Město Mariupol na okupovaném území Ukrajiny utrpělo ruskými útoky. FOTO: ČTK/AP/Alexei Alexandrov
FOTO: ČTK/AP/Alexei Alexandrov
Konfiskace ruského státního majetku neporušuje normy mezinárodního práva, ale je protiopatřením vůči státu agresorovi. Rusko je povinno nahradit veškeré ztráty způsobené Ukrajině, uvádí se v rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE).
PACE je mezinárodní organizace 46 zemí, jejímž cílem je prosazování lidských práv, demokracie a právního státu, a je to hlavní poradní orgán Rady Evropy. Evropský parlament a jiné instituce Evropské unie se při rozhodování často odkazují na jeho šetření a doporučení.
Rada Evropy by měla vést proces konfiskace ruského státního majetku a jeho využití pro obnovu Ukrajiny prostřednictvím speciálně vytvořeného mezinárodního kompenzačního mechanismu. Uvádí se to v rezoluci „Podpora obnovy Ukrajiny“, která byla jednomyslně přijata v úterý 16. dubna ve Štrasburku.
Shromáždění vyzývá země, v nichž byla zmrazena aktiva ruské centrální banky, aby zahájily spolupráci „na rychlém převodu těchto aktiv do mezinárodního kompenzačního mechanismu“. Jeho součástí by byl mezinárodní svěřenecký fond, v němž by se shromažďovala veškerá ruská státní aktiva zmrazená na území členských i nečlenských států Rady Evropy.
„Neúčast Ruska na řešení mezinárodních sporů“ znemožňuje zajistit, aby byly Ukrajině vyplaceny reparace tradiční právní cestou. PACE připomíná, že Ruská federace je jako agresorský stát povinna poskytnout plnou náhradu za škody „způsobené jejími mezinárodně protiprávními činy, včetně zničení infrastruktury, ztrát na životech, hospodářských potíží a dalších“.
Celkem Západ zmrazil ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů, která „by měla být k dispozici pro obnovu Ukrajiny“. V současné době neexistuje jednotný postoj zemí EU ke konfiskaci těchto aktiv ve prospěch Ukrajiny. PACE však k této otázce zaujímá jasné stanovisko. „Podle mezinárodního práva mají státy pravomoc přijmout protiopatření vůči zemi, která hrubě porušila mezinárodní právo. Je načase, aby členské státy Rady Evropy přešly od sankcí k protiopatřením,“ uvádí se v rezoluci.
Jedním z důvodů, které odrazují západní země od konfiskace státního majetku, je zásada suverénní imunity, podle níž stát a jeho majetek nemohou podléhat soudu cizího státu. PACE však konstatuje, že legitimita jím doporučených protiopatření „zůstává v rámci suverénní imunity nezpochybnitelná“.
Před zahájením rozpravy vystoupil před poslanci PACE předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.
„Žádám vás jménem unaveného, ale nezdolného ukrajinského vojáka, který už třetí rok neopustil svůj zákop, ačkoli mu dnes chybí munice, jménem matky, která nemůže ochránit své dítě před ruskými raketami v Charkově, Sumách, Kyjevě, Záporoží, Oděse, Chersonu a po celé Ukrajině, obracím se na vás jménem ukrajinských učitelů, lékařů, záchranářů, jménem ukrajinského parlamentu, s tichou modlitbou za všechny mrtvé, jménem všech zraněných, zmrzačených, ale nepodřízených,“ řekl Štefančuk.
Není možné obnovit Ukrajinu a nahradit všechny ztráty způsobené ruskou agresí, dokud nebude Rusko poraženo, uvedl během rozpravy britský konzervativní poslanec David Blensathra. Vyzval USA a evropské země, aby „pomohly Ukrajině všemi možnými zbraněmi“, aby „společně porazily Rusko“. Politik je přesvědčen, že 300 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv „by nikdy nemělo být vráceno“ do Moskvy. Podle něj by nás „různí právníci a finanční instituce neměli přesvědčovat“, že konfiskace ruského majetku nemá precedenty, a proto ji nelze provést.
K plné solidaritě s Ukrajinou vyzval také španělský poslanec z Evropské lidové strany Pablo Hispan. „Všichni musíme vyvinout úsilí, abychom porazili Rusko, a prokázat svou oddanost tomuto cíli,“ řekl politik. Zatímco Ukrajina bojuje na bojišti, „musíme podporovat její ekonomiku, finanční a veřejné služby a energetiku“. „Musíme to dělat, dokud Rusko neprohraje,“ dodal Hispan.
