řešení koronakrize, ale i o osobní ambice, kdo bude jeho nejviditelnější tváří.
Hamáčkovy ambice
Faktem ovšem je, že Hamáček tlačí na pilu příliš brzy, protože je v zemi jen několik ohnisek, zatímco většina území je z hlediska šíření epidemie klidná. K dramatickým opatřením, jejichž vyhlášení vyžaduje nouzový stav, není důvod. Počet nakažených sice momentálně stoupl, ale jen lokálně a zatím je hluboko pod úrovní 400 lidí denně, signalizující zvýšené riziko.
Co je však už dnes jisté, tento náhlý souběh aktuálních událostí odkryl nedořešené problémy, které by se mohly vymstít při nástupu skutečně vážné druhé vlny epidemie.
Do této doby byla veřejnost ukolébávána průpovídkami premiéra Babiše a ministra Vojtěcha, že je situace pod kontrolou, vláda používá nejmodernější technologie, o které je zájem i v zahraničí, a je připravena na další případné vlny, které bude schopna včas lokalizovat. Žádná plošná nařízení, tím méně vypnutí ekonomiky jako v březnu, už prý nehrozí.
Nesplněné sliby
Dnes se ukazuje, že z vládních slibů a velkolepých projektů nefunguje téměř nic. Dosud nenaběhl efektivní systém chytré karantény a rychlého záchytu potenciálně ohrožených obyvatel. Nejsou dostatečné kapacity pro testování a nepodařilo se včas lokalizovat hlavní ohnisko nákazy v Karviné, a to i přes její pozvolný vývoj.
Co je obzvláště zarážející, vláda dosud nezajistila ani dostatečnou rezervu zdravotnického materiálu. Podle zjištění serveru iDnes.cz (24. 7. 2020) není dosud ve Správě státních hmotných rezerv, spadající pod multifunkčního ministra Karla Havlíčka, ani jedna rouška. Přitom už v květnu dostala za úkol nakoupit strategickou zásobu ochranných pomůcek.
Stále probíhá výběrové řízení, a pokud bude soutěž zpochybněna neúspěšnými účastníky, mohl by se celý proces protáhnout na několik dalších měsíců.
V tuto chvíli má ochranné pomůcky k dispozici pouze vnitro v počtu 60 milionů roušek a 10 milionů respirátorů. To odpovídá spotřebě zhruba na tři týdny. Do této doby nebyli ve větší míře využiti domácí dodavatelé a vyhlášení nouzového stavu by paradoxně znovu zvýhodnilo Hamáčkovy čínské firmy.
Když byla s koncem nouzového stavu v červnu uvolněna většina restrikcí a vláda ohlašovala bombastické plány na obnovu poškozené ekonomiky, chválila se, že jediný faktický problém byla nevyladěná komunikace. To byla grandiózní fabulace už tehdy a dnes se vrací jako bumerang.
Návrat problémů spojených s čínským virem zastihl vládu v nedbalkách. Nemalá část veřejnosti byla ochotna snášet osobní omezení v době, kdy nikdo nemohl tušit, jak se bude epidemie vyvíjet. Uběhla však dost dlouhá doba na to, aby se vláda poučila z chyb i objektivních překážek, tak aby se tato situace neopakovala. To se zatím nestalo. Ke smůle nejen její, ale celé země.
